Vnitřní lékařství 1/2021

E56 | www.casopisvnitrnilekarstvi.cz VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2021; 67(1): e56–e57 / ZE SPOLEČNOSTI PROFESNÍHO SPOLKU Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC, má jubileum Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC, má jubileum Profesor MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC, slaví letos 70 let. Zdá se to skoro nemožné, že člověk s takovým elánem a takovou vitalitou má již sedmdesát, ale ukazuje to taky, že sedmdesátníci jsou dnes muži s velkými ambicemi a plány, muži na vrcholu a kteří toho mají ještě mnoho před sebou. Prof. Vítovec je ukázkou, že dnešní sedmdesátník je stále aktivní lékař a pořád má plno nápadů (Obr. 1). Jirku jsem poznal na začátku 80. let minulého století, kdy jsem jako medik přišel na II. interní kliniku u sv. Anny na oddělení 65, kde Jirka byl samostatně pracující lékař čerstvě po 2. atestaci z vnitřního lékařství a oddělení vedl doc. MUDr Miloš Štejfa, CSc. Postupně se mezi námi vyvinulo nerozlučné přátelství. Toto přátelství překračuje hranice zaměstnání a prožili jsme spolu nespočitatelné množství krásných okamžiků. Spolu jsme přednášeli na stovkách seminářů či kongresů, ale i strávili chvíle odpočinku při společných dovolených. Společně jsme toho zažili hodně jak v práci, tak v soukromí. Jeden z nezapomenutelných zážitků je z počátku 90. let, kdy Jirka dělal Mikuláše pro mou dceru Moniku. Mikuláš četl z velké knihy (Braunwaldova kar- diologie), že Monika nebyla hodná, a čert (Lenka Vítovcová) hrozivě brblal. Monika tehdy klečela s rukama sepjatýma, jako by se modlila, a slibovala: „Svatý Mikuláši, já už budu hodná, slibuji, jen ať mne čert nesebere.“ Jirka jí slíbil, že čerta zažene, a pak se přiznal, že pohled na vyděšenou Moniku byl jedním z jeho nejhorších zážitků. Dodnes má s Monikou krásný vztah a ona se mu svěřuje, jako by byl pořád svatým Mikulášem. V roce 2020 dělal Mikuláše mojí vnučce a byl po těch 30 le- tech mnohem hodnější. Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC, se narodil 25. 2. 1951 v Brně. Jeho otec byl inženýr stavař a stavěl přehrady, a takmladý Jirka ve svémmládí cestoval po stavbách českýchpřehrad. Jirka nemá vlastní sourozence. Matka zemřela tragicky v jeho 16 letech (1967), jeho výchovu převzali prarodiče a po úmrtí babičky (1969) jeho děda – profesor RNDr. Jiří Klapka, DrSc. (na výchově se významně podílel již od roku 1960), který byl profesor matematiky na VUT a měl velký vliv na Jirku a především na jeho děti. S dědou žil až do roku jeho smrti v roce 1976 a díky jemu vystudoval medicínu a dostal do vínku základy vědeckéhomyšlení. Gymnáziumabsolvoval v Brně, lékařskou fakultu taktéž v Brně, kde promoval v roce 1975. Vliv dědečka prof. Jiřího Klapky pro další práci Jiřího Vítovce je zcela zásadní. Prof. Vítovec je ženatý, jeho manželka Lenka byla staniční sestra na dialýze na II. interní klinice. Má 2 děti, Leničku (1981) a Jirku (1978), z prvního manželství (manželka Eva zemřela tragicky v roce 1986), a 3 vnoučata Vojtíka, Klárku a Františka. V roce 1989 se oženil se svou současnou manželkou Lenkou, která mu pomáhala s výchovou dětí již od roku 1986, po tragické smrti první ženy. V letech 1981–1989 byl členem Československé strany socialistické, jak sám již tehdy říkal, jen proto, aby mu komunisti dali pokoj. V této straně působil i jeho další vzor, jeho strýc prof. MUDr. Milan Adam, DrSc., jeden z prvních porevolučních ministrů. Ještě za studií jej k interní medicíně přivedl tehdy asistent, později profesor Semrád, kterýmu dal základy klinickéhomyšlení. Po promoci na- stoupil na I. interní kliniku FNu sv. Anny, kterou tehdy vedl doc. Jan Žák, CSc. Jiří byl na jednotce intenzivní péče zaškolován bývalýmprezidentemČKS doc. MUDr. VáclavemChaloupkou, CSc. V roce 1981 dostal nabídku od pro- fesora Klabusaye dělat klinickou farmakologii, a tak přešel na II. interní kliniku, kde se seznámil se svýmučitelem, vzorema přítelemprof. MUDr. Milošem Štejfou, DrSc. (zemřel 2015) (Obr. 2). Kandidátskou práci obhájil v roce 1988. Docentem vnitřního lékařství se stal v roce 1995 a profesorem vnitřního lékařství byl jmenován v roce 2001. Má tři druhé atestace – z vnitřního lékařství (1982), z klinické farmakologie (1991) a kardiologie (1997). V letech 1997–2003, kdy v čele Lékařské fakulty – Masarykovy univerzity v Brně stál jeho další přítel a vzor prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., vykonával funkci pro- děkana. S profesoremVorlíčkembyl Jiří v letech 1981–1989 na inspekčním pokoji na II. interní klinice. Na II. interní klinice pracoval na jednotce inten- zivní péče na oddělení 65 a zde dal základy interní medicíny a kardiologie i mně – prof. MUDr. Jindřichu Špinarovi, CSc., FESC. Prof. Vítovec byl školitelem 12 studentů v doktorském studiu (Ph.D.). Z úspěšných obhajob jmenujme alespoň 3 primáře – MUDr. Ladislava Grocha, Ph.D., MUDr. Luďka Pluháčka, Ph.D., aMUDr. Ladislava Kabelku, Ph.D., a nelze nevzpomenout, že byl i školitelem mé manželky a jeho budoucí zástupkyně a nyní přednostky prof. MUDr. Lenky Špinarové, Ph.D. Prof. Vítovec je od roku 2011 čestný člen České kardiologické spo- lečnosti, v roce 2016 získal cenu Jihomoravského kraje, v roce 2017 cenu města Brna v oblasti lékařské vědy a farmacie, v roce 2018 zlatou medaili Veterinární a farmaceutické univerzity a v roce 2019 pamětní medaili LFMU. Obr. 1. Prof. Vítovec