Vnitřní lékařství 8/2020

KAZUISTIKA Nebezpečí číhající v mořích – komplikace setkání s jedovatou rybou ropušnicí obecnou (Scorpion fish) | E51  / Vnitř Lék 2020; 66(8): e51–e54 /  VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Nebezpečí číhající vmořích – komplikace setkání s jedovatou rybou ropušnicí obecnou (Scorpion fish) MUDr. Iva Tresnerová 1,2 , Břetislav Lipový 1,2 , Alexandra Mertová 1 , Jana Bartošková 1 , Yvona Kaloudová 1 1 Klinika popálenin a plastické chirurgie, FN Brno 2 Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno Každoročně se stovky turistů vrací z dovolené z exotických zemí s nechtěnými suvenýry v podobě bakteriálních nebo parazi‑ tálních infekcí. Méně časté je napadení turisty jedovatým živočichem. Jedním z těchto nebezpečných živočichů je ropušnice obecná ( Scorpaena scrofa ). Prezentujeme případ 57letého pacienta přijatého na Kliniku popálenin a plastické chirurgie FN Brno s rozsáhlou hlubokou nekrotickou plochou na pravém bérci velikosti 1,5 % TBSA (total body surface area), která se u pacienta rozvinula po bodnutí ropušnicí v Rudémmoři. Zranění bylo komplikované komorbiditami pacienta, zejména diabetem II. typu. Klíčová slova: interní komplikace, jedovaté ryby, komorbidity, ropušnice. Danger of the sea‑complications After Scorpion Fish Attack Hundreds of people come back from exotic countries with bacterial or parasitic infection every year. Venomous animal attack is less common. One such animal is scorpion fish (Scorpaena scrofa). We present case report of a 57-year-old patient treated at the Clinic of Burns and Plastic Surgery with extensive necrotic skin defekt on the right lower leg (1,5 % total body surface area). Defect was caused by puncture injury by scorpion fish in the Red sea. The injury was complicated with comorbid dis‑ eases of the patient, especially diabetes mellitus type 2. Key words: comorbid diseases, internal complications, scorpionfish, venomous fish. Ropušnice obecná Ropušnice obecná (Scorpaena scrofa) (Obr. 1) je dravá mořská ryba, která patří do čeledi ropušnicovití. Do této čeledi se řadí desítky ryb, některé jsou jedny z nejjedovatějších, které se v moři vyskytují1. Mezi další známé zástupce ropušnicovitých patří perutýn (Pterois) a odranec (Synanceia) . Ropušnice se vyskytují celosvětově, nejhojněji jsou zastoupeny v Tichém a Indickém oceánu, některé druhy ropušnic (ropušnice obecná, ropušnice skvrnitá) žijí i v Atlantském oceánu a Středozemnímmoři. Ryba se vyskytuje převážně u kamenitého nebo skalnatého mořského dna, méně často na písčitém nebo bahnitém dně. Může žít v mělčinách, ale také až do hloubky 800 metrů. Ropušnice má oválné ze stran zploště‑ lé tělo, s velkou mohutnou opancéřovanou hlavou. Zbarvení těla je různé podle místa pobytu. Nejčastěji je červenohnědé nebo světle či tmavě mramorované. Uprostřed hřbetní ploutve je často černá skvrna. Ropušnice mají jedové žlázy, které ústí při základně ostrých ploutevních paprsků. Ústím těchto žláz jsou opatřeny první ostré paprsky břišních ploutví, ploutve hřbetní a řitní. Paprsky mají ostrou špičku a podélnou rýhu, po níž stéká jed ze žlázy. Ropušnice používají jed pouze na obra‑ nu a pro člověka jsou nebezpečné, pokud o ně zavadí částí těla při potápění nebo rybolovu. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Iva Tresnerová, tresnerova.iva@fnbrno.cz Klinika popálenin a plastické chirurgie, FN Brno, Jihlavská 20, 625 00 Brno Cit. zkr: Vnitř Lék 2020; 66(8): e51–e54 Článek přijat redakcí: 24. 4. 2020 Článek přijat po recenzích k publikaci: 15. 10. 2020 Obr. 1.  Ropušnice obecná