Vnitřní lékařství 1/2021

REVIEW ARTICLES Is autoimmune pancreatitis a risk factor for pancreatic adenocarcinoma? | E13 / Vnitř Lék 2021; 67(1): e9–e13 /  VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz It is therefore necessary to include in our armamentarium of scree- ning programmes the screening of patients with AIP with a view to the possible induction of more than only pancreatic cancer. Grants or financial support: Supported by Ministry of Health, Czech Republic – conceptual development of research organization (FNBr, 65269705). REFERENCES 1. Stone JH, Zen J, Desphande V. Mechanisms of disease. IgG4- related disease. N Engl J Med 2012; 366(6): 539–551. 2. Miyabe K, Zen Y, Cornell LD, et al. Gastrointestinal and Extra‑Intestinal Manifestations of IgG4-Related Disease. Gastroenterology. 2018; 155(4): 990–1003.e1. 3. Desphande V, Zen Y, Chan JKC et al. Consensus statement on the pathology of IgG4-re- lated disease. Modern Pathol 2012 ; 25: 1181–1192. 4. Shimosegawa T, Chari ST, Frulloni L et al. International consensus diagnostic criteria for autoimmune pancreatitis, guidelines of the International Association of Pancreatology. Pancreas 2011; 40: 352–358. 5. Paras A. Type I interferon - mediated autoimmune disease: pathogenesis, diagnosis and target therapy. Rheumatology 2017; 66: 1662–1675. 6. Watanabe T, Minaga K, Kamata K. Mechanistic insights into autoimmune pancreatitis. Trends in Immunology 2018; 39(1): 874–889. 7. Hart PA, Zen Y, Chari ST. Recent advances in autoimmune pancreatitis. Gastroentero- logy 2015; 149: 39–51. 8. Kawa S, Ota M, Yoshizawa K et al. HLA DRB10405 – DQB10401 haplotype is associated with autoimmune pancreatitis in Japanese population. Gastroenterology 2012; 122: 1264–1269. 9. Okazaki K, Uchida K, Fukui T et al. Recent advances in autoimmune pancreatitis. Gast- roenterol Hepatol (N Y). 2008; 4(6): 417–426. 10. Stone JH, Klosroshah A, Desphande V et al. IgG4-Related Disease: Recommendations for the Nomenclature of this Condition and its Individual Organ System Manifestations. Arthritis Rheum 2012; 64: 532–539. 11. Webster GJ. Autoimmune pancreatitis - a riddle wrapped in an enigma. Dig Dis 2016; 34: 532–539. 12. Bojkova M, Dite P, Dvorackova J et al. Immunoglobulin G4, autoimmune pancreatitis and pancreatic cancer. Digestive Disease 2015; 33(1): 86–90. 13. Malka D, Hammel P, Maire F et al. Risk of pancreatic adenocarcinoma in chronic pan- creatitis. Gut . 2002; 51(6): 849–852. DOI: 10.1136/gut.51. 6. 849. 14. Buijs J, Cahen DL, van Heerde MJ et al. The long‑term impact of autoimmune pan- creatitis on pancreatic function. Quality of life and life expectancy. Pancreas 2015; 44(7): 1065–1071. 15. Hart PA, Kamisawa T, Brugge WR, et al. Long‑term outcomes of autoimmune pancre- atitis: a multicentre, international analysis. Gut. 2013; 62(12): 1771–1776. 16. Ikeura T, Miyoshi H, Uchida K, et al. Relationship between autoimmune pancreatitis and pancreatic cancer: a single‑center experience. Pancreatology. 2014 Sep‑Oct;14(5): 373–379. 17. Ikeura T, Miyoshi H, Shimatani M, et al. Long‑term outcomes of autoimmune pancrea- titis. World J Gastroenterol. 2016; 22(34): 7760–7766. doi:10.3748/wjg.v22.i34.7760 18. Xiang P, Zhang X, Lang Y et al. Pancreatic tumour in type 1 autoimmune pancreatitis: a diagnostic challenge. BMC Cancer 2019; 19: 814. doi.org/1O.1186/s12885-O19-6O27-O 19. Shiokawa M, Kodama Y, Yoshimura K et al. Risk of cancer in patients with autoimmune pancreatitis. Am J Gastroenterol 2013; 108(4): 610–617. 20. Asano J, Watanabe T, Oguchi T et al. Association between immunoglobulin G4-rela- ted disease and malignancy within 12 years after diagnosis: An analysis after longterm followup. J Rheumatol 2015; 42(11): 2135–2142. 21. Hirano K.,Tada M., Sasahira N et al : Incidence of malgnancies in patients with IgG4-re- lated disease- Iternal Med 2O14, 53: 171–176. 22. Macinga P, Pulkertova A, Bajer L et al. Simultaneous occurrence of autoimmune pan- creatitis and pancreatic cancer in patients resected for focal pancreatic mass. WJG 2017; 23(12): 2185–2193. 23. Schneider A, Hirth M, Munch M et al. Risk of cancer in patients with autoimmune pan- creatitis.: A singe center experiences from Germany. Digestion 2017; 95: 172–180. 24. Zhang Z, Rigas B. NF‑kappaB, inflammation and pancreatic carcinogenesis: NF‑kappaB as a chemoprevention target (review). Int J Oncology 2006; 29: 185–192. 25. Fujioka S, Sclabas GM, Schmidt C et al. Inhibition of constitutive NF‑kappaB activity by I kappa B alpha M supresses tumorigenesis. Oncogene 2003; 22: 1365–1370. 26. Garcea G, Neal CP, Pattenden CJ et al. Molecular prognostic markers in pancreatic can­ cer: a systematic review. Eur J Cancer 2005; 41: 2213–2236. 27. Bonizzi G, Karin M. The two NF‑kappaB activation pathways and their role in innate and adaptive immunity. Trends Immunol 2004; 25: 280–288. 28. Sclaba GM, Uwagawa T, Shmidt C et al. Nuclear factor kappa B activation is a poten- tial target for preventing pancreatic carcinoma by aspirin. Cancer 2005; 103: 2485–2490. 29. Chandler NM, Canete JJ, Callery MP. Increased expression of NF‑kappa B in human pancreatic cancer cells. J Surg Res 2004; 118: 9–14. 30. Sclaba GM, Fujoka S, Schmidr C et al. Restoring apoptosis in pancreatic cancer cells by targeting the nuclear factor kappaB signaling pathway with the anti‑epidermal growth factor antibody IMC‑C 225. J Gastroint Surgery 2003; 7: 37–43. 31. Liptay S, Weber CK, Ludwig L. et al. Mitogenic and anti‑apoptotic role of constitutive NF‑kappaB/Rel activity in pancreatic cancer. Int J Cancer 2003; 105: 735–746. 32. Kamisawa T, Tsuruta K, Okamoto A et al. Frequent and significant K‑ras mutation in the pancreas, the bile duct and the gallbladder in autoimmune pancreatitis. Pancreas 2009; 38(8): 890–895. 33. Fan Z, Fan K, Yang C, et al. Critical role of KRAS mutation in pancreatic ductal adenocar- cinoma. Transl Cancer Res 2018; 7(6): 1728–1736. POINFARKTOVÁ RUPTURA VOLNÉ STĚNY LEVÉ KOMORY SRDEČNÍ Petr Kačer a kol. Ruptura volné stěny levé komory je obávanou a katastrofickou komplikací akutního infarktu myokar- du zatíženou vysokou mortalitou. Ta se ještě donedávna blížila 100 % a šance na přežití byla mizivá. Dynamický rozvoj kardiochirurgie a diagnostických metod v posledních dekádách však prognózu této dříve fatální diagnózy začal měnit: ruptura nevzniká náhle, její vývoj vyžaduje určitý čas, ve kterém je možné nemocného zachránit. Pokud kardiolog u nemocného na možnost vzniku ruptury myslí a cíleně sleduje klinické, echokar- diografické a jiné prediktory naznačující možný vznik a rozvoj ruptury, dává pacientovi šanci na život zachraňující kardiochirurgický zákrok. Kniha obsahuje velké množství jedinečného fotografického materiálu demonstrujícího chirurgické techniky i intraoperační a echokardiografické nálezy. Instruktivní kazuistiky ukazují, že včasné stanovení diagnózy a kardiochirurgická operace může nemocnému zachránit život a vrátit jej k plnohodnotnému životu, jako je to dnes běžné u většiny nemocných po infarktu. Kniha je určena především kardiologům, kardiochirurgům, anesteziologům a intenzivistům. Věříme, že se stane užitečným nástrojem pro všechny, kdo pečují o pacienty po infarktu. Jedním z jejích cílů je změnit vnímání poinfarktové ruptury mezi lékaři a zásadně zvýšit počet těch pacientů, které se podaří zachránit. Maxdorf 2020, 232 str., barevné ilustrace, edice Jessenius, ISBN 978-80-7345-646-7, Cena: 595 Kč, Formát:154×230 mm, pevná KNIŽNÍ NOVINKY