Vnitřní lékařství 3/2020

HOT-LINE Arteriální hypertenze a infekce COVID-19: Stručný komentář E42 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2020; 66(2): e41–e43 /  www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Není zcela jasné, zdali i ACE-inhibitory mohou zvyšovat expresi ACE2. Diuretika a antagonisté mineralokortikoidních receptorů sice zvyšují hladiny angiotenzinu II, a tedy mohou navyšovat expresi ACE2, vedou však současně i ke zvýšené natriuréze potenciálně naopak snižující koncentrace ACE2. Jaké lze vyvodit závěry pro klinickou praxi: V současné době neexistuje přesvědčivá evidence, že by vysoký krevní tlak sám o sobě představoval zvýšené riziko infekce COVID-19. S přibývajícím věkem však samozřejmě stoupá riziko vzniku hy- pertenze a dalších koincidujících onemocnění. Pacienti s arteriální hypertenzí by měli nadále při současné pandemii dodržovat základní pravidla preventivních opatření. Antihypertenzní farmakologická léčba včetně podávání ACE­ ‑inhibitorů a AT1-blokátorů (sartanů) by měla být u pacientů ve stabilizovaném stavu s potvrzenou infekcí COVID-19 nebo zvýše- ným rizikem této infekce vedena dle současných mezinárodních či národních doporučení (citace níže). Současná data nepodporují rozdílné přístupy k podávání ACE­ ‑inhibitorů a AT1-blokátorů u pacientů s infekcí COVID-19. Není přesvědčivě doloženo, že by podávání některých z těchto látek zhor- šovalo průběh infekce COVID-19. Naopak vysazení antihypertenzní medikace RAS‑blokátory může zvyšovat kardiovaskulární riziko! Pochopitelně – v případě velmi těžkých klinických projevů u ne- mocných s hypertenzí a probíhající infekcí COVID-19 je vhodné indi- viduálně posoudit další podávání či vysazení antihypertenzních léků včetně ACE‑inhibitorů či AT1-blokátorů na základě aktuálních hodnot TK a celkového klinického stavu. Toto stanovisko zohledňuje dostupná data k 15. 4. 2020 Obr. 1.  Schéma působení ACE2 (A) a vazby ACE2 na SARS-koronavirus (B) (dle (1))