Vnitřní lékařství 2/2020

P Ř EHLEDOVÉ Č LÁNKY Klinické aspekty depozice tuku v epikardu | 11 / Vnitř Lék 2020; 66(E-2): 8–12 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz přispívat i prozánětlivé vlastnosti ET (26). U osob s FS byl prokázán vyšší obsah ET v oblasti ouška levé síně (27). V recentním článku Cho et al sledovali 214 osob s diagnózou cévní mozkové příhody, tuto skupinu rozdělili na skupinu s přítomnou FS a bez ní. Skupina s fibrilací síní měla vyšší obsah ET a vyšší hladinu volných mastných kyselin (28). Poslední patofyziologické poznatky pak shrnuje recentní mini- rewiev (29). Epikardiální tuk a onemocn ě ní štítné žlázy Onemocnění štítné žlázy jsou známým rizikovým faktorem kardio- vaskulárních onemocnění. Hormony štítné žlázy zasahují do metabolis- mu celé řady orgánů a tkání, účastní se na správné funkci lipidového metabolismu, zvyšují vychytávání glukózy, ovlivňují kardiovaskulární systém, účastní se na diferenciaci buněk CNS, zvyšují jejich činnost. Práce Aydogdu et al se zaměřila na vztah oxidativního stresu, hodnoty epikardiálního tuku u pacientů se subklinickou hypotyreózou (SH) (30). Byla prokázána vyšší hodnota epikardiálního tuku, vyšší hodnoty pa- rametrů oxidativního stresu u pacientů se SH. Jelikož je epikardiání tuk brán jako marker viscerální adipozity, který je asociován s metabolickým syndromem a kardiovaskulárními riziky, mohl by být do budoucna brán ET jako možný indikátor vzniku kardiovaskulárních onemocnění u pacientů se SH. Epikardiální tuk a chronická obstruk č ní plicní nemoc Zásadní úlohu v rozvoji CHOPN má především chronický nikotinis- mus, vystavení plicního parenchymu škodlivým inhalačním látkám, výsledkem je neutrofilní typ zánětu, aktivace zánětlivých cytokinů, přestavba a postupná destrukce sept a alveolů, vedoucí až ke vzniku emfyzému. CHOPN je prokázaným rizikovým faktorem pro vznik kardio- vaskulárních onemocnění. Studie Zagacety et al prokázala signifikantně vyšší hodnoty ET u pacientů s CHOPN oproti zdravým kontrolám, výsledky korelovaly s ostatními rizikovými faktory pro KVO, jako BMI, kouření, fyzická inaktivita, hsCRP, snížení FEV 1 , 6minutový test chůzí (31). ET je brán jako nezávislý rizikový faktor vyššího rizika vzniku kardiovas- kulárních onemocnění u pacientů s CHOPN. Výsledky potvrzuje studie publikována v roce 2016 Kirazem et al, která prokázala signifikantně se zvyšující hodnoty ET korelující s tíží onemocnění CHOPN a narůstajícím KVO rizikem (32). Epikardiální tuk a možnosti lé č by Jako léčba ET je uváděna změna životního stylu, bariatrické operace a použití různých léčiv. V metaanalýze publikované v roce 2015 byl prokázán lepší vliv diety a bariatrické chirurgické operace na množství ET než cvičení (33). Vliv pohybové aktivity a jejího typu na množství viscerálního tuku hodnotí metaanalýza Ismail et al, kdy při hodnocení 35 studií prokázali, že aerobní cvičení redukuje viscerální tuk (34). Vliv odporového tréninku v této meta analýze nebyl prokázán. Ve farmakologické terapii bylo užito několik látek. Při srovnání atorvastatinu a kombinace simvastatinu a ezetimibu na množství ET byl prokázán lepší účinek atorvastatinu (35). V recentní studii autoři rozdělili 40 pacientů s ICHS a DM 2. typu na dvě skupiny, jednu léčili pomocí dapagliflozinu a druhá dostávala konvenční léčbu. U skupiny léčené pomocí dapagliflozinu došlo ke snížení obsahu ET po 6 měsících léčby (36). Mezi další látky, které mohou snížit ET, je možno zařadit sitagliptin (37) nebo liraglutid (38). Záv ě r ET je slibným ukazatelem rizika nejrůznějších onemocnění. Je za- potřebí organizovat další studie, které by nejen hodnotily jeho význam jako rizikového faktoru, ale zejména hodnotily možnosti léčby s vlivem na prognózu sledovaných onemocnění. Je dále zapotřebí sjednotit metodiku měření tak, aby výsledky studií byly srovnatelné. Podpořeno grantovým projektem IGA_LF_2019_028. LITERATURA 1. Britton KA, Massaro JM, Murabito JM, et al. Body fat distribution, incident cardiovascular disease, cancer, and all-cause mortality. J Am Coll Cardiol 2013; 62: 921–925. 2. Pischon T, Boeing H, Hoffmann KG, et al. General and abdominal obezity and risk of death in Europe. NEJM 2008; 359: 2105–2120. 3. Britton KA, Fox CS. Ectopic fat depots and cardiovascular disease. Circulation 2011; 124: 837–841. 4. Iozzo P. Myocardial, perivascular and epicardial fat. Diabetes Care 2011; 34: 371–379. 5. Bertaso AG, Bertol D, Duncan BB, et al. Epicardial fat: definition, measurements and sys- tematic review of main outcomes. Arq Bras Cardiol 2013; 101: e18–e28. 6. Antonopoulos AS, Antoniades C. The role of epicardial adipose tissue in cardiac biolo- gy: classic concepts and emerging roles. J Physiol 2017; 595: 3907–3919. 7. Nagy E, Jermendy AL, Merkely B, et al. Clinical importance of epicardial adipose tissue. Arch Med Sci 2017; 13: 864–874. 8. Ding J, Hsu FC, Harris TB, et al. The association of pericardial fat with incident coronary heart disease: The Multi- Ethnic Study of Atherosclerosis (MESA) Am Clin Nutr 2009; 90: 499–504. 9. Alexopoulos N, McLean DS, Janik M, et al. Epicardial adipose tissue and coronary artery plaque characteristics. Atherosclerosis 2010; 210: 150–154. 10. Hirata Y, Yamada H, Sata M. Epicardial fat and pericardial fat surrouning the heart have different characteristics. Circ J doi:10.1253 /circ.CJ -18-0923 11. Miyazawa I, Ohkubo T, Kadowaki S, et al. Change in pericardial fat volume and cardiovas- cular risk faktors in a general population of Japanese men. Circ J. doi:10.1253 /circ.CJ- 18-0153 12. Mahabadi AA, Berg MH, Lehmann N, et al Association of epicardial fat with cardiovas- cular risk factors and incident myocardial infarction in the general population: the Heinz Nixdorf Recall Study. J Am Coll Cardiol 2013; 61: 1388–1395. 13. Iacobellis G, Willens HJ. Echocardiographic epicardial fat: a review of research and cli- nical applications. J Am Soc Echocardiogr 2009; 22: 1311–1319. 14. Fox CS, Gona P, Hoffmann U, et al. Pericardial fat, intrathoracic fat and measures of left ventricular structure and function: the Framingham Heart Study. Circulation 2009; 119: 1586–1591. 15. Gorter PM, van Lindert AS, de Vos AM, et al. Quantification of epicardial fat and peri- coronary fat using cardiac computer tomography; reproducibility and relation with obe- zity and metabolic syndrome in patients suspected of coronary artery disease. Atherosc- lerosis 2008; 197: 896–903. 16. Willens HJ, Gómez-Marín O, Chirinos JA, et al. Comparison of epicardial and pericar- dial fat thiskness assessed by echocardiography in African American and non-Hispanic white man: a pilot study. Ethn Dis 2008; 18: 311–316. 17. Pierdomenico SD, Pierdomenico AM, Cuccurullo F, et al. Meta-analysis of the relation of echocardiographic epicardial adipose tissue thickness and the metabolic syndrome. AM J Cardiol 2013; 111: 73–78. 18. Rabkin SW. The relationship between epicardial fat and indices of obesity and the metabolic syndrome: a systematic review and meta-analysis. Metab Syndr Relat Disord 2014; 12: 31–42.