Vnitřní lékařství 8/2020

HLAVNÍ TÉMA Současnost a perspektivy farmakoterapie obezity 478 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2020; 66(8): 478–482  /  www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Současnost a perspektivy farmakoterapie obezity Štěpán Svačina III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN, Praha Historie podávání antiobezitik je kontroverzní a mnoho léků není pro nežádoucí účinky již používáno. Dnes máme k dispozici 4 účinná antiobezitika, jejichž efekt začíná být srovnatelný s bariatrickou chirurgií. Bariatrické výkony mají vrchol efektu obvykle v prvním roce. Efekt inkretinových analog na hmotnost pokračuje obvykle i v dalších letech. Vývoj nových antiobezitik pokra- čuje a brzy budou k dispozici nové léky působící centrálně i periferně a zahrnující pravděpodobně i tzv. biologickou léčbu. Klíčová slova: antiobezitika, inkretinová léčba, biologická léčba. Contemporary state and perspectives of obesity pharmacotherapy The history of obesity pharmacotherapy is controversial. Many drugs are not used more due to severe side effects. To- day we have four effective antiobesity drugs. The effect of some of them is comparable with bariatric sugary. Weight loss induced by bariatric surgery is culminating in the first year. The effect of incretine analogues is progressive in several years and culminating later. There are many antiobesity drugs in development. Both centrally or peripherally acting new drugs will be available soon. Even targeted therapy using antibodies will be used in obesitology soon. Key words: antiobesity drugs, incretine based therapy, targeted therapy. Úvod Obezita a nadváha jsou velmi častá, ale stále obtížně léčitelná one‑ mocnění. Léčíme je kombinací některých z až 6 postupů – dieta, pohyb, psychoterapie, farmakoterapie, bariatrická chirurgie. První tři postupy, pokud mají být účinné, musí působit dlouhodobě nejlépe trvale a jsou pak výrazně personálně náročné. Šestýmpostupem je léčba přidružených onemocnění takovými postupy, které nevedou k vzestupu, ale vedou spíše k poklesu hmotnosti. K tomu bohužel je stále málo přihlíženo při indikaci antidiabetik, psychoafarmak, antiastmatik a řady dalších skupin léků, které pozitivně či negativně ovlivňují hmotnost. V mnoha zemích je nepříznivá situace i bariatrické chirurgie. Ta je primárně podle studií excelentním postupem, který dokáže redukovat nejen hmotnost, ale navodit i remisi mnoha komorbidit včetně diabetu 2. typu. Pacienti jsou na chirurgické výkony relativně málo posíláni. V řadě zemí je situace ta‑ ková, že když nabídnete pacientovi chirurgické řešení obezity, okamžitě reaguje odmítavýmpostojem. To je dáno především tím, že na rozdíl od klinických studií pacienti po bariatrických výkonech vypadávají z dispen‑ zární péče, nechodí na kontroly a vytvářejí pak ve společnosti negativní obraz této metody a každý nový pacient musí být k výkonu obvykle složitě přesvědčován. Dobrých výsledků dosahují centra, která dokážou pacienta přesvědčit k trvalé dispenzarizaci. Naopak farmakoterapie, která byla v minulosti obvykle krátkodobá a provázená relapsem hmotnosti, se dnes stává dostupnou a účinnou a dlouhodobou léčbou obezity. Historie farmakoterapie obezity Pokusy léčit obezitu farmakologicky jsou známé po staletí a vždy zahrnovaly významný placebo efekt. Některé rostlinné výtažky uváděné například v českých lékařských kalendářích v druhé polovině 19. století se v neúčinných potravinových doplňcích vyskytují dodnes. První efektivní farmakoterapií byla starší centrálně působící an‑ tiobezitika – fenmetrazin, dexfenmetrazin, mazindol, dexfenfluramin, sibutramin, rimonabant a další. Tyto léky byly opuštěny či dokonce staženy z trhu pro závažné vedlejší účinky. Po většině z nich se po ně‑ kolika měsících užívání obracela hmotnost znovu vzhůru, i když léčba nebyla přerušena. Výskyt obezity a jejích komorbidit je však takový, že vývoj nových farmak je rozsáhlý a dnes máme u nás k dispozici 4 léky a ve světě ještě více. Ve vývoji jsou desítky molekul a nejméně 20 jich je ve fázi 2 či 3 klinického výzkumu. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: prof. MUDr. Štěpán Svačina, MBA, DrSc., stepan.svacina@vfn.cz III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN, U Nemocnice 1, 128 00 Praha 2 Cit. zkr: Vnitř Lék 2020; 66(8): 478–482 Článek přijat redakcí: 15. 9. 2020 Článek přijat po recenzích: 9. 11. 2020