Vnitřní lékařství 2/2020

P Ř EHLEDOVÉ Č LÁNKY Aktuality v lé č b ě a prevenci klostridiové kolitidy 24 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2020; 66(E-2): 24–28 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Aktuality v lé č b ě a prevenci klostridiové kolitidy Roman Stebel, Lenka Vojtilová, Petr Husa Klinika infekčních chorob LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice Jedním z nejvýznamnějších nežádoucích účinků širokospektré antibiotické (ATB) terapie je narušení mikroflóry tlustého střeva. Zhruba 20 % postantibiotických průjmů je způsobeno přemnožením toxigenních kmenů Clostridioides difficile . Celosvětově stále pozorujeme u klostridiové kolitidy vzestupný trend incidence, závažnosti případů, mortality a ze- jména počtu léčebných selhání. Na Klinice infekčních chorob FN Brno, pracoviště Bohunice, dlouhodobě sledujeme kromě základních epidemiologických charakteristik i nejvýznamnější rizikové faktory asociované s rozvojem kolitidy a vyhodnocujeme účinnost jednotlivých terapeutických a preventivních postupů (selektivně působící ATB, fekální bakterioterapie). Jen na základě pečlivé analýzy rizikových faktorů a znalosti patogeneze lze v praxi realizovat účinná opatření omezující šíření této nemoci. Do budoucna lze předpokládat častější využití fekální bakterioterapie, zdoko- nalování způsobu podání fekálního transplantátu, širší využití probiotik a selektivně účinkujících ATB a dále zavedení pasivní a aktivní imunizace do praxe. Klíčová slova: Clostridioidesdifficile , fidaxomicin, pasivní imunoterapie, probiotika, střevní dysbióza, transplantace střevní mikroflóry. Clostridium difficile Infection: an update on treatment and prevention Disruption of the colonic microflora is one of the most significant adverse effects of antibiotic (ATB) therapy. Excessive multiplica- tion of toxigenic Clostridioides difficile strains is responsible for about 20%of cases of post-antibiotic diarrhoea. The global trend of Clostridium colitis incidence, severity, mortality and in particular therapeutic failure keeps rising. At the Department of Infectious Diseases wework on long-termmonitoring of themost important colitis-associated risk factors and evaluation of individual thera- peutic and preventive procedures (selective ATB therapy, faecal bacteriotherapy). A diligent analysis of risk factors and knowledge of pathogenesis are a prerequisite topractical implementation of effective and rational precautions to curb spreadingof this illness. In the future, we anticipate increased use of fecal microbiota transplant, improvements in faecal transplant administration, wider use of probiotics and selective ATBs and further introduction of passive and active immunization into practice. Keywords: Clostridioides difficile , fecal microbiota transplant, fidaxomicin, intestinal dysbiosis, passive immunotherapy, probiotics. Úvod Průjmy asociované s přemnožením toxigenních kmenů Clostridioides difficile (podle starší taxonomie Clostridiumdifficile ) v tlustém střevě, v an- glosaské literatuře označované jako „Clostridium difficile Infection“ (CDI), představují celosvětově nejčastější průjmové onemocnění vznikající během hospitalizace, jež se významně podílí i na absolutním počtu no- zokomiálních nákaz (1). Jen ve Spojených státech je udáváno ročně více než 500000 případů CDI a 30000 úmrtí (2). V ČR pozorujme v poslední dekádě dramatický vzestup incidence CDI (graf 1), aktuálně se počet hlášených případů ustálil na asi 4500 ročně. Celosvětově stále sledujeme vzestupný trend zejména počtu léčebných selhání. Po první epizodě CDI dochází k recidivě přibližně u 20 % nemocných, u druhé a další epizody již riziko stoupá až k 65 % (3). Patogeneze klostridiové kolitidy Grampozitivní sporulující anaerobní tyčinka Clostridioidesdifficile nebo zkráceně jako C. difficile je přítomná jako saprofyt kosmopolitně. Je také běžným komenzálem tlustého střeva zvířat. U lidí literatura uvádí asymp- tomatickou kolonizaci tračníku v rozmezí 1–15 % populace. U hospitalizo- vaných jedinců a u zdravotníků stoupá riziko kolonizace na 25–50 % (4). KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Roman Stebel, stebel.roman@fnbrno.cz Klinika infekčních chorob LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice Jihlavská 20, 625 00 Brno Cit. zkr: Vnitř Lék 2020; 66(E-2): 24–28 Článek přijat redakcí: 27. 3. 2019 Článek přijat k publikaci: 20. 5. 2019