Vnitřní lékařství 1/2021

E16 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2021; 67(1): e14–e21 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Komplexní interdisciplinární pohled na návrat ke sportu po prodělání infekce covid-19 Limitací studie je nezanedbatelné množství komorbidit, které probandi vykazovali již před propuknutím infekce – hypertenze (22 %), diabetes mellitus (18 %) a onemocnění plic (21 %) (13). Americká studie upozorňuje na ještě závažnější fakt. Konstatuje totiž, že k poškození myokardu může dojít také u zdravých mladých jedinců – sportovců s asymptomatickým a lehkým průběhem. Jednalo se o 26 studentů univerzitních sportovních týmů: americ- kého fotbalu, fotbalu, lakrosu, basketbalu a atletiky. 26,9 % prodělalo lehký průběh a ostatní měli průběh bez symptomů. Žádný z pro- bandů neměl patologické změny EKG a echokardiografie, hladiny troponinu I byly taktéž v normě. Po provedení MRI srdce byl u 4 probandů nález myokarditidy (15 %) a u dalších 8 probandů byly znaky předchozího poškození myokardu dle LGE (pozdního sycení gadolinia) (30,8 %) (14). Alarmujícím zjištěním jsou opakující se případy přetrvávajících symptomů u vrcholových sportovců po několik týdnů až měsíců. Především se jedná o kašel, tachykardii, výraznou únavu a únavnost (4). Jedním z dalších diskutovaných získaných syndromů po infekci covid-19 je chronický únavový syndrom, který bývá především spojený s infekcí Epstein‑Barr virem (15). Jsou dokumentovány také možné důsledky onemocnění na další orgánové soustavy – akutní renální selhání (16), neurodegenerativní choroby (17) či perzistující systémové metabolické abnormality (18). Léčba Postup léčby volíme dle průběhu onemocnění a případných kom- plikací. Pokud je průběh bez komplikací a pacient splňuje kritéria pro domácí léčbu, je jedinci nařízena osobní izolace s případnou sympto- matickou léčbou. Doporučení Sekce infekčního lékařství ČLS JEP pro symptomatickou léčbu: antipyretika, expektorancia, léčba GIT obtíží, antitusika (19). V léčbě se mohou také využít imunomodulancia (20). Vitamin C se v klinické praxi používá především ve dvou formách – perorální lipozomální vitamin C a infuze vitaminu C. Systematické studie hodnotící využití vitaminu C v případě onemocnění covid-19 stále probíhají a nemáme tedy prozatím jasně potvrzený přínos (21), ale můžeme předpokládat jeho obecný vliv na podporu imunitního systému. Při těžším průběhu vyžadujícím hospitalizaci s nutností kys- líkové terapie, neinvazivní high flow kyslíkové terapie nebo invazivní mechanické ventilace, se léčba odvíjí dle konkrétní nemocnice a jejích postupů a farmakoterapeutického režimu (např. kortikoterapie – dexamethason, prevence tromboembolické nemoci, rekonvalescentní plazmaterapie, remdesivir, vitamin C). Návrat ke sportu u dospělého výkonnostního sportovce Asymptomatický průběh Při asymptomatickém průběhu sportovec dodrží 10 dní nařízené osobní izolace, během které dodržuje tělesný klid a restrikci zátěže. Poté podstoupí obecné fyzikální vyšetření s cílenou anamnézou u svého lé- kaře, který rozhodne o postupnémnávratu k zátěži (10, 22). Někteří autoři doporučují dokonce 14 dní (23, 24). Autorský týmdoporučuje také zvážit doplnění základního kardiologického (popřípadě i pneumologického) a laboratorního vyšetření před návratem k fyzické aktivitě – 12svodové EKG a základní laboratorní vyšetření k zachycení skrytých abnormalit. U cílené anamnézy zaměřené na průběh a následky čerstvě prodě- lané infekce by měl být kladen důraz na přítomnou zvýšenou únavnost, nepřiměřenou únavu, bolesti na hrudi, dušnost, palpitace, závratě, synkopy. Samotné fyzikální vyšetření se zaměří na přítomný objektivní nález, např. tachykardie, srdeční šelesty, krepitace při bazích plic nebo vedlejší poslechové restriktivní fenomény plic. Začátek postupného návratu k zátěži je možný nejdříve 11. den od pozitivního testu po ukončení osobní izolace a výstupní lékařské prohlídce bez abnormálního nálezu. Návrat k maximální zátěži je možný nejdříve 17. den od pozitivního testu dle (Tab. 2) (22). Lehký průběh V případě lehkého průběhu se ukazuje jako klíčové dodržet 10 dní klidu bez zátěže pro prevenci následných komplikací – počítáno od prvního dne příznaků (10, 22), či dokonce 14 dní dle některých autorů (23, 24). Po dodržení 10denní izolace a za předpokladu uplynutí 7 dní od posledního dne, kdy byly přítomny příznaky, je možné začít s postupným návratem ke sportu. Před tímto doporučujeme podstoupit obecné fyzikální vyšet- ření s cílenou anamnézou na možné komplikace. Vhodné je individuálně zvážit před návratem k zátěži výstupní vyšetření lékařem – kardiologické (případně i pneumologické) a laboratorní: 12-svodové EKG, echokardiografii, laboratorní vyšetření – např. hladiny kardiálních markerů (hs‑cTn, CK‑MB mass, NT‑proBNP) a D‑dimery. Při abnormalitách byměl lékař doplnit spiro- metrické vyšetření, submaximální spiroergometrické vyšetření, RTGplic. Ke zvážení by dále bylo vyšetření srdcemagnetickou rezonancí pro vyloučení poškození srdečního svalu, myokarditidy či jiných kardiologických kompli- kací, bodypletysmografie a 24hodinové Holter EKG (4, 10, 11, 23, 25, 26). Začátek postupného návratu k zátěži je možný nejdříve 10 dní od počátku příznaků a za předpokladu uplynutí 7 dní od úplného odeznění příznaků. Mezi další kritéria řadíme ukončení osobní izolace Tab. 2. Dělení příznaků covid-19. Upraveno dle (11) Lokální (nos, hrdlo) Regionální (hrudník, hlava, krk) Systémové Bolest v krku Suchý kašel Horečka Chrapot Vlhký kašel Zimnice Ucpaný nos Dechové obtíže Ztráta chuti/čichu Rýma Zrychlené dýchání Bolesti svalů/kloubů Tlak v oblasti nosních dutin Dušnost Kožní projevy (zarudnutí, kopřivka) Kýchání Bolest na hrudi Zažívací obtíže (nevolnost, zvracení) Změna funkce čichu Bolest hlavy Encefalopatie – příznaky narušení mozkových funkcí Změna funkce chuti Zánět spojivek