Vnitřní lékařství 6/2020

HLAVNÍ TÉMA Poruchy v komplementovém systému 348 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2020; 66(6): 346–352 /  www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Zhruba u 75–80 % pacientů dochází k rozvoji onemocnění charakteru SLE. Průběh bývá často závažný a příznaky začínají již v dětství (5, 7). Oproti tomu deficity C4A a C4B jsou podstatně častější a také jsou dávány do souvislosti s rozvojem autoimunitních onemocnění (11). U postižených jedinců byla popsána predispozice zejména ke vzniku SLE, ale například také sklerodermie, celiakie, vaskulitid, IgA nefropatie či subakutní sklerózující panencefalitidy (5, 7). Také deficience C3 složky, která se sekundárně rozvíjí i při deficitech faktorů H a I, může být asociována s autoimunitními projevy, zejména charakteru glomerulonefritidy či SLE (2, 5). Vrozené poruchy komplementu sdružené s poruchami vývoje a malformacemi Velmi vzácný 3MC (Malpuech, Michaels a Mingarelli‑Carnevale) syndrom, charakterizovaný obličejovým dysmorfismem, rozštěpy rtů a patra, postnatální růstovou retardací, poruchou kognitivních funkcí a hluchotou, je způsoben homozygotní mutací v genu MASP1 či v ge‑ nech pro kolektiny (COLEC10, COLEC11) . Zvýšený sklon k infekcím nebyl u pacientů s 3MC syndromem popsán (2,5). Některé heterozygotní missense mutace v genu pro C1r a C1s mohou být asociovány s perio‑ dontální formou Ehlersova‑Danlosova syndromu (9, 12). Onemocnění sdružená s vrozenými poruchami regulačních faktorů komplementového systému Na regulaci komplementového systému se podílí řada solubilních i membránově vázaných proteinů, které zabraňují nadměrné aktivaci, amplifikaci a tvorbě MAC. Klinické projevy deficience jednotlivých re‑ gulačních faktorů mají většinou velmi specifický klinický obraz. Zatímco kompletní deficit zpravidla vede ke konsumpci více složek zapojených do příslušné dráhy, obvykle s projevy imunodeficitu, haploinsuficience způsobuje nadměrnou lokální zánětlivou odpověď v místě poranění či akumulace imunokomplexů (5). Mezi onemocnění asociovaná s vroze‑ nými poruchami regulačních složek komplementu řadíme řadu chorob s pestrým klinickým obrazem (2, 5, 7). Atypický hemolyticko‑uremický syndrom (aHUS) je trombo‑ tická mikroangiopatie, charakterizovaná trombocytopenií, hemo‑ lytickou anemií a renální insuficiencí. Zhruba u 50 % pacientů je možné detekovat příčinnou mutaci v genech kódujících regulač‑ ní komponenty komplementového systému. Zpravidla se jedná o haploinsuficienci v genu pro faktor H (20–30 % případů), faktor I (5–10 %), nebo membránový kofaktorový protein (MCP)/CD46 (10–15 %) či gain of function (GOF) mutaci v genu pro C3 složku (2–10 %) nebo faktor B (1–4 %). Zhruba u 20 % pacientů je prokázáno Tab. 1.  Vrozené poruchy komplementového systému (2, 5, 8) Deficience dědičnost publikovaný počet projevy C1q AR asi 70 případů SLE, infekce C1r/s AR asi 10 případů SLE, infekce C2 AR 1 : 20000 SLE, infekce, často klinicky němý C3 AR asi 40 případů infekce pyogenní a neisseriové, glomerulonefritidy AD (GOF) 2–8 % pacientů s aHUS aHUS C4 AR kompletní deficit asi u 30 pacientů, deficit C4A nebo C4B 1 : 250 SLE, infekce, heterozygoti často asymptomatičtí C5–C8 AR vzácné, C6 1 : 2000 u afroameričanů, C7 1 : 10 000 u marockých židů neisseriové infekce C9 AR 1 : 1000 v Japonsku neisseriové infekce, často klinicky němé Faktor B AR 1 případ neisseriové a pneumokokové infekce AD (GOF) 1–4 % pacientů s aHUS a‑HUS Faktor D AR 2 rodiny bakteriální infekce MBL polymorfismy 5 % klinický význam sporný, možný zvýšený sklon k infekcím a autoimunitám MASP1 AR vzácný 3MC syndrom MASP2 polymorfismy 0,03 % respirační infekce, často asymptomatický Fikolin 3 polymorfismy méně než 10 případů různé fenotypy C1 inhibitor AD 1 : 50000 angioedémy Properdin XR vzácný meningokokové meningitidy MCP/CD46 AD vzácný a‑HUS, syndrom HELLP DAF/CD55 AR 1–2 : 1 000 000 Syndrom CHAPEL, PNH CD59 AR 1–2 : 1 000 000 PNH méně než 20 případů hemolýza, periferní demyelinizující neuropatie, mozkové příhody CR3 (CD18/CD11b) AR 1 : 1 000 000 LAD syndrom Zkratky: 3MC – Malpuech, Michaels a Mingarelli‑Carnevale, a‑HUS – atypický hemolyticko‑uremický syndrom, AD – autozomálně dominantní, AR – autozomálně rece‑ sivní, CD – cluster of differentiation, označení pro povrchovou antigenní molekulu, CR – komplementový receptor, DAF – decay‑accelerating factor, GOF – gain of func‑ tion, mutace vedoucí ke zvýšené funkci, HELLP – hemolysis, elevated liver enzymes, low plattelets, LAD - leukocyte‑adhesion deficiency, MASP – serinová proteáza asoci‑ ovaná s MBL, MBL – lektin vázající manózu, MCP – membránový kofaktorový protein, PNH – paroxysmální noční hemoglobinurie, XR – X‑vázaný