Vnitřní lékařství 7/2020

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY CAR T‑lymfocyty: horká novinka v léčbě nádorů 420 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2020; 66(7): 420–424 /  www.casopisvnitrnilekarstvi.cz CAR T‑lymfocyty: horká novinka v léčbě nádorů Štěpán Hrabovský Interní hematologická a onkologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice Protinádorová imunoterapie se stala běhemposledních desetiletí již standardní součástí onkologického léčebného portfolia. Od prvních pokusů s protinádorovými vakcínami na konci 19. a v 1. polovině 20. století její cesta vedla přes objevení principů alogenní transplantace krvetvorných buněk v 70. letech, zavedení monoklonálních protilátek v letech 90., jejich zdokonalení ve formě imunokonjugátů a bispecifických protilátkových konstruktů až k dnešnímcheckpoint inhibitorůma T‑lymfocytům s chimérickým antigenním receptorem (CAR T‑lymfocyty). Ještě v nedávné době se léčba genetickymodifikovanými lymfocytymohla zdát jako science-fiction, ale tyto „živé léky“ se již podávají pacientům s hematologickými malignitami i u nás v České republice. Někteří vidí v CAR T‑lymfocytech přelomovou léčebnou metodu a světlou budoucnost onkologie, jiní snad jen přeceňovanou senzaci, jejíž nákladnost dalece převyšuje efektivitu. Tak či onak se CAR T‑lymfocyty v nejbližší době dostanou do relativně rutinního používání v léčbě pacientů s rezistentními lymfoproliferacemi. Náš článek si klade za cíl přiblížit tuto zajímavou léčebnoumetodu i čtenářům s odborným zaměřenímmimo oblast hematologie a onkologie. Klíčová slova: adoptivní imunoterapie, axikabtagen ciloleucel, CAR T‑lymfocyty, chimérický antigenní receptor, protinádorová léčba, tisagenlekleucel. CAR T-cells: hot news in cancer therapy Cancer immunotherapy has become a standard therapeutic option in oncology over the past few decades. From the early anti-tumor vaccine experiments in the late nineteenth and early twentieth centuries, its journey led through the discovery of the allogeneic hematopoietic stemcell transplantation principles in the nineteen-seventies, introduction of monoclonal antibodies in the nineteen-nineties, their enhancing in the form of immunoconjugates and bispecific antibody constructs, up to today’s checkpoint inhibitors and chimeric antigen receptor T-cells (CAR T-cells). Not so long ago, a treatment with geneticallymodified lymphocytes may have seemed quite like science fiction, but nowadays, these “living drugs“ are already being administered to patients with hematological malignancies in the Czech Republic. Somemay see CAR T-cells as a breakthrough treatment method and bright future of oncology, others perhaps just as an overhyped sensation, in which the cost far exceeds the efficacy. Either way, CAR T-cells will soon become a relatively routine treatment option for patients with resistant lymphoproliferative diseases. Our article aims to introduce this new interesting method to specialists outside the fields of hematology and oncology. Key words: adoptive immunotherapy, axicabtagene ciloleucel, cancer treatment, CAR T‑cells, chimeric antigen receptor, tisagenlecleucel. Historie protinádorové imunoterapie Pravděpodobně prvn m zaznamenaným pokusem o protinádoro- vou imunoterapii jsou experimenty Williama B. Coleyho z New Yorku publikované v roce 1891. Pacientům s osteosarkomem aplikoval injekčně kultury pyogenn ho streptokoka, po čemž pozoroval u některých paci- entů dokonce i dlouhodobě trvaj c kompletn remise (1). Efekt tohoto experimentu si dnes vysvětlujeme up‑regulac produkce interleukinu 12 (IL-12) generalizovanou infekc , zvý en m hladin interferonu γ (IFNγ) a t m stimulac protinádorové aktivity T‑lymfocytů a NK buněk. I přes působivé výsledky byl Coley za tyto pokusy odbornou veřejnost kritizován, zčásti jistě proto, že část jeho pacientů zemřela na streptokokovou infekci. Svou metodu sice zdokonalil nahrazen m živých bakteri za inaktivované, ale ve st nu zač naj c radioterapie tyto prvn krůčky imunoterapie na nějakou dobu upadly v zapomněn . My lenka ovlivněn imunitn ho systému ve prospěch protinádoro- vého efektu byla znovu oprá ena v 50. letech 20. stolet , kdy manželé KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Štěpán Hrabovský, hrabovsky.stepan@fnbrno.cz Intern hematologická a onkologická klinika LF MU a FN Brno, pracovi tě Bohunice, Jihlavská 20, 625 00 Brno Cit. zkr: Vnitř Lék 2020; 66(7): 420–424 Článek přijat redakc : 18. 11. 2019 Článek přijat po recenz ch k publikaci: 10. 1. 2020