Vnitřní lékařství 4/2021

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Význam a úspěšnost léčby hypertenze nejen u pacientů s diabetes mellitus 2. typu 222 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2021; 67(4): 218–222 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Pro překonání klinické inerce a zlepšení kompenzace nejen hyper­ tenze je nutná edukace zdravotníků a jako zvláště účinné se jeví poskytování individuálního feedbacku, které je mnohem účinnější než vzdělávání formou přednášek a konferencí (40, 41). Vhodnou pomůckou je též užití upomínek, např. formou zvýraznění abnor- málních hodnot v počítačovém systému (42). Metaanalýza irských autorů analyzovala 72 studií, které se věnovaly zlepšování kontroly krevního tlaku několika způsoby – kontrola krevního tlaku pacien- tem v domácím prostředí (tzv. self-monitoring), edukace pacientů, edukace lékařů, péče řízená zdravotnickým pracovníkem (zdravotní sestra, farmaceut), organizační intervence ke zlepšení poskytování péče a užívání upomínek (písemně, e-mailem). Vzhledem k rozdíl- nému designu studií je interpretace závěrů metaanalýzy limitovaná, nicméně z výsledků vyplývá, že nejlepší efekt na kontrolu krevního tlaku má dobře organizovaný systém pravidelných kontrol a intenzivní antihypertenzní terapie. Self-monitoring pacienta má též příznivý efekt. Systém upomínek návštěv u lékaře (např. telefonicky či písemně) vykazoval v některých studiích též pozitivní trend. Navýšení edukace pacienta i odborníka dle metaanalýzy pravděpodobně nemělo pod- statný vliv na kontrolu krevního tlaku (43). Závěr Arteriální hypertenze a DM jsou významné rizikové faktory kardio­ vaskulární morbidity a mortality. Pro snížení rizika je nutná důsledná léčba obou komorbidit zahrnující režimová opatření i farmakoterapii. V guidelines Evropské kardiologické společnosti jsou jasně definované cílové hodnoty krevního tlaku, přesto adekvátní kompenzace dosahuje pouze polovina léčených mužů a dvě třetiny žen. Na úspěšnost léčby mají vliv faktory ze strany pacienta i ze strany zdravotnického personálu. U pacientů dominuje nedostatečná informovanost a non-compliance k terapii, zejména při užívání velkého množství léčiv. U lékařů se na druhou stranu setkáváme s fenoménem klinické inerce, jíž lze předejít zejména správou organizací péče o hypertoniky a poskytováním indi- viduálního feedbacku. LITERATURA 1. Prospective Studies Collaboration. Age-specific relevance of usual blood pressure to vascular mortality: a meta-analysis of individual data for one million adults in 61 prospec- tive studies. The Lancet. 2002; 360(9349): 1903–1913. 2. Chow CK, Teo KK, Rangarajan S et al. Prevalence, awareness, treatment, and control of hypertension in rural and urban communities in high-, middle-, and low-income count- ries. Jama. 2013; 310(9): 959–968. 3. Čapková N, Lustigová M, Kratěnová J et al. Zdravotní stav české populace: výsledky stu- die EHES 2014. Praha: Státní zdravotní ústav, 2016. ISBN 978-80-7071-356-3. 4. Cífková R, Bruthans J, Wohlfahrt P et al. The prevalence of major cardiovascular risk factors in the Czech population in 2015-2018. The Czech post-MONICA study). Cor et Vasa [onli- ne]. 2020; 62(1): 6–16 [cit. 2020-03-27]. DOI: 10.33678/cor.2020.010. ISSN 00108650. Dostup- né z: http://e-coretvasa.cz/doi/10.33678/cor.2020.010.html 5. Mancia G, Fagard R, Narkiewicz K et al. 2013 ESH/ESC Guidelines for the management of arterial hypertension. Journal of Hypertension [online]. 2013; 31(7): 1281–1357 [cit. 2020- 03-26]. DOI: 10.1097/01.hjh.0000431740.32696.cc. ISSN 0263-6352. Dostupné z: Mancia G, Fagard R, Narkiewicz K et al. 2013 ESH/ESC Guidelines for the management of arterial hy- pertension. Journal of Hypertension [online]. 2013; 31(7): 1281–1357 [cit. 2020-03-26]. DOI: 10.1097/01.hjh.0000431740.32696.cc. ISSN 0263-6352. 6. Filipovský J et al. Diagnostické a léčebné postupy u arteriální hypertenze – verze 2012. Doporučení České společnosti pro hypertenzi. Vnitř Lék, 2012; 58(10): 785–801. 7. Svačina Š. Hypertenze při obezitě a diabetu. Triton, 2007. 8. Rosolová H. Hypertenze a diabetes – maligní kardiometabolická kombinace. Athero- Rev. 2019; 4(2): 87–90. 9. Prevalence diabetu mellitu: Prevalence diabetu mellitu v roce 2016 v ČR absolutně a na 1 000 obyvatel [online]. In: ÚZIS ČR, Výkaz ambulantní péče A004, 2017 [cit. 2020-03-29]. Dostupné z: https://reporting.uzis.cz/cr/index.php?pg=statisticke-vystupy--morbidita- --intervalova-prevalence-dle-diagnoz--prevalence-diabetu-mellitu. 10. Chen G et al. Cardiovascular outcomes in Framingham participants with diabetes: the importance of blood pressure. Hypertension, 2011; 57(5): 891–897. 11. Hu G, Jousilahti P, Tuomilehto J. Joint effects of history of hypertension at baseline and type 2 diabetes at baseline and during follow-up on the risk of coronary heart disease. Eu- ropean heart journal, 2007; 28(24): 3059–3066. 12. Libianto R et al. Pathophysiological links between diabetes and blood pressure. Ca- nadian Journal of Cardiology, 2018; 34(5): 585–594. 13. Alberti KG et al. Harmonizing the metabolic syndrome: a joint interim statement of the international diabetes federation task force on epidemiology and prevention; natio- nalheart, lung, and blood institute; American heart association; world heart federation; international atherosclerosis society; and international association for the study of obesi- ty. Circulation, 2009; 120(16): 1640–1645. 14. Conroy RM et al. Estimation of ten-year risk of fatal cardiovascular disease in Europe: the SCORE project. European heart journal, 2003; 24(11): 987–1003. 15. Widimský J et al. Diagnostické a léčebné postupy u arteriální hypertenze – verze 2017. Doporučení České společnosti pro hypertenzi. Hypertenze & kardiovaskulární pre- vence, 2018; 7: 2–22. 16. Emdin CA et al. Blood pressure lowering in type 2 diabetes: a systematic review and meta-analysis. Jama, 2015; 313(6): 603–615. 17. Cífková R. Kardiovaskulární riziko u žen. Kapitoly z kardiologie [online]. 2019; 7(1): 14– 17 [cit. 2020-03-29]. Dostupné z: https://www.tribune.cz/clanek/35787-kardiovaskular- ni-riziko-u-zen 18. Rosolova H, Pelikanova T, Moťovská Z. ESC guidelines on diabetes, pre-diabetes, and cardiovascular diseases developed in collaboration with EASD. Summary of the document prepared by the Czech Society of cardiology. Cor Vasa. 2014; 56: e190– 205. Dostupné z: https://academic.oup.com/eurheartj/article/34/39/3035/503593?lo- gin=true. Další literatura u autorky a na www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Tab. 1. Důvody nedostatečné kontroly TK (39, strana 71)* 2 674 pacientů nedosáhlo cílových hodnot krevního TK 1 769 (66 %) pacientů nemělo v dokumentaci zapsanou hodnotu TK v posledních 12 měsících 905 (34 %) pacientů se zapsanou hodnotou TK Kontakt nemožný (19%) Pacient nechce navyšovat terapii (29%) Kontaktován, ale nepřišel na kontrolu (29%) Počkat na další kontrolu/pacient ještě není stabilizován (29%) PL zapomněl změřit tlak (19%) Navýšení terapie je považováno za klinicky nevhodné (20%) Změřil se doma, nezapsal (10%) O léčbu hypertenze se stará jiný lékař (9%) Tlak je léčen u specialisty (12%) Jde o sekundární hypertenzi (5%) Pacient je lékař/příbuzný lékaře (4%) Dosažena maximální možná terapie (4%) Jiné důvody (12%) PL zapomněl navýšit terapii (3%) Jiné důvody (5%) PL – praktický lékař, TK – krevní tlak, *lékař u každého pacienta v dotazníku zaškrtl minimálně jeden a maximálně dva důvody