Vnitřní lékařství 7/2020

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Současná diagnostika a terapie sarkoidózy 410 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2020; 66(7): 409–413 /  www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Diagnostika sarkoidózy Abychom mohli s jistotou tvrdit, že nemocný má sarkoidózu, měli bychom z skat tkáň s epiteloidn m nenekrotizuj c m granulomem (sar- koidn m granulomem) a vyloučit v echny ostatn př činy, které mohou vést k podobnému nálezu (Tab. 2). Výjimku tvoř pacienti s Löfgrenovým syndromem (erytema nodosum, bilateráln hilová lymfadenopatie, sys- témové př znaky) a pacienti s typickou bilateráln hilovou lymfadenopa- ti , ov em za předpokladu další ho sledován (2). Zejména u nemocných, u kterých uvažujeme o zahájen systémové léčby, je nutné m t jistotu, že se skutečně jedná o sarkoidózu a k tomu je nezbytně nutná histologie. Následuj c dvě krátké kazuistiky dokumentuj , jaká rizika pro paci- enta s sebou nese, pokud je léčba zahajována bez znalosti diagnózy. Kazuistika 1 64letá obézn nemocná s arteriáln hypertenz , anamnesticky má několik let trvaj c ka el, za jehož př činu byl považován ex- traesofageáln reflux. V roce 2019 absolvovala náhradu kolenn ho kloubu pro progreduj c valgozitu a nestabilitu kloubu v souvislosti s úrazem v minulosti. Po výkonu se objevily dechové obt že, bylo pomý leno na plicn embolii a nemocná postoupila ventilačně perfuzn sken. Ten jednak prokázal plicn embolii a jednak na jeho podkladě vzniklo podezřen na další plicn onemocněn . Proběhlo vy etřen poč tačovou tomografi s vysokou rozli ovac schopnost (HRCT) (Obr. 1, 2), pak bronchoskopie s bronchoalveolárn laváž , ov em bez jakékoliv biopsie. Autoprotilátky byly negativn , nebyla prokázána mykobakteriáln infekce. Na základě HRCT nálezu byl př pad nemocné uzavřen jako sarkoidóza II. stadia. Navzdory zcela normáln m plicn m funkc m byla nemocná indikována k systémové kortikoterapii. Rozbor případu „ V algoritmu vy etřen pacientky chyb bioptická verifikace procesu – nemocná nemá symptomy odpov daj c Löfgrenovu syndromu, proto je nutná histologická verifikace procesu. Tab. 1.  Faktory asociované s rozvojem sarkoidózy Kategorie Specifický faktor Asociace Místo a období vzniku Ročn obdob M sto vzniku Vyšš riziko vzniku jaro, léto Nižší riziko vzniku na podzim Vyšš riziko v severn ch oblastech Familiární výskyt Vyšš riziko u pokrevn ch př buzných 1. a 2. stupně Povolání Hasiči, vojáci Práce s insekticidy, se stavebn m materiálem, s organickým prachem, zahradnické práce Práce s fotokop rovac m strojem, práce v prostřed s vysokou vlhkost , práce s vláknitým materiálem Práce s elektronikou, služby, sociáln práce Vy riziko Vy riziko Vy riziko Nižší riziko Životní prostředí Topen dřevem, život/práce na farmě, lesn prostřed , bydlen v bl zkosti kovozpracuj c ho průmyslu, bydlen v zemědělských oblastech Kouřen Vy riziko Nižší riziko Fyzické vlastnosti Obezita Vy riziko Obr. 1.  Radiologický obraz onemocnění – kazuistika 1 Dominují drobné noduly (žlutá šipka), peribronchiálně vázané infiltráty (modrá šipka), pravostranná hilová lymfadenopatie (oranžová šipka) Obr. 2.  Radiologický obraz onemocnění – kazuistika 1 Mnohočetné drobné noduly (žlutá šipka)