Vnitřní lékařství 7/2020

454 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2020; 66(7): 450–454 /  www.casopisvnitrnilekarstvi.cz DOBRÁ RADA Screening a krátká intervenceu uživatelů nelegálních drog pekty života. Screening je vhodný při další ch náv těvách zopakovat, nejen z důvodu, že pacient nemusel při prvn m screeningu udat přesnou informaci ohledně svého už ván drog, ale i proto, že se jeho postoj k už ván nelegáln ch drog může s odstupem času změnit (13). Pacienta, u něhož bylo během screeningu odhaleno n zké riziko problémů (1–2 body v DAST-10, jedná se pravděpodobně o pacienta experimentuj c ho s drogami), je v rámci krátké intervence třeba edukovat o rizic ch, které už ván drog přináší , a poskytnout mu na pozdější čten materiály s další mi informacemi. Pacienta nesoud me, respektujeme jeho autonomii, ale zároveň ho jasně a srozumitelně informujeme o nebezpeč ch plynouc ch už z jednorázového užit drog a o rizic ch rozvoje závislosti a další ch nebezpeč v př padě pravidelnější ho už ván . Je vhodné mu nab dnout kontroln náv těvu pro zhodnocen m ry problémů a př padnou intervenci, pokud by se už ván drog prohlubovalo (13, 16). Pacientovi v pásmu zvý eného rizika problémů (3–5 bodů v DAST-10, znamenaj c zvý ené riziko poruch z už ván drog, pra- covn , sociáln či trestněprávn problémy), kromě edukace o zdravot- n ch rizic ch, potenciálu vzniku závislosti při pokračován v už ván a poskytnut informačn ch materiálů, př p. odkázán na užitečné webové stránky (Tab. 3) je třeba jasně doporučit s už ván m přestat a k tomu ho motivovat. Pokud pacient spolupracuje, nejlepší m krokem je stanoven d lč ho c le a jeho časového rámce a na další kontrole výsledek jeho snahy vyhodnotit. Na mezidob může být pacientovi zadán i „úkol“ monitorovat touhu po droze, užit drogy a možných spou těčů, které mu mohou pomoci v náhledu na jeho už ván . V závěru pacientovi nab dneme možnost dř vější ho kontaktu v př padě, že by jej potřeboval (13). V př padě vyšš ho rizika problémů (6 a v ce bodů) již krátká intervence samotná vět inou nestač (jedná se o pokročilou závislost nebo významné zdravotn , pracovn , sociál- n i trestně‑právn problémy spojené s pravidelným už ván m drog). V tom př padě je třeba nav c doporučit pacientovi odbornou péči, předat mu kontakty na adiktologická a léčebná zař zen , př p. paci- entovi náv těvu specializovaného pracovi tě př mo domluvit (14). Seznam zař zen poskytuj c ch léčbu, poradenstv a prevenci v oblasti závislost dle typu zař zen a kraje lze naj t v Mapě pomoci na webu Národn ho monitorovac ho střediska pro drogy a závislosti: https:// www.drogy‑info.cz/mapa‑pomoci/. Společná krátká intervence pro více návykových látek Spojen naduž ván v ce či v ech návykových látek u jednoho pacienta jeminimálně s ohledemna alkohol a kouřen relativně časté. Stran př padné integrace krátké intervence v ech návykových látek (alkohol, tabák, nele- gáln drogy) v jednomsezen neexistuj jednoznačná doporučen . Spojen screeningu a krátké intervence pro nelegáln návykové látky a alkohol má srovnatelný vliv na sn žen už ván jak alkoholu, tak nelegáln ch návykových látek v porovnán se studiemi soustřed c mi se jen na jednu z kategori (17). V některých př padech se v ak lékař může přiklánět raději k postupnému proveden v ce intervenc , př padně k rozložen intervenc do v ce setkán , zálež pak na konkrétnm pacientovi, jeho osobnostn ch dispozic ch, kon- krétn situaci i časovýchmožnostech lékaře. Screening a krátká intervence u kouřen maj svá specifika, pro zájemce odkazujeme na stále aktuáln článek, publikovaný ve Vnitřnm lékařstv (18). V praxi se k tématu přistupuje spíš e individuálně podle zvyklost lékaře a podle konkrétn ho pacienta. Existuj různé standardizované screeningové nástroje zaměřené buď na už ván alkoholu nebo na kouřen . Screeningové dotazn ky se liší délkou, a tedy i časovou náročnost administrace, v praxi si tedy lékař nebo jiný zdravotnický pracovn k vol screeningové nástroje a realizuje intervence i dle svých časovýchmožnost . Krátká intervencemůže obsáhnout v ce ná- vykových látek už vaných rizikově současně, zejména tehdy, je‑li možné dát aktuáln zdravotn stav do souvislosti s už vánmkonkrétn ch látek (např klad v rámci jedné intervence lze poukázat na zhor ené jatern testy v důsledku nadměrného už ván alkoholu a také na nález na RTGhrudn ku v důsledku kouřen ) (19). Tento postup je praktický z hlediska časové náročnosti i lepší srozumitelnosti pro pacienta, kdy z ská informace uceleně a v souvislostech. Závěr Screening už ván nelegáln ch návykových látek a následná krátká intervence může m t pozitivn vliv na včasné ře en problému, vést k omezen už ván nebo i úplné abstinenci, a tak i k sn žen další ch do- padů už ván na zdravotn stav pacienta, ale i na jeho život po stránce pracovn , sociáln , rodinné a trestně‑právn . Vzhledem k účinnosti krátké intervence, časové a finančn nenáročnosti a jednoduchosti proveden by měl každý lékař provádět rutinně screening na už ván nelegáln ch návykových látek u v ech pacientů a v př padě pozitivity screeningu provést krátkou intervenci a př padně doporučit specializovanou péči. LITERATURA 1. Pilowsky DJ, Wu LT. Screening for alcohol and drug use disorders among adults in prima- ry care: a review. Subst Abuse Rehabil 2012; 3(1): 25–34. https://doi.org/10.2147/SAR.S30057 2. D’Amico EJ, Paddock S, BurnamA, Kung, F. Identification of and guidance for problemdrin- kingbygeneralmedicalproviders:results fromanationalsurvey.MedCare2005;43(3):229–236. 3. Mravč k V, Chomynová P, Grohmannová K et al. Výročn zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2018. Mravč k V. (Ed.). Praha: Úřad vlády České republiky 2019. 4. CherpitelCJ,YeY.Druguseandproblemdrinkingassociatedwithprimarycareandemergen- cy room utilization in the US general population: data from the 2005 national alcohol survey. Drug Alcohol Depend 2008; 97(3): 226–230. https://doi.org/10.1016/j.drugalcdep.2008. 03. 033 5. Madras BK, Compton WM, Avula D et al. Screening, brief interventions, referral to tre- atment (SBIRT) for illicit drug and alcohol use at multiple healthcare sites: comparison at intake and 6 months later. Drug Alcohol Depend 2009; 99 (1–3): 280–295. https://doi.or- g/10.1016/j.drugalcdep.2008. 08. 003 6. Kab ček P, Sulek Š, Mizerová L et al. Projekt screeningu a krátké intervence v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost vedouc k sn žen zneuž ván návykových látek v ado- lescenci. Čes‑slov Pediat 2010; 65(11): 654–659. 7. Csémy L, Kab ček P, Dvořáková Z. Krátké intervence pediatra zaměřené na redukci už - ván návykových látek u adolescentů. Vox pediatriae 2013; 13(6): 28–30. 8. Kab ček P, Vacek J, Csémy L. Skr nink a krátká intervence v oblasti návykových látek v praxi praktického lékaře pro děti a dorost. Adiktol prevent léčeb praxi 2019; 2(2): 94–97. 9. Kurti AN, Keith DR, Noble A et al. Characterizing the intersection of co‑occurring risk factors for illicit drug abuse and dependence in a U.S. nationally representative sample. Prev Med 2016; 92:118–125. doi:10.1016/j.ypmed.2016. 09. 030 10. Smith PC, Schmidt SM, Allensworth‑Davies D, Saitz R. A single‑question screening test for drug use in primary care. Arch Intern Med 2010; 170(13): 1155–1160. https://doi. org/10.1001/archinternmed.2010.140 11. Yudko E, Lozhkina O, Fouts A. A comprehensive review of the psychometric properties of the Drug Abuse Screening Test. J Subst Abuse Treat 2007; 32: 189–198. 12. Skinner H. The Drug Abuse Screening Test. Addict Behav 1982; 7: 363–371. Další literatura u autorky a na www.casopisvnitrnilekarstvi.cz