Vnitřní lékařství 2/2020

HLAVNÍ TÉMA Inkretinová lé č ba diabetu a kardiovaskulární komplikace 80 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2020; 66(2): 74–81 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz volby k metforminu u diabetiků 2. typu s přítomností kardiovaskulárních komplikací (stav po infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě atd.) i u nemocných s vysokým kardiovaskulárním rizikem, kde jsou díky studii REWIND důkazy o snížení kardiovaskulárních komplikací při podávání dulaglutidu i u nemocných v primární prevenci. V případě liraglutidu i semaglutidu měla většina pacientů při zařazení do studie již anamnézu kardiovaskulární příhody, a výsledky lze tedy aplikovat především na pacienty v sekundární prevenci. Naopak v případě dulaglutidu byla většina populace ještě bez anamnézy kardiovaskulární příhody a pacienti tak odpovídali spíše populaci v primární prevenci. Lze předpokládat, že by působení všech tří GLP-1 agonistů mohlo být u obou populací (v primární i v sekundární prevenci) podobné, avšak jasná data z klinických studií pro tyto závěry zatím nemáme. Zatímco GLP-1 agonisté se postupně propracovávají do čela algo- ritmu léčby diabetu 2. typu, gliptiny jsou vnímány jako spolehlivé léky s minimem nežádoucích účinků, ale bez přidané hodnoty nefro- či kardioprotektivity. Mohou se dobře uplatnit jako jednoduchá léčebná volba u nemocných, kde se chceme vyhnout nežádoucím účinkům a příliš komplikovanému léčebnému schématu. Jako velmi výhodné se jeví u nemocných bez komplikací v časných stadiích diabetu (zde bylo ve studii VERIFY v případě časného nasazení vildagliptinu proká- záno i zpomalení progrese diabetu oproti monoterapii metforminem (42) a také u starších pacientů a nemocných s poruchou renální či jaterní funkce. Podpořeno MZ ČR – RVO („Institut klinické a experimentální medicíny – IKEM, IČ 00023001“) a RVO VFN 64165. LITERATURA 1. O‘Rahilly S. Science, medicine, and the future. Non-insulin dependent diabetes melli- tus: the gathering storm. Bmj. 1997; 314(7085): 955–959. 2. Bluher M. Adipose tissue dysfunction contributes to obesity related metabolic disea- ses. Best Pract Res Clin Endocrinol Metab. 2013; 27(2): 163–177. 3. Reaven G, Abbasi F, McLaughlin T. Obesity, insulin resistance, and cardiovascular disea- se. Recent Prog Horm Res. 2004; 59: 207–223. 4. Haffner SM, Lehto S, Ronnemaa T, Pyorala K, Laakso M. Mortality from coronary heart disease in subjects with type 2 diabetes and in nondiabetic subjects with and without prior myocardial infarction. N Engl J Med. 1998; 339(4): 229–234. 5. Chatterjee S, Khunti K, Davies MJ. Type 2 diabetes. Lancet. 2017. 6. Johnston SS, Conner C, Aagren M, Smith DM, Bouchard J, Brett J. Evidence linking hypo- glycemic events to an increased risk of acute cardiovascular events in patients with type 2 diabetes. Diabetes Care. 2011; 34(5): 1164–1170. 7. Nauck MA. Glucagon-like peptide 1 (GLP-1) in the treatment of diabetes. Horm Metab Res. 2004; 36(11–12): 852–858. 8. Davies MJ, D‘Alessio DA, Fradkin J, et al. Management of Hyperglycemia in Type 2 Diabetes, 2018. A Consensus Report by the American Diabetes Association (ADA) and the European Association for the Study of Diabetes (EASD). Diabetes Care. 2018; 41(12): 2669–2701. 9. Holman RR, Paul SK, Bethel MA, Matthews DR, Neil HA. 10-year follow-up of intensive glucose control in type 2 diabetes. N Engl J Med. 2008; 359(15): 1577–1589. 10. Duckworth W, Abraira C, Moritz T, et al. Glucose control and vascular complications in veterans with type 2 diabetes. N Engl J Med. 2009; 360(2): 129–139. 11. Skyler JS, Bergenstal R, Bonow RO, et al. Intensive glycemic control and the prevention of cardiovascular events: implications of the ACCORD, ADVANCE, and VA Diabetes Trials: a position statement of the American Diabetes Association and a Scientific Statement of the American College of Cardiology Foundation and the American Heart Association. J Am Coll Cardiol. 2009; 53(3): 298–304. 12. Patel A, MacMahon S, Chalmers J, et al. Intensive blood glucose control and vascu- lar outcomes in patients with type 2 diabetes. N Engl J Med. 2008; 358(24): 2560–2572. 13. Gerstein HC, Miller ME, Byington RP, et al. Effects of intensive glucose lowering in type 2 diabetes. N Engl J Med. 2008; 358(24): 2545–2559. 14. Nissen SE, Wolski K. Effect of rosiglitazone on the risk of myocardial infarction and death from cardiovascular causes. N Engl J Med. 2007; 356(24): 2457–2471. 15. Buse JB, Wexler DJ, Tsapas A, et al. 2019 Update to: Management of Hyperglycemia in Type 2 Diabetes, 2018. A Consensus Report by the American Diabetes Association (ADA) and the European Association for the Study of Diabetes (EASD). Diabetes Care. 2020; 43(2): 487–493. 16. Holst JJ, Deacon CF, Vilsboll T, Krarup T, Madsbad S. Glucagon-like peptide-1, glucose homeostasis and diabetes. Trends Mol Med. 2008; 14(4): 161–168. 17. Holst JJ, Gromada J. Role of incretin hormones in the regulation of insulin secretion in diabetic and nondiabetic humans. Am J Physiol Endocrinol Metab. 2004; 287(2): E199–206. 18. Holst JJ, Deacon CF. Inhibition of the activity of dipeptidyl-peptidase IV as a treatment for type 2 diabetes. Diabetes. 1998; 47(11): 1663–1670. 19. Scheen AJ. Safety of dipeptidyl peptidase-4 inhibitors for treating type 2 diabetes. Ex- pert Opin Drug Saf. 2015; 14(4): 505–524. 20. Strain WD, Lukashevich V, Kothny W, Hoellinger MJ, Paldanius PM. Individualised tre- atment targets for elderly patients with type 2 diabetes using vildagliptin add-on or lone therapy (INTERVAL): a 24 week, randomised, double-blind, placebo-controlled study. Lan- cet. 2013;382(9890): 409–416. 21. Mundra V. Evaluation of vildagliptin and fixed dose combination of vildagliptin and metformin on glycemic control and insulin dose over three months in patients with type 2 diabetes mellitus‘. Indian J Endocrinol Metab. 2012; 16(6): 1048. 22. Madsbad S. Exenatide and liraglutide: different approaches to develop GLP-1 recep- tor agonists (incretin mimetics) – preclinical and clinical results. Best Pract Res Clin Endo- crinol Metab. 2009; 23(4): 463–477. 23. Madsbad S, Kielgast U, Asmar M, Deacon C, Torekov SS, Holst JJ. An overview of once- -weekly GLP-1 receptor agonists – available efficacy and safety data and perspectives for the future. Diabetes Obes Metab. 2011. 24. Kuritzky L, Umpierrez G, Ekoe JM, Mancillas-Adame L, Lando LF. Safety and efficacy of dulaglutide, a once weekly GLP-1 receptor agonist, for the management of type 2 diabe- tes. Postgrad Med. 2014; 126(6): 60–72. 25. Montanya E, Sesti G. A review of efficacy and safety data regarding the use of liraglu- tide, a once-daily human glucagon-like peptide 1 analogue, in the treatment of type 2 diabetes mellitus. Clin Ther. 2009; 31(11): 2472–2488. 26. Pyke C, Heller RS, Kirk RK, et al. GLP-1 receptor localization in monkey and human tis- sue: novel distribution revealed with extensively validated monoclonal antibody. Endo- crinology. 2014; 155(4): 1280–1290. 27. Aaboe K, Krarup T, Madsbad S, Holst JJ. GLP-1: physiological effects and potential the- rapeutic applications. Diabetes Obes Metab. 2008; 10(11): 994–1003. 28. Arakawa M, Mita T, Azuma K, et al. Inhibition of monocyte adhesion to endothelial ce- lls and attenuation of atherosclerotic lesion by a glucagon-like peptide-1 receptor ago- nist, exendin-4. Diabetes. 2010; 59(4): 1030–1037. 29. Scirica BM, Bhatt DL, Braunwald E, et al. Saxagliptin and cardiovascular outcomes in patients with type 2 diabetes mellitus. N Engl J Med. 2013; 369(14): 1317–1326. 30. Green JB, Bethel MA, Armstrong PW, et al. Effect of Sitagliptin on Cardiovascular Out- comes in Type 2 Diabetes. N Engl J Med. 2015; 373(3): 232–242. 31. White WB, Cannon CP, Heller SR, et al. Alogliptin after acute coronary syndrome in pa- tients with type 2 diabetes. N Engl J Med. 2013; 369(14): 1327–1335. 32. Rosenstock J, Perkovic V, Johansen OE, et al. Effect of Linagliptin vs Placebo on Major Cardiovascular Events in Adults With Type 2 Diabetes and High Cardiovascular and Renal Risk: The CARMELINA Randomized Clinical Trial. JAMA. 2019; 321(1): 69–79. 33. Tella SH, Rendell MS. DPP-4 inhibitors: focus on safety. Expert Opin Drug Saf. 2015; 14(1): 127–140. 34. Cosentino F, Grant PJ, Aboyans V, et al. 2019 ESC Guidelines on diabetes, pre-diabetes, and cardiovascular diseases developed in collaboration with the EASD. Eur Heart J. 2020; 41(2): 255–323. 35. Pfeffer MA, Claggett B, Diaz R, et al. Lixisenatide in Patients with Type 2 Diabetes and Acute Coronary Syndrome. N Engl J Med. 2015; 373(23): 2247–2257. 36. Marso SP, Daniels GH, Brown-Frandsen K, et al. Liraglutide and Cardiovascular Outco- mes in Type 2 Diabetes. N Engl J Med. 2016; 375(4): 311–322. 37. Holman RR, Bethel MA, Mentz RJ, et al. Effects of Once-Weekly Exenatide on Cardiovas- cular Outcomes in Type 2 Diabetes. N Engl J Med. 2017; 377(13): 1228–1239. 38. Marso SP, Bain SC, Consoli A, et al. Semaglutide and Cardiovascular Outcomes in Pati- ents with Type 2 Diabetes. N Engl J Med. 2016; 375(19): 1834–1844. 39. Gerstein HC, Colhoun HM, Dagenais GR, et al. Dulaglutide and cardiovascular outco- mes in type 2 diabetes (REWIND): a double-blind, randomised placebo-controlled trial. Lancet. 2019; 394(10193): 121–130. Další literatura u autora a na www.casopisvnitrnilekarstvi.cz