Vnitřní lékařství 8/2020

PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK Akutní infekce, žilní trombóza a doporučená tromboprofylaxe | E23  / Vnitř Lék 2020; 66(8): e17–e23  /  VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz 5. Key NS, Bach RR, Vercellotti GM, Moldow CF. Herpes simplex virus type 1 does not requi‑ re productive infection to induce tissue factor in human umbilical vein endothelial cells. Lab Invest 1993; 68: 645–651. 6. Bok RA., Jacob HS., BallaJ., el al. Herpes simplex virus decreases endothelial cell plasmi‑ nogen activator inhibitor. Thromb Haemost 1993; 69: 253–258. 7. Fryer RH, Schwobe EP, Woods ML, Rodgers GM. Chlamydia species infect human vas‑ cular endothelial cells and induce procoagulant activity. J Invest Med 1997; 45: 168–174. 8. Havlík J a kol. Infektologie, učebnice pro lékařské fakulty, Avicenum zdravotnické nakla‑ datelství Praha 1990, ISBN 80-201-0062-8. 9. Branchfort BR, Carpenter SL. The role of inflammation in venous thromboembolism. Front Pediatr 2018; 6: 142. 10. Bhagat K, Moss R, Collier J, Vallance P. Endothelial „stunning“ following a brief exposure to endotoxin: a mechanism to link infection and infarction? Cardiovasc Res 1996; 32: 822–829. 11. Franco RF, Jonge de E, Dekkers PE, et al. The in vivo kinetics of tissue factor messen‑ ger RNA expression during human endotoxemia: relationship with activation af coagu‑ lation. Blood 2000; 96: 554–559. 12. Chowdhury JF, Moores LK, Connors JM. Anticoagulation in hospitalized patients with covid-19. NEJM 2020; 383: 1675–1678. 13. Desborough MJR, Doyle AJ, Griffiths A, Retter A, et al. Image‑proven thromboembo‑ lism in patients with severe covid-19 in a tertiary critical care unit in the United Kingdom. Thromb Res 2020; 193: 1–4. 14. Schmidt M, et al. Acute infections and venous thromboembolism. J Int Med 2012; 271: 608–618. 15. Rogers MAM, Levine DA, Blumberg N, et al. Triggers of hospitalization for venous throm‑ boembolism. Circulation. 2012; 125: 2092–2099. 16. Smeeth L, Cook C, Thomas S, et al. Risk of deep vein thrombosis and pulmonary embo‑ lism after acute infection in a community setting. Lancet 2006; 367: 1075–1079. 17. Clayton TC, Gaskin M, Meade TW. Recent respiratory infection and risk of venous thromboembolism: case‑control study through a general practice database. Int J Epide‑ miol 2011; 40. 819–827. 18. Smeeth L, Thomas SL, Hall Aj, et al. Risk of myocardial infarction and stroke after acu‑ te infection or vaccination. N Engl J Med 2004; 351: 2611–2618. 19. Sandler DA, Martin JF. Autopsy proven pulmonary embolism in hospital patients: are we detecting enough deep vein thrombosis? J R Soc Med 1989; 82: 203–205. 20. Alikhan R, Peters F, Wilmott R, Cohen AT. Fatal pulmonary embolism in hospitalised patients: a necropsy review. J Clin Pathol 2004; 57: 1254–1257. 21. Gårdlund B. Fatal pulmonary embolism in hospitalised non‑surgical patients. Acta Med Scand 1985; 218: 417–421. 22. Guyatt HG, Akl EA, Crowther M, et al. Antithrombotic therapy and prevention of throm‑ bosis, 9th ed: American College of Chest Physicians, evidence‑based clinical practice gui‑ delines. Chest 2012; 141(2) Suppl: 7S–47S. 23. Helms J, Tacquard C, Severac F, et al. High risk of thrombosis in patients with seve‑ re SARS‑Cov-2 infection: a multicenter prospective cohort study. Intensive Care Med 2020; 46: 1089–1098. 24. Piazza G, Campia U, Hurwitz S,et al. Registry of arterial and venous thromboembolic complications in patients with COVID-19. J Am Coll Cardiol. 2020; 76: 2060–2072. 25. Klok FA, Kruip MJHA, van der Meer NJM, et al. Incidence of thrombotic com‑ plications in critically ill ICU patients with COVID-19. Thrombosis Research 2020; 191: 145–147. 26. Moores LK, Tritschler T, Brosnahan S, et al Prevention, diagnosis, and treatment of VTE in patients with coronavirus disease 2019. Chest guideline and expert panel report. Chest 2020; 158: 1143–1163. 27. Llitjos JF, Leclerc M, Chochois C, et al. High incidence of venous thromboembolic events in anticoagulated severe covid-19 patients. J Thromb Haemost 2020; 18: 1743–1746. Alzheimerova nemoc Jan Korábečný, Ondřej Soukup, Martin Vališ a kol. Podle současných poznatků je Alzheimerova nemoc progresivní degenerativní one‑ mocnění mozku, které způsobuje duševní a fyzický úpadek vedoucí postupně k smrti. Prvními příznaky této choroby jsou většinou malé změny chování. Postižený má potíže s krátkodobou pamětí. Dělá mu problémy učení, počítání, rozhodování nebo správa svých financí. Stále obtížněji kontroluje své emocionální chování a chová se neočekávaně a často neadekvátně dané situaci. Rozsáhlý autorský kolektiv připravil nyní moderní přehlednou monografii věnovanou komplexně problematice Alzheimerovy nemoci – od etiologie a patogeneze, přes preklinické a klinické aspekty až k farmakoterapii a dalším terapeutickýmmodalitám. Velký důraz je kladen i na sociální a socioekonomické aspekty této choroby. Kniha je určena primárně neurologům a psychiatrům, užitečná však bude i pro internisty a další obory, které se s pacienty trpící Alzheimerovou nemocí setkávají. Patofyziologie – Klinika – Farmakoterapie, Maxdorf 2020, 198 str., barevné ilustrace, edice Jessenius, ISBN: 978-80-7345-643-6, Cena: 495 Kč, Formát: 154 × 230 mm, pevná KNIŽNÍ NOVINKA