Vnitřní lékařství 1/2021

HLAVNÍ TÉMA Dlouhodobá EKG monitorace | 21 / Vnitř Lék 2021; 67(1): 16–21 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Návštěva u lékaře Indikace k monitoraci On-line objednávka Zaslání přístroje poštou Spuštění přístroje Komunikace s Telemedicínským centrem Vrácení záznamníku Návštěva u lékaře Pouze 2 návštěvy u lékaře (místo 4) Obr. 9. Schéma zasílání přístroje pacientovi „cloudovou“ platformu pro ukládání naměřených záznamů, sportovních aktivit a pro jejich sdílení. Role telemedicínského centra v monitoraci EKG V praxi interní medicíny může telemedicínské centrum zpřístupnit EKG „screening“ bez nutnosti nákupu drahých technologií do každé jednotlivé ambulance. Telemedicínské centrum poskytuje 24hodino‑ vou technickou podporu pacientům a jejich rodinným příslušníkům. Průběžná kontrola EKG záznamů pracovníky telemedicínského centra napomáhá udržování technické kvality záznamů a především včasné diagnostice a řešení případných závažných poruch srdečního rytmu. Kromě průběžné kontroly pacienta je velkou výhodou dálkového pře‑ nosu EKG zasílání přístroje doručovací službou a možnost jeho nasazení samotným pacientem v domácím prostředí, díky čemuž pacient ušetří dvě návštěvy u lékaře. Problematiku hygienického komfortu do značné míry řeší vybavení pacienta náhradními elektrodami umožňujícími podle potřeby přístroj dočasně odejmout. Systém monitorování EKG pracuje tak, že stačí pacienta objednat pomocí on-line formuláře nebo jeho přímým zadáním do databáze telemedicínského centra ošetřujícím lékařem. Tento postup umožňuje nasazení přístroje nejpozději do 7 dnů od zadání pacienta do systému. Pacient musí mít patřičné doporučení či žádanku. Jakmile se EKG mo‑ nitorace spustí, odeslané EKG záznamy jsou průběžně kontrolovány a telemedicínské centrum upozorňuje na závažné poruchy rytmu (fib‑ rilace síní, bradykardie, tachykardie se širokým QRS komplexem apod.) ošetřujícího lékaře; např. v praxi MDT se týdně jedná o 8–13 pacientů se zachycenou klinicky závažnou arytmií k urgentní hospitalizaci. K op‑ timalizaci spolupráce je tedy důležité pro každého pacienta uvádět kontakty na jednotlivé ošetřující lékaře. Telemedicínské centrum MDT začalo rozvíjet systematické sledo‑ vání pacientů od roku 2008 a do současnosti telemedicínsky vyšetřilo metodami dlouhodobé monitorace EKG (kromě 24hodinových Holterů) 75 358 pacientů v ČR a SR. Průměrná délka monitorace činí 14 ± 8,9 dní. Rozložení jednotlivých indikací: 30 % pacientů s palpitací či bušením srdce, 8 % pacientů se synkopou či presynkopou, 15 % pacientů po předchozí radiofrekvenční ablaci, 34 % pacientů po kryptogenní CMP/ TIA, 13 % pacientů s jinou diagnózou. Celková diagnostická výtěžnost činní 32 % nových arytmologických nálezů a 27 % negativních nálezů (symptomatický pacient, kdy nález při palpitacích je sinusový rytmus či ojedinělá extrasystolie). LITERATURA 1. Brugada P, Gursoy S, Brugada J et al. Investigation of palpitations. Lancet 1993; 341: 1254–1258. 2. Locati ET, Moya A, Oliveira M et al. External prolonged electrocardiogram monitoring in unexplained syncope and palpitations: results of the SYNARR‑Flash study. Europace 2016; 18: 1265–1272. 3. Reiffel JA, Schulhof E, Joseph B et al. Optimumduration of transtelephonic ECGmonitoring when used for transient symptomatic epizode detection. J Electrocardiol 1991; 24: 165–168. 4. Brignole M. Syncope, management from emergency department to hospital. J Am Coll Cardiol 2008; 51: 284–287. 5. Soteriades ES, Evans JC, Larson MG et al. Incidence and prognosis of syncope. N Engl J Med 2002; 347: 878–885. 6. Middlekauff HR, Stevenson WG, Saxon LA. Prognosis after syncope: impact of left ven‑ tricular function. Am Heart J 1993; 125: 121–127. 7. Brignole M, Moya A, de Lange FJ et al. 2018 ESC Guidelines of the diagnosis and man‑ agement of syncope. Eur Heart J 2018; 39: 1883–1948. 8. Bass EB, Curtiss EI, Arena VC et al. The duration of Holter monitoring in patients with syncope: is 24 hours enough? Arch Intern Med 1990; 150: 1073–1078. 9. Linzer M, Yang EH, Estes NA. Diagnosing syncope. Part 1: Value of history, physical exa‑ mination, and electrocardiography. Clinical Efficacy Assessment Project of the American College of Physicians. Ann Intern Med 1997; 126: 989–996. 10. Gula LJ, Krahn AD, Massel D et al. External loop recorders: determinants of diagnostic yield in patients with syncope. Am Heart J 2004; 147: 644–648. 11. Locati ET, Vecchi AM, Vargiu S et al. Role of extended external loop recorders for the diagnosis of unexplained syncope, pre‑syncope, and sustained palpitations. Europace 2014; 16: 914–922. 12. Locati ET, Moya A, Oliveira M et al. External prolonged electrocardiogram monito‑ ring in unexplained syncope and palpitations: results of the SYNARR‑Flash study. Euro‑ pace 2016; 18: 1265–1272. 13. Frangini P, Cechin F, Jordao L et al. How revealing are insertable loop recorders in pe‑ diatrics? Pacing Clin Electrophysiol 2008; 31: 338–343. 14. Krahn AD, Klein GJ, Yee R et al. Randomized assessment of syncope trial: conven‑ tional diagnostic testing versus a prolonged monitoring strategy. Circulation 2001; 104: 46–51. 15. Podoleanu C, DaCosta A, Defaye P et a. Early use of an implantable loop recorder in syncope evaluation: a randomized study in the context of the French healthcare system (FRESH study). Arch Cardiovasc Dis 2014; 107: 546–552. 16. Sulke N, Sugihara C, Hong P et al. The benefit of a remotely monitored implantable loop recorder as a first line investigation in unexplained syncope: The EaSyAS II trial. Eu‑ ropace 2016;18: 912–991. 17. Wolf PA, Abbott RD, Kannel WB. Atrial fibrillation as an independent risk factor for stro‑ ke: the Framingham Study. Stroke 1991; 22: 983–988. 18. Adams HP Jr, Biller J. Classification of subtypes of ischemic stroke: history of the trial of org 10172 in acute stroke treatment classification. Stroke 2015; 46: e114–117. 19. Kirchhof P, Benussi S, Kotecha D et al. 2016 ESC Guidelines for the management of atrial fibrillation developed in collaboration with EACTS. The Task Force for the manage‑ ment of atrial fibrillation of the European Society of Cardiology (ESC), developed with the special contribution of the European Heart Rhythm Association (EHRA) of the ESC, endorsed by the European Stroke Organisation (ESO). Europace 2016; 18: 1609–1678. 20. Powers WJ, Rabinstein AA, Ackerson T et al. 2018 Guidelines for the early management of patients with acute ischemic stroke: a guideline for healthcare professionals from the American Heart Association/ American Stroke Association. Stroke 2018; 49(3): e46–e110. 21. Wein T, Lindsay MP, Cote R et al. Canadian stroke best practice recommendations: 22. Secondary prevention of stroke, sixth edition practice guidelines, update 2017. Int J Stroke 2018; 13(4): 420–443.