Vnitřní lékařství 3/2021

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Postavení moxonidinu v léčbě hypertenze 172 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2021; 67(3): 170–172 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz dávka 0,4mg moxonidinu a denní dávka 0,6mg moxonidinu. U pacientů s renální insuficiencí (eGFR nad 30ml/min) je doporučena maximální denní dávka 0,4mg, při eGFR pod 30ml/min by moxonidin neměl být podáván. Dosud nebyl po přerušení léčby moxonidinem pozorován rebound fenomén na krevní tlak. Je-li však moxonidin podáván současně s be- tablokátory a léčba oběma léky má být ukončena, vysazuje se betablo- kátor jako první a pak po několika dnech moxonidin. Opatrnost je nutná, pokud má pacient v anamnéze nestabilní anginu pectoris, závažné onemocnění koronárních tepen nebo angio­ neurotický edém. Protože ve studii MOXCON byla u pacientů se srdečním selháním pozorována zvýšená úmrtnost ve srovnání s léčbou placebem, je mo- xonidin kontraindikován u pacientů se srdečním selháním, stejně jako u pacientů s bradykardií nebo převodní poruchou (13). O použití moxonidinu během těhotenství neexistují žádné písemné údaje. Několik dokumentovaných těhotenství sledovaných na berlín- ském specializovaném pracovišti (Poradenské centrum pro embryo- nální toxikologii) neprokázalo žádné zvýšené riziko malformací nebo malformačních vzorců. Zodpovědné posouzení rizik není v současné době možné. Během kojení je podávání moxonidinu kontraindikováno, protože moxonidin pravděpodobně přestupuje do mateřského mléka a mohl by vést k sedaci kojence (12, 14). Kazuistika Úspěšné použití moxonidinu v kombinační léčbě i v monoterapii hypertenze dokumentují následující dvě krátké kazuistiky. V prvním případě šlo o tehdy 48letou pacientku, profesí učitel- ku na základní škole, nekuřačku, která byla odeslána od praktického lékaře pro obtížně korigovatelnou arteriální hypertenzi a intoleranci řady antihypertenziv (kašel po ACE inhibitorech, křeče po diuretikách, periferní otoky po všech blokátorech kalciových kanálů – nejvíce po amlodipinu). Vedle toho netolerovala statiny. Nebyla přítomna porucha renální funkce, z laboratorních parametrů bylo nejnápadnější zvýšení LDL cholesterolu (3,07mmol/l) a lehce nadhraniční lačná glykemie (5,7mmol/l). Sonografické vyšetření karotid i ledvin a echokardiogra- fické vyšetření neprokázalo patologii. Při 24hodinovém měření TK byl přítomen noční pokles TK. Stav byl uzavřen jako eseciální hyperten- ze s výraznou psychogenní složkou. Pacientce byl nakonec nasazen telmisartan v dávce 80mg/d a moxonidin (postupně vytitrován na 0,3mg/d). Nemocná je dosud kontrolována ve tříměsíčních intervalech, metabolické parametry se upravily (i když k úpravě lipidogramu přispěl i námi doporučený extrakt z červené rýže, který pacientka toleruje na rozdíl od všech vyzkoušených statinů bez problémů). TK v ordinaci i při kontrolním ABPM je v doporučených hodnotách a pacientka terapii velmi dobře toleruje, dále spontánně udává zlepšení stavů neklidu, takže nepotřebuje ani dříve příležitostně užívané benzodiazepiny. V druhém případě šlo o 36letou pacientku referovanou gynekolo- gempro záchyt arteriální hypertenze I. st. dle WHO. Pacientka tehdy kou- řila 6 cigaret denně, neužívala hormonální antikoncepci, byla přítomna obezita II. stupně. V tehdejší době pracovala jako operátorka výroby na směny. Farmakologická/alergická anamnéza: Netolerovala betablokátory (nasazené PL) – pro chladná akra, kombinaci ACE inhibitor/amlodipin vysadila pro pocit otoku a po přečtení nežádoucích účinků. Diuretika nebyla zkoušena pro předpokládané nepříznivé ovlivnění parametrů metabolického syndromu. Laboratorní a zobrazovací vyšetření neprokázala významnou pa- tologii. Po složitější dohodě s pacientkou byl nakonec zvolen moxonidin v cílové dávce 0,4 mg/d, který pacientka tolerovala (a dosud toleruje) velmi dobře a neudává žádné nežádoucí účinky. V současnosti užívá pouze moxonidin v monoterapii a TK je v cílovém rozmezí. Po sezná- mení s novým partnerem přestala kouřit a redukovala bez většího úsilí do pásma obezity I. st. Závěr V případě moxonidinu jde o účinné a dobře tolerované antihyper- tenzivum, využitelné jak v kombinaci, tak (méně často) i v monoterapii. Výhodou moxonidinu je spolehlivý efekt umožňující podávání 1× denně. Terapie moxonidinem je spojena s potenciálním příznivým ovlivněním více komponent metabolického syndromu, což je v souladu s aktuálním trendem preference metabolicky příznivých či alespoň neutrálních antihypertenziv. Zkušenost dále ukazuje, že moxonidin je pro své mírně sedativní účinky vhodný u pacientů s psychickou tenzí. LITERATURA 1. Widimský J, Filipovský J, Ceral J et al. Doporučení pro diagnostiku a léčbu arteriální hy- pertenze ČSH 2017. Vnitř Lék 2018; 64: 771–796. 2. Hradec J. Klinické charakteristiky a farmakoterapie nemocných s chronickou ischemic- kou chorobou srdeční v České republice v roce 2018 – výsledky průřezového průzkumu. Medicína po promoci 2019; 20: 225–231. 3. Mills KT, Bundy JD, Kelly TN, Reed JE, Kearney PM, Reynolds K, Chen J, He J. Global dispa- rities of hypertension prevalence and control: a systematic analysis of population-based studies from 90 countries.Circulation. 2016; 134: 441–450. 4. Mulé G, Cottone S, Nardi E, Andronico G, Cerasola G. Minerva Cardioangiol. 2006; 54(2): 173–194. 5. Mulè G, Cerasola G. J Clin Hypertens (Greenwich). 2006; 8(3): 195–201. 6. Balasubramanian P, Hall D, Subramanian M. Sympathetic nervous system as a target for aging and obesity-related cardiovascular diseases. Geroscience. 2019; 41(1): 13–24. doi:10.1007/s11357-018-0048-5 7. AlGhatrif M, Strait JB, Morrell CH, Canepa M, Wright J, Elango P, Scuteri A, Najjar SS, Ferrucci L, Lakatta EG. Longitudinal trajectories of arterial stiffness and the role of blood pressure: the Baltimore Longitudinal Study of Aging. Hypertension. 2013; 62(5): 934–941. 8. Dampney RA. Functional organization of central pathways regulating the cardiovascu- lar system. Physiol Rev. 1994; 74(2): 323–364. 9. Lüllmann, Mohr, Wehling: Pharmakologie und Toxikologie. (15. Auflage, 2006) 10. Fenton C, Keating GM, Lyseng-Williamson KA. Moxonidine: A review of its use in essen- tial hypertension. Drugs 2006; 66: 477–496. 11. Küppers H, Jäger BA, Luscik J, Gräve M, Hughes P, Kaan EC. Placeboand enalapril-cont- rolled evaluation of the efficacy and tolerability of once-daily moxonidine in mild to mo- derate hypertension. Zitiert bei Prichard BNC, Graham BR. J Cardiovasc Pharmacol 1996; 27(Suppl 3): 38. 10. 12. Krentz AJ, Evans AJ. Selective imidazoline receptor agonists for metabolic syndro- me. Lancet 1998; 351: 152 13. The MOXCON Investigators. Adverse mortality effect of central sympathetic inhibiti- on with sustained-release moxonidine in patients with heart failure (MOXCON). Eur J He- art Fail 2003; 5: 659–667. 14. Platná SPC jednotlivých přípravků s moxonidinem (www.sukl.cz) 15. Karow T, Lang-Roth R. Allgemeine und Spezielle Pharmakologie und Toxikologie 2021. Thomas Karow (Verlag), 2020 | 29. Auflage.