Vnitřní lékařství 1/2021

E20 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2021; 67(1): e14–e21 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Komplexní interdisciplinární pohled na návrat ke sportu po prodělání infekce covid-19 příležitosti k pasivní regeneraci a odpočinku, kvalitnímu spánku. Tímto obdobímduševního i fyzického klidu výrazně pomůžete svému tělu. „ Pokud máte mírné příznaky, držte se varianty „méně je více“ až do jejich vymizení. Pokud jste po pátém dnu bez potíží, můžete využít některé techniky kognitivního tréninku zaměřeného na podporu regenerace, relaxace, sportovní sebedůvěry a osobní pohody. Nastavte si standardní rutinu vašeho běžného tréninkového dne (včetně vstávání, času jídla, tréninku, odpočinku, spánku). V čase tréninku (pokud standardně trénujete vícefázově, aplikujte pouze jednu tréninkovou fázi) využijte 20–30 minut k relaxaci a vizuali- zaci. Vizualizaci lze podpořit zhlédnutím videozáznamu vlastních úspěšných výkonů z předchozí kariéry. Večer před spanímmůžete trénink doplnit krátkou 5minutovou relaxací s vizualizací. Nechte volně proudit obrazy, pocity, myšlenky a poté zakončete rekapitu- lací – připomenutím tří pozitivních momentů z uplynulého dne. „ Od desátého dne (pokud jste bez potíží a cítíte se dobře) můžete relaxaci s vizualizací zařadit vícefázově. Případně je možné využít jiných forem kognitivního tréninku. „ Tento alternativní tréninkový režim udržujeme do doby, než je možný návrat k standardnímu tréninkovému zatěžování. Na obrázku 2 shrnujeme nejdůležitější aspekty psychologické podpory a režimových opatření. Závěr Sportovci a jejich týmy se museli v souvislosti s pandemií covidu-19 adaptovat k samostatnosti, vynalézavosti, houževnatosti a vyrovnanosti. Aktuální situace nám nabízí možnost rozvoje nepoznaných postupů. Chvíle klidu nabízí příležitost k reflexi, sebeevaluaci, korekci a vylepšení plánů a cílů (58). Vzhledem k unikátnosti současné celosvětové situace možná stojíme na prahu vzniku nových atypických postupů, které po- vedou k celkovému zlepšení sportovních výkonů (61). V současnosti není definitivně jasné, jaké dlouhodobé následky infekce covid-19 mohou nastat, proto apelujeme na zvýšenou pozornost u dále uvedených orgánových soustav i v delším časovém odstupu od prodělání infekce (62). „ Kardiovaskulární systém – poškození srdečního svalu (zvýšená hladina kardiálních markerů), tromboembolická nemoc či myo- karditida (nález na MRI). „ Respirační systém – intersticiální ztluštění a průkaz fibrózy, abnor- mality funkčních plicních testů „ Nervová soustava – bolesti hlavy, závrať, poruchy čichu a chuti. Vzácně pak cévní mozková příhoda, encefalitida, neepileptické záchvaty, emoční labilita, mozková mlha („brain fog“) „ Další obecné symptomy – únava a dušnost (nejčastější dlouhodobé komplikace), bolesti na hrudi, bolesti kloubů a svalů atd. LITERATURA 1. Gandhi RT, Lynch JB, Rio CD. Mild or Moderate COVID-19. New England Journal of Me- dicine. 2020; 383(18): 1757–1766. doi:10.1056/nejmcp2009249. 2. Al‑Sadeq DW, Nasrallah GK. The incidence of the novel coronavirus SARS‑CoV-2 among asymptomatic patients: A systematic review. International Journal of Infectious Diseases. 2020; 98: 372–380. doi:10.1016/j.ijid.2020. 06. 098. 3. Grant MC, Geoghegan L, ArbynM, et al. The prevalence of symptoms in 24,410 adults infec- ted by the novel coronavirus (SARS‑CoV-2; COVID-19): A systematic review andmeta‑analysis of 148 studies from 9 countries. Plos One. 2020; 15(6). doi: 10.1371/journal.pone.0234765. 4. Wilson MG, Hull JH, Rogers J, et al. Cardiorespiratory considerations for return‑to­ ‑play in elite athletes after COVID-19 infection: a practical guide for sport and exerci- se medicine physicians. British Journal of Sports Medicine. 2020; 54(19): 1157–1161. doi: 10.1136/bjsports-2020-102710. 5. The Football Association. COVID-19 Safeguarding Risk Assessment Guidance. www.the- fa.com. https://www.thefa.com/-/media/thefacom‑new/files/get‑involved/2020/COVID- 19-risk‑assessment‑guidance‑and‑template.ashx. Published September 17, 2020. Accessed October 29, 2020. 6. Chun JY, Baek G, Kim Y. Transmission onset distribution of COVID-19. International Jour- nal of Infectious Diseases. 2020; 99: 403–407. doi:10.1016/j.ijid.2020. 07. 075. 7. Ren X, Li Y, Yang X, et al. Evidence for pre-symptomatic transmission of coronavirus disease 2019 (COVID-19) in China. Influenza and Other Respiratory Viruses. 2020. doi: 10.1111/irv.12787. 8. He X, Lau EHY, Wu P, et al. Temporal dynamics in viral shedding and transmissibility of COVID-19. Nature Medicine. 2020; 26(5): 672–675. doi: 10.1038/s41591-020-0869-5. 9. Huang C, Wang Y, Li X, et al. Clinical features of patients infectedwith 2019 novel coronavirus inWuhan, China. The Lancet. 2020; 395(10223): 497–506. doi: 10.1016/s0140-6736(20)30183-5. 10. Kim JH, Levine BD, Phelan D, et al. Coronavirus Disease 2019 and the Athletic Heart. JAMA Cardiology. 2020. doi: 10.1001/jamacardio.2020.5890. 11. Verwoert GC, Vries STD, Bijsterveld N, et al. Return to sports after COVID-19: a position paper from the Dutch Sports Cardiology Section of the Netherlands Society of Cardio- logy. Netherlands Heart Journal. 2020; 28(7–8): 391–395. doi: 10.1007/s12471-020-01469-z. Obr. 2. Časová osa při onemocnění covid-19 – Postup od pozitivního testu po návrat ke sportu