Vnitřní lékařství 6/2020

HLAVNÍ TÉMA Anafylaxe – akutní a dlouhodobý management | 335  / Vnitř Lék 2020; 66(6): 335–339 /  VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Anafylaxe – akutní a dlouhodobý management Martina Vachová Ústav imunologie a alergologie, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova Anafylaxe představuje závažný potencionálně život ohrožující stav, s kterým se může setkat lékař jakékoli specializace. Rychlé rozpoznání příznaků anafylaktické reakce a včasné zahájení adekvátní léčby patří tudíž mezi nezbytné znalosti všech zdravotníků a je zcela zásadní pro úspěšné zvládnutí tohoto akutního stavu. Lékem volby je neprodlené intramuskulární podání adrenalinu, další léčebná opatření následují až v dalším sledu. Délka observace po zvládnutí reakce závisí na tíži symptomů a doporučuje se z důvodu možného bifázického průběhu reakce. Před ukončením péče je nutné individuálně posoudit možnost opakování anafylaxe. Je‑li riziko recidivy, je nutné pacienta vybavit autoinjektorem s adrenalinem. Ná‑ sledné alergologické vyšetření slouží k identifikaci spouštěče a případných kofaktorů podílejících se na vzniku anafylaxe. Jejich eliminace snižuje riziko opakování. Vhodným preventivním opatřením je alergenová imunoterapie, která je jedno‑ značně indikována u pacientů po proběhlé anafylaktické reakci vyvolané alergií na hmyzí bodnutí. Klíčová slova: anafylaxe, spouštěč, kofaktor, autoinjektor s adrenalinem, alergenová imunoterapie. Anaphylaxis – acute and long-term management Anaphylaxis is a serious, potentially life-threatening condition, and all healthcare professionals should be aware of it. Prompt recognition of anaphylaxis signs and early initiation of adequate treatment are essential for successful acute management. The first-line treatment is the administration of intramuscular adrenalin, followed by other interventions. Patients should be moni‑ tored after recovery for possible biphasic reaction. Before discharge, the individual risk of further reaction should be assessed andwhere appropriate an adrenalin auto-injector should be prescribed. Allergy specialist follow-up is essential for the identification of possible triggers and cofactors. Elimination of these factors reduces the risk of future reactions. Useful preventive measure is allergen immunotherapy, which is definitely indicated in patients with anaphylaxis induced by an insect sting. Key words: anaphylaxis, trigger, cofactor, adrenaline auto‑injector, allergen immunotherapy. Definice a patofyziologie anafylaxe Dle Evropské akademie pro alergologii a klinickou imunologii (EAACI) je anafylaxe definována jako závažná, život ohrožující systémová hyper‑ senzitivní reakce. Pro anafylaxi je typický rychlý nástup potencionálně život ohrožující respirační či kardiovaskulární symptomatologie, která je většinou, ale ne vždy, spojena s kožními či slizničními projevy (1). Při anafylaxi dochází k aktivaci řady buněk a patofyziologických sys‑ témů. Za zásadní efektorové buňky, schopné aktivace a degranulace s masivnímuvolněním klíčovýchmediátorů (histamin, tryptáza, chymáza, leukotrieny, prostaglandiny, destičky aktivující faktory atd.) zodpovědných za klinické projevy anafylaxe, jsou považovány žírné buňky a bazofily (2). Dlemechanismu vzniku lze anafylaxi dělit na IgEmediovanou, kdy jsou mastocyty a bazofily aktivovány IgE protilátkami, a non‑IgEmediovanou. Při IgEmediované anafylaxi dochází k aktivaci mastocytů a žírných buněk po antigennímpřemostění jejichpovrchových FcεRI receptorů IgE protilátkami. Při non‑IgEmediované anafylaxi jsoumastocyty a bazofily aktivovány bez účasti IgE protilátek. Tyto tzv. anafylaktoidní reakcemohou být způsobeny aktivací komplementu či jinými mechanismy (např. bradykininová kaskáda) nebomůže dojít i k přímé aktivaci mastocytů a bazofilů. Aktivace komple‑ mentu byla popsána např. v souvislosti s hemodialýzou či aplikací radio‑ kontrastních látek. Přímou aktivaci mastocytů a bazofilů mohou navodit některá léčiva, jako jsou nesteroidní antirevmatika, opiáty, neuromuskulární blokátory a další. Bez ohledu na patofyziologický mechanismus vzniku anafylaxe jsou klinické projevy i léčebný postup stejné (3, 4). Epidemiologie a příčiny anafylaxe Anafylaxe postihne alespoň jedenkrát za život zhruba 2 % populace, incidence se pohybuje v širokém rozmezí (v závislosti na designu studie) KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Martina Vachová, Ph.D., vachova@fnplzen.cz Ústav imunologie a alergologie, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova, Husova 3, 306 05 Plzeň Cit. zkr: Vnitř Lék 2020; 66(6): 335–339 Článek přijat redakcí: 22. 7. 2020 Článek přijat po recenzích k publikaci: 14. 8. 2020