Vnitřní lékařství 6/2020

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Chřipka a její komplikace 362 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2020; 66(8): 360–362  /  www.casopisvnitrnilekarstvi.cz endonukleázy), se slibnými výsledky (8). Léčba chřipky je nejefektivnější, pokud se zahájí včas (do 48 h), a je plně indikována u pacientů s rizikem komplikovaného průběhu (tabulka 2). Komplikace Nejvážnější komplikací influenzy je pneumonie. Primární virová pneumonie se manifestuje obvykle mezi 5.–7. dnem nemoci progre‑ sivní dušností, hypoxemií a oboustrannými plicními infiltráty v RTG či CT obraze. Riziko rozvoje této obávané primární komplikace je vyšší v graviditě (3. trimestr), u pacientů s kardiovaskulárním rizikem a v po‑ kročilém věku. Během pandemií byla však intersticiální pneumonie pozorována i u mladých nemocných bez známých rizikových faktorů. Sekundární bakteriální infekce (sinusitida, pneumonie) v terénu po‑ škozeného respiračního epitelu vyvolává nejčastěji Staphylococcus aureus a Streptococcus pneumoniae , méně frekventně Streptococcus pyogenes , Hemophilus influenzae a další gramnegativní bakterie. Komplikující bakte‑ riální pneumonie se objevují po přechodnémzlepšení stavu při probíhající chřipce s novým vzestupem teploty, vykašláváním sputa s příměsí krve, leukocytózou nad 15 tisíc/µl, elevací prokalcitoninu a CRP, hypoxemií a změnou RTG nálezu. Obávané mohou být stafylokokové pneumonie, zejména v lokalitách s výskytemMRSA (meticilin rezistentní S. aureus ) pro opožděný či minimální efekt běžně používaných antibiotik (6). Myositida se prezentuje trvajícími myalgiemi s elevací svalových en‑ zymů z probíhající rhabdomyolýzy smyoglobinurií, kterámůže vzácně vést až renálnímu selhání. Rovněž myokarditaida a perikarditaida je občasnou komplikací chřipky. Pacienti s kardiovaskulárnímonemocněnímmají prokazatelně vyšší ri‑ ziko komplikací při chřipce než ostatní populace (9, 10). Relativní riziko roz‑ voje akutního infarktumyokardu (IM) v horizontu týdne od diagnostiky re‑ spirační infekce bylo v několika studiích u chřipky B 10,1 (95%CI 4,37–23,38), u chřipky A 5,17 (95% CI 3,02–9,84), RS viru 3,51 (95% CI 1,11–11,12) a 2,77 pro ostatní virové respirační infekce (9). Rozvoj myokardiálního poškození nelze vysvětlit jen klimatickými jevy, hypoxemií, tachykardií či zánětem indukovanýmprokoagulačním stavem a nestabilitou aterosklerotického plátu, ale i vlastním působením viru influenzy, neboť vakcinace proti chřipce snižuje i riziko akutního IM (11, 12, 13, 14). Komplikace centrální nervové soustavy pod obrazem encefalitidy, myelitidy nebo syndromu Guillain‑Barré jsou naštěstí vzácné. Prevence Nejvýznamnější prevencí chřipky je vakcinace. Světová zdravot‑ nická organizace (WHO) každoročně vydává doporučení k vakcinaci nebo úpravě stávajících vakcín podle aktuálního výskytu cirkulují‑ cích typů chřipky. Pro sezónu 2019/20 tak byly doporučeny vakcíny obsahující 2 kmeny chřipky A (H1N1 a H3N2) a dva různé kmeny chřipky B. Pro sezónu 2020/21 bude opět doporučena kvadruvalentní vakcína s mírnými úpravami jednotlivých komponent. Celosvětově existuje více typů vakcín, parenterální inaktivované, rekombinantní, vysokodávkované a intradermální nebo živé oslabené intranazální. Řada z nich není v ČR registrována, v našich podmínkách zůstávají standardem intramuskulární inaktivované vakcíny. U dospělých se aplikuje jedna dávka, ideálně těsně před začátkem chřipkové sezóny. Dle zkušeností z posledních let je optimální vakcinovat od října do začátku prosince. Účinnost vakcíny je sezónní a nastupuje nejdříve po 7 dnech od vakcinace. Mimovakcinační formy prevence jsou založeny na omezení vylučování viru u nemocných: distanční omezení, nošení roušky a dodržování hygienic‑ kých návyků ve smyslu správné etikety kašle a mytí rukou. V nemocnicích i sociálních zařízeních se v prevenci šíření chřipky doporučuje očkování zaměstnanců a principy kapénkových a kontaktních izolačních režimů. Závěr Influenza patří mezi časté respirační infekce. Vyskytuje se ce‑ losvětově v sezónních epidemiích. Rozsah lokálního výskytu s po‑ tenciálem vzniku pandemie při vzniku nového kmene po genetické mutaci nelze spolehlivě předvídat. I přes existující antivirovou léčbu a bezpečné efektivní vakcíny jsou stále v souvislosti s touto nemocí nebo jejími komplikacemi hospitalizovány miliony lidí a statisí‑ ce jich na tuto nemoc každý rok umírá. Očkování je významným preventivním opatřením, které zabrání vážnému průběhu, a tudíž i komplikacím chřipky, ale bohužel je proočkovanost proti chřipce v České republice ve srovnání se západními zeměmi Evropy na nízké úrovni. Je tedy potřeba soustavnou osvětou vyvracet vědou nepodložené argumenty odmítačů očkování a tuto situaci změnit. Zejména u rizikových pacientů je žádoucí, aby doporučení k vakcina‑ ci bylo aktivně podpořeno i jejich ošetřujícími specialisty (kardiolog, pneumolog, nefrolog ad.). LITERATURA 1. Drake JW. Rates of spontaneous mutation among RNA viruses. Proc Natl Acad Sci, USA 1993. 90(9): 4171–4175. 2. Kilbourne ED. Influenza pandemics of 20 th century. Emerg Infect, DiS. 2006 Jan. 12(1): 9–14. 3. Centers for Disease Control and Prevention, National Center for Immunization and Re‑ spiratory Diseases (NCIRD), www.cdc.gov/flu/about/disease/spread.htm 4. Bridges CB, Kuehnert MJ, Hall CB. Transmission of influenza: implications for control in health care settings. Clin Infect, DiS. 2003; 37: 1094–1101 10.1086/378292. 5. Avian influenza: fact sheet. World Health Organization. www.who.int/mediacentre/ factsheet/avian_influenza/en/print.html 6. Tasher D, Stein M, Simoea EA, et al. Invasive bacterial infections in relation to influenza outbreaks, 2006–2010. Clin Inf, DiS. 2011 Dec. 53(12): 1199–207. 7. Won Suk Choi, Ji Hyeon Baek, Yu Bin Seo, et al. Severe influenza treatment guidelines. Transgovernmental Enterprise for Pandemic Influenza in Korea Korean J Intern Med 2014; 29: 132–147. 2014 pISSN 1226-3303 eISSN 2005–6648 http://www.kjim.org. 8. Kotey E, Lukosaityte D, et al. Current and Novel Approaches in Influenza Management. Vaccines (Basel). 2019 Jun; 7(2): 53. 9. 9. Kwong JC, Schwartz KL, Cempitelli MA, et al. Acute Myocardial Infarction after Laboratory‑confirmed Influenza Infection. N Engl J Med 2018, 378: 345. 10. 10. Waren‑Gash C, Bhaskaran K, Hayward A, et al. Circulating influenza virus, clima‑ tic factors and acute myocardial infarction: a time series study in England and Wales and Hong Kong. J Infect Dis 2011. 203: 1710. 11. Naghavi M, Barlas Z, Siadaty S, et al. Association of influenza vaccination and reduced risk of recurrent myocardial infarction. Circulation 2000;102:3039–45. 12. Puig‑Barbera J, Diez‑Domingo J, Varea A, et al. Effectiveness of MF59-adjuvanted subu‑ nit influenza vaccine in preventing hospitalisations for cardiovascular disease, cerebrovas‑ cular disease and pneumonia in the elderly. Vaccine 2007; 25: 7313–7321. 13. Siriwardena AN, Gwini SM, Coupland CA. Influenza vaccination, pneumococcal vac‑ cination and risk of acute myocardial infarction: matched case‑control study. CMAJ 2010; 182: 1617–1623. 14. Warren‑Gash C, Blackburn R, et al. Laboratory‑confirmed respiratory infections as tri‑ ggers for acute myocardial infarction and stroke: a self‑controlled case series analysis of national linked datasets from Scotland. European Respiratory Journal 2018 51: 1701794.