Vnitřní lékařství 7/2020

PŮVODNÍ PRÁCE ERCP u pacientů po choledochoduodenoanastomóze E26 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2020; 66(7): e26–e30 /  www.casopisvnitrnilekarstvi.cz ERCP u pacientů po choledochoduodenoanastomóze Bohuslav Kianička 1 , Martin Blaho 2 , Lumír Kunovský 3, 4 , Miroslav Souček 1 , Petr Piskač 5 , Petr Vlček 5 1 II. interní klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně 2 Gastroenterologické oddělení Interní kliniky LF OU a FN Ostrava 3 Interní gastroenterologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice 4 Chirurgická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice 5 I. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Cílem této retrospektivní studie je zhodnotit naše zkušenosti s diagnostickou a terapeutickou endoskopickou retrográdní cholan­ giopankreatikografií (ERCP) u pacientů po choledochoduodenoanastomóze. Metoda : Studium souboru trvalo 20 let (listopad roku 1994 až prosinec roku 2014). V práci byli retrospektivně hodnoceni 3 pacienti po choledochoduodenoanastomóze, kteří měli projevy biliární obstrukce. K provedení ERCP byl ve všech případech použit standardní terapeutický videolateroskop. Pacienti a výsledky : U těchto 3 pacientů se stavempo choledochoduodenoanastomóze jsme při ERCP dosáhli 100%kanylační úspěšnos- ti – 3 pacienti ze 3. Jednalo se tedy o 100%úspěšnost diagnostické ERCP. U všech těchto pacientů byla při ERCP nalezena jednak stenóza přirozeného ústí Vaterovy papily, dále stenóza choledochoduodenoanastomózy, a dále pak ještě suprastenotická distální choledocholitiáza. U všech pacientů s výše popsanýmpatologickýmnálezemna ERCP byla bezprostředně po diagnostické ERCP zahájena endoskopická léčba, která se sestávala jednak ze standardní endoskopické papilotomie stenotické Vaterovy papily, dále balónkové dilatace stenózy choledochoduodenoanastomózy, a nakonec endoskopické extrakce suprastenotické distální choledocholitiázy. Celkem byla terapeutická ERCP kompletně úspěšná u všech 3 pacientů ze 3 (100%), u kterých byla původně endoskopická léčba zahájena. V našem souboru 3 pacientů se nevyskytly žádné komplikace. Závěr : Při ERCP u pacientů po chole- dochoduodenoanastomóze jsme dosáhli u všech těchto 3 našich nemocných 100%úspěšnosti diagnostické i terapeutické ERCP. Klíčová slova: endoskopická diagnostika, endoskopická léčba, endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie, chole­ dochoduodenoanastomóza. ERCP in patients after choledochodenoanastomosis The aim of this retrospective study is to evaluate our experience with diagnostic and therapeutic endoscopic retrograde cholan- giopancreaticography (ERCP) in patients after choledochoduodenoanastomosis. Methods : The study took 20 years (November 1994 – December 2014). Three patients after choledochoduodenoanastomosis who had symptoms of biliary obstruction were retrospectively evaluated. In all cases, a standard therapeutic videolateroscopewas used toperformERCP. Patients and results : We achieved ERCP in these 3 patients with choledochoduodenoanastomosis 100% cannulation success rate – 3 out of 3 patients. This was 100% success rate of diagnostic ERCP. In all of these patients, ERCPwas found – both stenosis of the natural mouth of the Vater papilla, stenosis of choledochoduodenoanastomosis, and suprastenotic distal choledocholithiasis. In all patientswith the above-de- scribed ERCP pathology, endoscopic treatment was initiated immediately after diagnostic ERCP, consisting of standard endoscopic papillotomy of the stenotic Vater papilla, balloondilatationof choledochoduodenoanastomosis stenosis, and endoscopic extraction of suprastenotic distal choledocholithiasis. In total, therapeutic ERCPwas completely successful in all 3 patients out of 3 (100%) who had initially started endoscopic treatment. Therewere no complications in our group of 3 patients. Conclusion : In ERCP in patients after choledochoduodenoanastomosis, we achieved 100%success of both diagnostic and therapeutic ERCP in all of our 3 patients. Key words: endoscopic diagnostics, endoscopic retrograde cholangiopancreatography, endoscopic treatment, choledocho- duodenoanastomosis. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: doc. MUDr. Bohuslav Kianička, Ph.D., bohuslav.kianicka@fnusa.cz Gastroenterologické oddělení II. interní kliniky LF MU a FN u sv. Anny Pekařská 53, 656 91 Brno Cit. zkr: Vnitř Lék 2020; 66(7): e26–e30 Článek přijat redakcí: 24. 10. 2019 Článek přijat po recenzích k publikaci: 25. 11. 2019