Vnitřní lékařství 1/2020

KAZUISTIKA Bolesti a deformace dolní čelisti – projev fibrózní dysplazie čelisti | 47  / Vnitř Lék 2020; 66(E-1): 41–49 /  VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz je to nezbytné. Medikamentózní léčba je omezena na vhodná analgetika. Uvádí se, že podávání bisfosfonátů, alendronatu, pami- dronatu či zoledronatu, redukuje bolesti a redukuje také rychlost progrese. Nicméně klinické studie, které popisují efekt bisfosfo- nátů, nemají zcela jednotné výsledky. Plotkin (43) hodnotil léčbu pamidronatem u 18 dětí a adolescentů. Popsal snížení bolesti, snížení aktivity alkalické fosfatázy v séru a snížení koncentrace N-telopeptidu v moči. Ale radiograficky ke zlepšení nedošlo. Matarazzo (44) popsal 13 pacientů léčených pamidronatem po dobu 2–6 let, a popsal snížení intenzity bolestí, snížení markerů osteolýzy a zvýšení kostní denzity při vyšetření metodou DEXA. Chan (45) popsal léčbu 3 dětí léčbu pamidronatem po probíhající po dobu 2,5–5 let. Popsal snížení bolestí v dlouhých kostech a sní- žení počtu fraktur, ale nezastavila se progrese ložisek v dlouhých kostech (45). Chao (46) uvádí, že při perorální léčbě alendronatem se snížila v průběhu prvních 6 měsíců intenzita bolestí hlavy a byly sníženy dávky analgetik. Zmiňuje také, že v průběhu krát- kého sledování nepozorovali k progresi. K podobným závěrům, že „ bisfosfonáty snižují intenzitu bolesti, i když na biologický průběh nemoci nemají zásadní vliv, “ dospěli také autoři dalších publikací (47–53). O efektu denosumabu u této diagnózy toho víme méně. Léčbu fibrózní dysplazie hodnotí pouze 2 publikace, s pozitivními závěry (54, 55). Medicína založená na důkazech však vyžaduje prokázání účinku v randomizovaných klinických studiích. U pacientů s fibrózní dysplazií byla provedena pouze jedna, v níž byl testován alendronat v různých dávkách. Autoři konstatovali, že perorálně podávaný alendronat netlu- mil dostatečně kostní bolesti způsobené fibrózní dysplazií. Alendronat sice zvýšil kostní denzitu ložisek fibrózní dysplazie, ale neovlivnil nijak zásadně jejich radiografický obraz a obraz na kostním skenu. Svoji studii uzavírají slovy, že tablety alendronatu nejsou indikované u paci- entů s fibrózní dysplazií a že by bylo vhodné v rámci randomizované klinické studie ověřit účinek nitrožilně podávaných bisfosfonátů nebo denosumabu (56). V současnosti se doporučuje otestovat podávání bisfosfonátů u pa- cientů s bolestivou formou kostní dysplazie (57, 58), a pokud bisfosfonát snižuje intenzitu bolesti, tak v něm dlouhodobě pokračovat. Zásadní však je přesné histologické klasifikování (59). V našem případě jsme podali pacientovi Bondronat tablety, a po- kud by prvotní pozitivní vliv na bolestivost vymizel, tak bude léčen nitrožilními preparáty ibandrontu (Bondronat) nebo zoledronatu (Zometa). Obr. 7.  FDG-PET/CTzobrazenídolníčelisti.Patologickýprocesv dolníčelistiakumulujeFDG(a podobně i jináradiofarmakavcelku)ochotně.DleFDG-PET/CTvšak nelze rozlišit fibrózní dysplazii od jiných kostních (nádorových) patologií. V tomto případně bylo prokázáno jen toto jediné izolované kostní ložisko vmandibule