Vnitřní lékařství 7/2020

KAZUISTIKA Muž s dysthymií (převážně negativním hodnocením všeho prožitého) indukoval depresi u senzitivní blízké osoby E54 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2020; 66(7): e46–e54 /  www.casopisvnitrnilekarstvi.cz na somatické nemoci by měli brát v úvahu, že psychická porucha může být nejen primární, ale i indukovaná. Doporučení pro praxi Chronicky negativní pohled na svět, špatná nálada a neschopnost prožívat radost jsou projevy psychiatrické diagnózy dysthymie dle mezinárodní klasifikace (1–4). Dysthymie je psychické onemocnění, které v případě, že má paci- ent zájem, je léčitelné odborníky na psychiatrii a psychoterapii. Léčba samotná se obvykle zakládá na psychoterapii a medikamentózní léčbě (antidepresiva) (5–16). Osoby s dysthymií mají potenciál indukovat dysthymii u blízkých osob, neboli v nich vyvolávají psychické i somatické zdravotní potíže, které mohou být větší než u vyvolávající osoby, viz náš příklad. Tedy přenosné jsou nejen infekční nemoci, ale i psychické poruchy, i když zde se používá spíše termín indukované psychické poruchy. Pokud internista na toto onemocnění pojme podezření, měl by pacienta bez bagatelizovaní informovat o tomto možném zdroji jeho potíží a zaměřit jeho pozornost na sledování jeho prožívání, viz Obr. 2: „Sledujte na časovém grafu, jak vám kolísá nálada během. Jakou část dne trávíte s náladou pod nulou? Pokud se náhle propadne, zapište si, na co jste myslel předchozích pět minut (monitoring denního snění).“ S tímto výstupem ho pak poslat k psychoterapeutovi či psychiatrovi. Problém somatických lékařů je bagatelizování psychických poruch. Ty odbývají mávnutím ruky „to je jen psychika“. Bohužel „jen psychika“ mívá na pohodu našich pacientů větší dopad než chronické nebezpečí relapsu a jeho léčba může trvat déle než léčba relapsu rakoviny. Pokud dysthymie není zmírnitelná léčbou, tak jedinou ochranou před negativnímpůsobením těchto osob jsou techniky kontroly stimulu, tzn. vysvětlení blízkým osobám dysthymika, že se jedná o psychické onemocnění, povahové rysy dané osoby, za které oni sami nenesou odpovědnost, není to jejich vina, jak se jim někdy snaží dysthymik namluvit. Naučit se mu vyhýbat, když je nesnesitelný. Chronický stres, který způsobuje blízkost osob s výraznou mani- festací dysthymie, zvyšuje riziko nejen infekčních a autoimunitních chorob, ale také riziko vzniku maligních chorob, případně jejich časné progrese, jak uvádíme v přehledné publikaci (1). Etiologie dysthymie je jistě multifaktoriální, jak genetická, tak i daná vlivy prostředí, a jistě se na ní podílí takzvaná „negativní kog- nice“ – negativní myšlenky o sobě samém, o světě, o prožité minulosti a negativní očekávání do budoucnosti. Tato negativní kognice má svůj podíl jak na vzniku dysthymie, tak na vzniku deprese (33). A proto zde přínos medikamentózní léčby je omezený a důležitější je odborná psychoterapie. LITERATURA 1. Adam Z, Klimeš J, Pour L, et al. Maligní onemocnění, psychika a stres. Praha, Grada Pu- blishing 2019: 208 s. 2. Identification of dysthymia in neurological disorders: report on the meeting of prin- cipal investigators involved in the field trial „Classification of dysthymia and related con- ditions in neurological disorders“ Geneva: World Health Organization, 1998: 14 s, 30cm. Programme on mental health. 3. Patel RK, Rose GM. Persistent Depressive Disorder (Dysthymia). 2019 May 4. StatPearls (Internet). Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2019 Jan-. Available from http://www. ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK541052/. 4. Gureje O. Dysthymia in a cross-cultural perspective. Curr Opin Psychiatry. 2011; 24(1): 67–71. 5. Tamburrino MB, Lynch DJ, Nagel RW, et al. Primary care evaluation of mental disorders (PRIME-MD) screening for minor depressive disorder in primary care. Prim Care Compa- nion J Clin Psychiatry. 2009; 11(6): 339–343. 6. Höschl C. Dysthymie – cíl specifické terapeutické intervence? Nový přístup v léčbě dy- sthymie. (Praha) : (Sanofi-Synthelabo s.r.o.), 2002: s 6–7. 7. Anders M. Dysthymie Practicus (Praha). 2005; 4(2): 46–48. 8. Michal Viewegh: Báječná léta pod psa. Petrov, Brno 2002. 9. Libigerová E. Dysthymie – trvalá afektivní porucha na pomezí poruch osobnosti a po- ruch nálady. Psychiatrie (Praha, Print). 2006; 10(1): 27–34. 10. Libigerová E. Dysthymie – diagnostika a léčba Psychiatrie pro praxi. 2006; 7(2): 90–93. 11. Praško J. Dysthymie: příručka pro klinickou praxi. Praha : Maxdorf, 2003: 86 s. 12. Praško J, Herman E, Hovorka J. Dystymie a její léčba, Psychiatrie v medicíně a medicí- na v psychiatrii. 1. vyd. Praha, Galén, 2002: s 195–198. 13. Praško J, Herman E, Hovorka J. Dystymie a její léčba: Psychiatrie (Praha, Print). 2003; 7(Suppl. 2): 92–93. 14. Praško J, Sigmundová Z, Demlová B. Dystymie Klinická psychiatrie. 1. vyd. Praha: Ti- gis, 2011: s. 298–309. 15. Praško J, Herman E, Hovorka J. Dystymie a její léčba – 1. díl Psychiatrie pro praxi. 2002; 3(6): 265–270. 16. Praško J, Herman E, Hovorka J. Dystymie a její léčba – 2. díl Psychiatrie pro praxi. 2003; 4(1): 23–28. 17. Forgáčová Ľ. „Double“ depresia „ klinické charakteristiky a liečba. Psychiatrie pro pra- xi. 2003; 4(2): 60–61. 18. Douglas J, Olshaker M. Lovec duší. Překlad Josef Orel. Vyd. 1. Frýdek-Místek: Alpress, 1997: 415, (8) s. il. Klokan. ISBN 80-7218-009-6. Online ukázka: http://klimes.mysteria.cz/ clanky/psychologie/douglas/douglas.htm 19. Klimeš Jeroným: Partneři a rozchody. Portál, Praha, 2005: 240, ISBN 978-80-262-0575-3. 20. Schönknecht P, Hegerl U. Dysthymia. Fortschr Neurol Psychiatr 2012; 80(10): 602–608. 21. Brieger P. Subaffective disorders: dysthymia and cyclothymia. MMW Fortschr Med 2010; 152(3): 31–33. 22. Schmauss M, Messer T. Dysthymia. Fortschr Neurol Psychiatr 2005; 73(7): 415–424; quiz 425–426. 23. Klein DN, Santiago NJ. Dysthymia and chronic depression: introduction, classification, risk factors, and course. J Clin Psychol 2003; 59(8): 807–816. 24. Benca RM, Peterson MJ. Insomnia and depression. Sleep Med 2008; 9(Suppl. 1): S3–9. 25. Levkovitz Y, Tedeschini E, Papakostas GI. Efficacy of antidepressants for dysthymia: a me- ta-analysis of placebo-controlled randomized trials. J Clin Psychiatry 2011; 72(4): 509–514. 26. von Wolff A, Hölzel LP, Westphal A, et al. Selective serotonin reuptake inhibitors and tri- cyclic antidepressants in the acute treatment of chronic depression and dysthymia: a sys- tematic review and meta-analysis. J Affect Disord 2013; 144(1–2): 7–15. 27. Thomayer J. Patologie a terapie nemocí vnitřních. Nakladatelství Bursík a Kohout, Pra- ha 1893, 1921. 28. Filip L. Léčení chorob krevního oběhu. Vlastním nákladem, Poděbrady 1933: 166 s. 29. Mohr P. Nová diagnostická klasifikace duševních poruch v 11. Revizi Mezinárodní kla- sifikace nemocí. Psychiatrie (Praha) 2020; 24(1): 32–38. 30. Riegel KD, Kalina K, Pěč O. Poruchy osobnosti v 21. století. Portál, Praha 2020: 238 s. 31. Gastpar M, Kielholz P. Problems of psychiatry in general practice. Hogrefe & Huber, To- ronto, Bern, Göttingen 1991: 168 s. 32. Křivohlavý J. Jak si navzájem lépe porozumíme. Svoboda, Praha 1988: 240 s. 33. Mahali SCh, Seshai S, Feeney JR, et al. Association of negative cognitions, emotional regulation, and depression symptoms across four continents: International support for the cognitive model of depression. BMC Psychiatry 2020; 20: 18 https:// doi.org/10.1186/ s12888-01--2432-x.