Vnitřní lékařství 6/2020

KAZUISTIKA Infarkt myokardu nebo syndrom zlomeného srdce? 378 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2020; 66(6): 378–380 /  www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Infarkt myokardu nebo syndrom zlomeného srdce? Vojtěch Brázdil, Martin Hudec, Martin Poloczek, Jan Kaňovský, Roman Štípal, Petr Jeřábek, Otakar Boček, Petr Kala Interní kardiologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice Takotsubo kardiomyopatie, nazývaná také syndrom zlomeného srdce, představuje vzácný typ onemocnění často imitující akutní infarkt myokardu. Jedná se o náhle vzniklou poruchu kinetiky nejčastěji hrotu levé srdeční komory typicky se za‑ chovalou hybností bazálních segmentů srdce. Ta je však na rozdíl od akutního infarktu myokardu ve většině případů plně reverzibilní. V kazuistice popisujeme případ 78leté ženy vstupně vyšetřené pro typické známky akutního infarktu myokardu. Koronarografické vyšetření odhalilo významnou stenózu jedné z hlavních koronárních tepen, ramus interventricularis anterior, nicméně obraz apikální dysfunkce dle ventrikulografie a následný klinický průběh onemocnění vedl k diagnostice Takotsubo kardiomyopatie. V minulosti představoval neobstruktivní až hladkostěnný nález koronárních tepen na koronární angiografii jeden z hlavních diagnostických znaků Takotsubo kardiomyopatie. Vminulém roce byla představena nová diagnostická kritéria, která upravují dnešní pohled na diagnózu Takotsubo a výskyt koronární léze již není vylučujícím kritériem pro tento syndrom. Klíčová slova: akutní infarkt myokardu, InterTAK diagnostická kritétia, Takotsubo kardiomyopatie. Myocardial infarction or broken heart syndrome? Takotsubo or broken heart syndrome represents a rare type of cardiomyopathy, often imitating acute myocardial infarction. It is a sudden transient cardiac syndrome that typically involves left ventricular apical akinesis with preserved motility of basal heart segments. In contrast to acute myocardial infarction, the pathology is fully reversible in the majority of patients. In the present case-report, we discuss 78-years-old female referred to our department for typical symptomatology of acute myocardial infarction. Coronary angiography revealed significant stenosis on the left anterior descending coronary artery, but ventriculography disclosed apical dysfunction and clinical course of the disease result in the diagnosis of Takotsubo cardiomyopathy. Until recently, normal or non-obstructive coronary angiography represented one of the mean diagnostic features of Takotsubo cardiomyopathy. In 2018, new diagnostic criteria were introduced, importantly modifying our approach to the Takotsubo diagnostics with omitting a coronary lesion as an exclusion criterium of the Takotsubo cardiomyopathy. Key words: acute myocardial infarction, InterTAK Diagnostic criteria, Takotsubo cardiomyopathy. Úvod Takotsubo syndrom, neboli stresová kardiomyopatie (TTC) před‑ stavuje závažný stav v kardiologii s postupně narůstající incidencí. První zmínka o tomto onemocnění sahá až do roku 1990, kdy byla tato jednotka popsána japonským autorem Satem (1). Onemocnění často imituje akutní infarkt myokardu (AIM). Společnými znaky pro obě one‑ mocnění jsou typické torakalgie, dušnost a porucha kinetiky myokardu levé komory (2). Ta však u TTC regionálně v naprosté většině případů neodpovídá krevnímu zásobení a bývá plně reverzibilní. I přesto je TTC relativně často komplikováno srdeční zástavou (až 5 % pacientů s TTC), a je tudíž spojeno s vyšší mortalitou (3). Diferenciální diagnostika TTC a AIM je často obtížná. Takotsubo syndrom postihuje převážně ženy v postmenopauzálním věku, typicky s přímou vazbou na emoční či fyzický stresový faktor. Prevalence tohoto syndromu ve skupině paci‑ entů s podezřením na akutní koronární syndrom je 0,7–2,5 % (4). Záchyt TTC postupně narůstá (15–30 případů na 100 000 ročně) a zatím není jasné, zda se jedná skutečně o nárůst incidence nebo o lepší detekci onemocnění (5). KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Vojtěch Brázdil, brazdil.vojtech@fnbrno.cz Interní kardiologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, Jihlavská 20, 625 00 Brno Cit. zkr: Vnitř Lék 2020; 66(6): 378–380 Článek přijat redakcí: 6. 11. 2019 Článek přijat po recenzích k publikaci: 18. 1. 2020