Vnitřní lékařství 3/2021

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Co nového přináší aktualizace CEAP klasifikace chronického žilního onemocnění z roku 2020? | 147 / Vnitř Lék 2021; 67(3): 143–148 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Subkategorie neznámá etiologie (E N ) byla přidána při revizi v roce 2004 a označuje stav, kdy nebyla identifikována žádná venózní příčina. Tato původní charakteristika je poněkud matoucí a nepřesná, protože se do jisté míry překrývá s definicí primární etiologie (E P ) CHŽO jako idiopatického onemocnění bez známé příčiny. Revize proto tuto subkategorii definuje per exclusionem , kdy byly ostatní příčiny (E C , E P , E SI nebo E SE ) vyloučeny a pacient má klinické symptomy a známky, u kterých je nepochybné, že jsou to typické projevy žilního onemocnění. V prvním konsenzuálním prohlášení z roku 1995 je uvedeno, že jednotlivé etiologické kategorie se vzájemně vylučují. Každý klinik však dobře ví, jak se na jedné dolní končetině potkávají žilní onemoc- nění různé etiologie , například primární varixy (E P ) se sekundárními při ortopedickém onemocnění (E SE ), obezitě (E SE ) nebo po prodělané hluboké žilní trombóze (E SI ). Kombinaci primárních varixů a hluboké žilní trombózy bychom měli z pohledu etiologie popsat E PSI , protože varixy se objevily jako první a hluboká žilní trombóza vznikla později. U Mayova-Thurnerova syndromu (nověji nazvaného netrombotické léze společných iliackých žil, levé nebo pravé), jehož nejčastější příčinou je zevní komprese levé společné iliacké žíly pravou společnou iliackou tepnou, se může situace komplikovat intraluminální trombotickou nebo netrombotickou žilní obstrukcí (E SEI ). 3. Anatomická (A) klasifikace Zde také došlo k určitým změnám. Žilní systémDK dělený podle kon- senzů z let 1995 a 2004 na povrchové žíly (A S ), hluboké žíly (A D ) a perforátory (A P ) byl doplněný o podkategorii A N , bez zjištěné anatomické lokalizace. Rozdělení těchto tří žilních systémů do 18 segmentů se nezměnilo, upra- veno bylo jejich označení. Nová revizeustoupilaodprostého číslování a zvolila specifické označení jednotlivých segmentů zkratkami. Původní číslování žilních segmentů (1 až 18) bylo pro běžné používání příliš složité. Nově zavedené standardní zkratky odvozené od anglických anatomických názvů žil lze snáze interpretovat a pamatovat si (Tab. 4). K drobným úpravám lze počítat doplnění přední přídatné safény (AASV – anterior accessory saphenous vein; správněji podle mezinárod- ního interdisciplinárního konsenzu z roku 2002 anterior accessory great saphenous vein, 7) do původního 4. segmentu k malé saféně (označené- ho SSV – small saphenous vein) a přejmenování 13. segmentu z v. femoralis superficialis , podle nomina anatomica , na v. femoralis (FV, femoral vein) (8). 4. Patofyziologická (P) klasifikace Doposud používaná klasifikace patofyziologických příčin CHŽO se s revizí nemění, stále platí dělení do čtyř podkategorií – reflux (P R ), obstrukce (P O ), reflux a obstrukce (P R/O ), bez prokázané žilní patofy- ziologie (P N ). Aktualizace pouze přidává označení jednoho nebo více postižených anatomických žilních segmentů (A) novou zkratkou uve- Tab. 4. Anatomická klasifikace žilního systému dolních končetin, rozdělení žilních segmentů do čtyř tříd (A S , A D , A P , A N ) a jejich popis podle staré a nové CEAP klasifikace Třída anatomické klasifikace žil na dolní končetině (A) Popis žilního segmentu Anatomický název žilního segmentu Starý (1995, 2004) Nový (2020) A S povrchové žíly 1. Tel Teleangiektázie Ret Retikulární žíly 2. GSVa V. saphena magna nad kolenem 3. GSVb V. saphena magna pod kolenem 4. SSV V. saphena parva AASV Přední přídatná saféna 5. NSV Nesafenová žíla A D hluboké žíly 6. IVC V. cava inferior 7. CIV V. iliaca communis 8. IIV V. iliaca interna 9. EIV V. iliaca externa 10. PELV Žíly pánve 11. CFV V. femoralis communis 12. DFV V. profunda femoris 13. FV V. femoralis 14. POPV V. poplitea 15. TIBV Bércové žíly PRV Vv. peronaeae (fibulares) ATV Vv. tibiales anteriores PTV Vv. tibiales posteriores 16. MUSV Svalové žíly GAV vv. gastrocnaemiea 16. SOV vv. solealis A P perforátory 17. TPV Stehenní perforátory 18. CPV Bércové perforátory A N Nebyla zjištěna anatomická lokalizace *zkratky jsou odvozené od anglických názvů žil (nikoliv od latinských názvů) (Lurie, 2020)