Vnitřní lékařství 1/2021

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY EMPEROR reduced – empagliflozin u nemocných se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí 44 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2021; 67(1): 43–47 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Úvod S prodlužujícím se věkemnarůstá prevalence chronického srdečního selhání. Podle nedávného stanoviska Evropské kardiologické společnosti je prevalence chronického srdečního selhání v dospělé populaci 11,8 %, což je asi pětinásobek dříve udávaných hodnot a podílí se na tom prav‑ děpodobně zavedení pojmu srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí (5, 6, 7). Následkem zvyšující se proporce obezity v populaci stoupá rovněž i výskyt diabetes mellitus. Koexistence srdečního selhání s nízkou či zachovanou ejekční frakcí a diabetes mellitus je poměrně vysoká (8, 9, 10). Výskyt diabetes mellitus 2. typu u nemocných se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí se dle islandské studie pohyboval kolem 12 % již na začátku 21. století a tento výskyt rapidně narostl s definicí srdeční‑ ho selhání se zachovalou ejekční frakcí. V klinických studiích byl výskyt diabetes mellitus u nemocných se srdečním selháním ještě vyšší (Tab. 1). Ve studiích s akutním srdečním selháním byl výskyt diabetes melli‑ tus ještě vyšší, např. ve studii TRUE‑AHF 39 %, ve studii ASCEND‑HF 42,6 % či ve studii RELAX‑AHF 47 %. Možná je toto způsobeno i tím, že studie s akutním srdečním selháním jsou z posledních 5 let, za‑ tímco studie s chronickým srdečním selháním jsou s vyjímkou studie PARADIGM‑HF z konce minulého století. U nemocných s diabetes mellitus a kardiovaskulárním rizikem SGLT2 inhibitory snižují riziko hospitalizací pro srdeční selhání a závažné nežádoucí renální příhody, což je efekt, který není pozorován u jiných perorálních antidiabetik. Ve velkých klinických studiích snižovaly SGLT2 inhibitory riziko hospitalizací pro srdeční selhání o 30–35 %, a to přede‑ vším u nemocných s ejekční frakcí pod 30 % (1, 2). Kromě toho snižují riziko nežádoucích renálních příhod, včetně renálních transplantací (1, 3). Tento účinek není vysvětlitelný snížením glykemie, protože jiná antidiabetika snižují glykemii dokonce více (4). Metodika Emperor reduced byla randomizovaná, dvojitě slepá, placebem kontrolovaná studie (4, 9). Pacienti a sledování Zařazováni byli muži i ženy starší 18 let s chronickým srdečním selháním NYHA II, III a IV a s ejekční frakcí levé komory < 40%. Pacienti měli mít maximální léčbu srdečního selhání, tedy diuretika, ACE in‑ hibitory, sartany nebo sacubitril/valsartan, betablokátory, blokátory mineralkortikoidních receptorů, a pokud bylo indikováno, i přístrojovou Tab. 1. Výskyt diabetes mellitus u nemocných se srdečním selháním v klinických studiích Studie s HFrEF Prevalence T2DM Studie s HFpEF Prevalence T2DM PARADIGM-HF 35% I-Preserve 27% SHIFT 30% PEP-CHF 21% EchoCRT 41% DIG-PEF 29% HF-Action 32% CHARM preserved 28% SENIORS 26% TOPCAT 33% MERIT HF 25% CHARM added 29% Obr. 1. Primární kompozitní cíl úmrtí z kardiovaskulárních příčin nebo hospitalizace pro srdeční selhání