Vnitřní lékařství 5/2021

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Role zánětu a imunity u aterosklerózy a možné způsoby jejich ovlivnění 304 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2021; 67(5): 304–308 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Role zánětu a imunity u aterosklerózy a možné způsoby jejich ovlivnění Jan Bruthans Centrum kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Thomayerovy fakultní nemocnice, Praha Aterosklerózu a její klinické projevy charakterizuje pokračující zánět cévní stěny. Vrozené (inátní) a adaptivní imunitní me- chanismy se uplatňují ve všech fázích aterosklerózy. Tíže zánětu, respektive pokročilejší proaterogenní imunitní aktivita zhoršují průběh kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Snahy potlačit zánět a imunitní proaterogenní mechanismy se potýkají s řadou problémů, ale několik klinických studií již dosáhlo pozitivních výsledků. Podávání statinů má protizánětlivý efekt, naopak PCSK9 monoklonální protilátky protizánětlivý efekt nemají. Také SGLT2 inhibitory (glifloziny) mají prokázaný proti- zánětlivý účinek, což by částečně vysvětlovalo jejich protektivní KV efekt. Recentní studie COLCOT s kolchicinem a CANTOS s canakinumabem (monoklonální protilátka proti interleukinu 1beta) snížily zánětlivou aktivitu a KV mortalitu i incidenci jednotlivých KV endpointů. Jsou zvažovány i další cesty ovlivnění zánětu u aterosklerózy, např. blokace proaterogenních chemokinů specifickými protilátkami nebo intervence metabolismu zánětlivých buněk. Je vyvíjena vakcína proti PCSK9. Další studie se zřejmě zaměří na blokaci osy aktivní IL-1beta – IL-6, blokaci proaterogenních cytokinů a bude preferováno zařazení pacientů se známkami perzistujícího zánětu, s určením zánětlivé fáze a s přesným popisem aterosklerotické léze. Klíčová slova: ateroskleróza, kardiovaskulární onemocnění, ovlivnění zánětu a imunity, zánět a imunita u aterosklerózy. Role of inflammation and imunity in atherosclerosis and possible ways of their control Atherosclerosis and its clinical manifestations are characterised by ongoing arterial wall inflammation. Innate and adaptive imunity patterns are involved in all stages of atherosclerosis. Intensity of inflammation, more advanced proatherogenic imu- nity activity enhance development of cardiovascular (CV) disease. Efforts to control inflammation and imune proatherogenic patterns face considerable problems, but recent clinical studies offer promissing results. Statins have antiinflammatory effect, but PCSK9 monoclonal antibodies not. SGLT2 inhibitors (gliflozins) have a proven antiinflammatory effect and this might partly explain their protective CV effect. Recent clinical studies, COLCOT with colchicine and CANTOS with cinakinumab decreased inflammatory activity, CV mortality and incidence of defined CV endpoints. Other approaches to control inflammation in atherosclerosis are considered, namely blocation of proatherogenic cytokins by specific antibodies and intervention of meta­ bolism of inflammatory cells. Vaccination against PCSK9 is being developed. Further studies may aim on active IL-1beta – IL-6 axis blocation nad on blocation of proatherogenic cytosins. Patients with signs of persistent inflammation, with specified inflammatory stage and with atherosclerotic leasion more precisely defined will be included. Key words: atherosclerosis, cardiovascular diseases, inflammation and imunity influencing, inflammation and imunity in atherosclerosis. Úvod Ateroskleróza a její klinické projevy, původně považované za projev a následky téměř výlučné poruchy metabolismu a ukládání lipidů v cévní stěně velkých a středních tepen (N. N. Aničkov), jsou provázeny a cha- rakterizovány i pokračujícím zánětem cévní stěny (R. Virchow, R. Ross). Genomové studie, in vivo zobrazovací metody, transgenetické studie na myších, ale i observační populační a klinické intervenční studie prokázaly fundamentální roli zánětu, resp. vrozených (innate) a adaptivních imunit- ních mechanismů ve všech fázích aterosklerózy – od jejího vzniku, v její progresi a finálně při jejích trombotických komplikacích (1–4). Elevace zánětlivých markerů predikuje horší průběh akutního koronárního syndromu nezávisle na míře ischemického poškození KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: doc. MUDr. Jan Bruthans, CSc., FESC, jan.bruthans@ftn.cz Centrum kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Thomayerovy fakultní nemocnice Praha Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 – Krč Cit. zkr: Vnitř Lék 2021; 67(5): 304–308 Článek přijat redakcí: 16. 4. 2021 Článek přijat po recenzích: 15. 7. 2021