Vnitřní lékařství 2/2020

P Ř EHLEDOVÉ Č LÁNKY Thymom – možnosti diagnostiky | 23 / Vnitř Lék 2020; 66(E-2): 19–23 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz onemocněním (R1) a makroskopické reziduální onemocnění (R2). Tuto radikální léčbu je možno indikovat ve stadiu I a II. U nemoc- ných, kde bylo dosaženo kompletní resekce nádoru, přežívá deset let 81–98 %. Peroperačně by mělo být posouzeno šíření tumoru do okolí (11). U nemocných s myasthenia gravis s prokázaným thymomem je indikováno chirurgické odstranění celého brzlíku. U pacientů s vážnou formou onemocnění, u nichž thymom nebyl prokázán a léčba nevede ke zvládnutí onemocnění nebo jsou těžké projevy onemocnění, ve- de thymektomie ve velké většině ke zlepšení příznaků onemocnění. Proto je thymektomie indikována u všech nemocných s myastenií (12). Tito pacienti jsou ale rizikovější stran perioperačních komplikací, kdy může dojít k život ohrožujícím komplikacím v důsledku insuficience dechového svalstva, proto je důležité dosažení co nejlepší kontroly myasthenických příznaků a zajištění kvalitní respirační podpory v po- operačním období (13). Nejednoznačné jsou výsledky chirurgického řešení lokálně pokro- čilých thymomů ve stadiu III a IV, v těchto stadiích je metodou volby chemoterapie (stadia IVa, IVb), ale i v kombinaci s radioterapií v rámci předoperační neoadjuvantní léčby u lokalizovaného, ale lokoregionálně pokročilého onemocnění (stadium III) (14). Thymom je relativně radiosenzitivní nádor, ozařováním lze docílit podstatného zmenšení tumorózní masy, nikoliv však plné eradikace. Za standard je považována adjuvantní (pooperační) radioterapie u kompletně či nekompletně resekovaných thymomů stadia III nebo IV (15). Prognóza Za jeden z nejdůležitějších nezávislých prognostických fakto- rů dlouhodobého přežití a rizika recidivy je považováno stadium nemoci. Pětileté přežití v závislosti na stadiu je > 90 % pro stadium I, 86 % pro stadium II, 70 % pro stadium III a 50 % pro stadium IV. Samostatným prognostickým faktorem může být i histologický typ thymomu a operabilita pacienta se snahou o dosažení R0 resekce. Další prognózu také ovlivňují přidružená autoimunitní a systémová onemocnění (16). Záv ě r Naše kazuistika poukazuje na důležitost interpretace a došet- řování asymptomatických vedlejších nálezů při rutinním skiagrafic- kém vyšetření hrudníku. Na případu této pacientky dokumentujeme miniinvazivní možnosti diagnostiky tumorů předního mediastina. Ve starší literatuře byly jako metody volby při průkazu tumorózní masy předního mediastina uváděny mediastinoskopie nebo me- diastinotomie (17). Tyto metody přinášely poměrně velkou zátěž pro pacienty a jejich indikace byly předmětem důkladného zvažování rizik a přínosu pro pacienta. Na případu naší pacientky se snažíme poukázat na přínos méně invazivních metod, které vedly k průkazu thymomu. Díky správně vedené diagnostice a následné radikální léčbě lze počítat s dobrou prognózou v dalším pooperačním období. S ohledem na povahu a možnosti léčby jednotlivých onemocnění předního mediastina vidíme v CT navigované biopsii výrazný přínos v diagnostice těchto procesů. LITERATURA 1. www.svod.cz 2. Klener P, Petruželka L. Nádory thymu. In: Klener P Klinická onkologie. Praha: Galén 2002, 392–394. 3. Jakubíková L, Merta Z. Thymom. In: Skřičková J, Kolek V Základy moderní pneumoon- kologie. Praha: Maxdorf Jessenius 2012; 383–389. 4. https://www.itmig.org/sites/default/files/ITMIG%20Standards-English.pdf 5. Rosai J, Sobin L. Histological typing of tumours of the thymus, 2nd edition. In: Heal- th Organization, International Histological Classification of tumours. New York, Berlin: Springer 1999: 9–14. 6. Sonobe S, Miyamoto H, Izumi H, et al. Clinical usefulness of the WHO histological classi- fication of thymoma. Ann Thorac Carciovasc Surg 2005; 11: 367–373. 7. Detterbeck FC, Nicholson AG, Kondo K, et al. The Masaoka-Koga stage classificati- on for thymic malignancies: clarification and definition of terms. J Thorac Oncol 2011; 6: (7 Suppl. 3): S1710–S1716. 8. Marcelo FK, Benveniste ML, et al. Role of Imaging in the Diagnosis, Staging, and Tre- atment of Thymoma. Radio Graphics 2011; 31: 1847–1861. 9. Klener P Klinická onkologie. 1. vydání. Praha: Galén 2002, 391–395. 10. https://www.esmo.org/Guidelines/Lung-and-Chest-Tumours/Thymic-Epithelial- -Tumours 11. NCCN. Clinical Practice Guidelines in Oncology: Thymoma and Thymic Carcino- ma. V 2. 2011. Available at http://www.nccn.org/professionals/physician_gls/pdf/ thymic. pdf 12. Huang J, Riely GJ, Rosenzweig KE, et al. Multimodality therapy for locally advanced thymomas: state of the art or investigational therapy Ann Thorac Surg 2008; 85: 365–367. 13. Wright CD, Kessler KA. Surgical treatment of thymic tumors. Semin Thorac Cardio- vasc Surg 2005; 17: 20–26. 14. Sperling B, Marshall J, Kennedy R, et al. Thymoma: a review of the clinical and patho- logical findings in 65 cases. Can J Surg 2003; 46: 37–42. 15. Čoupek P, Slávik M. Nádory mediastina. In: Hynková L, Šlampa P et al. Radiační onko- logie - učební texty. Brno 2009, 242. 16. Kim HK, Choi YS, Kim J, et al. Type B thymoma: Is prognosis predicted only by World Health Organization classification? J Thorac Cardiovasc Surg 2010; 139: 1431–1435. 17. Klener P. Vnitřní lékařství. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: Galén, 1999, 2001, 2006, 2011, 420.