Vnitřní lékařství 5/2021

PŮVODNÍ PRÁCE Věnujeme medikaci seniorů dostatečnou péči? (Případ Domova Vlčí mák ÚVN Praha) | E19 / Vnitř Lék 2021; 67(e5): e17–e22 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz se zvláštním režimem a 44 klientů Domova pro seniory. Sledovaný soubor tvořilo 45 žen (61%) a 29 mužů (39%) průměrného věku 90 let (viz Tab. 1). Určení míry rizikovosti medikace klientů DVM bylo provedeno v souladu s metodikou a koncepcí klinickofarmaceutické péče v ČR vypracované Českou odbornou společností klinické farmacie ČLS JEP (7, 8) s cílem eliminace nedostatků v chronické medikaci, a dále s cílem identifikace rizikových faktorů, které mohou být příčinou současných lékových problémů. U všech klientů byla medikace zároveň posuzována i z hlediska rizika pádu. Míra rizikovosti klientů byla stanovená na stupnici 1 až 3 podle následujících kritérií (9): „ stupeň rizikovosti 1 – klienti v nízkém riziku výskytu lékového problému, kteří neměli identifikován žádný z rizikových faktorů ani žádné z rizikových léčiv a zhodnocená aktuální medikace ne­ vyžadovala stanovení plánu racionalizace farmakoterapie klinickým farmaceutem, „ stupeň rizikovosti 2 – klienti ve středním riziku výskytu lékového problému, u kterých byl identifikován jeden nebo více rizikových faktorů či rizikových léčiv, ale z kontextu dokumentace jasně vy­ plynulo, že aktuální medikace nevyžaduje změny vzhledem ke stavu klienta, „ stupeň rizikovosti 3 – znamená vysoké riziko výskytu lékového problému, u klienta byl identifikován jeden nebo více rizikových faktorů nebo léčiv a/nebo zhodnocená aktuální medikace ukazuje na nutnost řešení zjištěného problému. Při revizi medikací se kliničtí farmaceuti zaměřili mj. na nejčastěji se vyskytující lékové problémy u seniorů, jako je polyfarmakoterapie, zbyt­ ná medikace, role preventivních léků, léčba neklidu u seniora, specifika léčby bolesti, léčiva nevhodná ve stáří (STOPP/START kritéria, Beersova kritéria) (10, 11), adekvátnost dávky a lékové formy pro seniora, dávkování léčiv s ohledem na stav eliminačních orgánů a rovněž na léky, které při revizi seniorských medikací často chybí, i přesto, že jsou potenciálně indikované s ohledem na zdravotní stav pacienta (tzv. START kritéria) (10). Výsledná farmakoterapeutická doporučení (FTD) byla dokumen­ tována v NIS a v klinickofarmaceutickém softwaru ClinicPharm, který usnadnil následnou statistickou analýzu získaných dat. Zjištěné lékové problémy vyžadující komplexní řešení byly prezen­ továny ošetřujícím lékařům v rámci semináře a byly prodiskutovány možné způsoby implementace změn do systému péče o klienty DVM. Výsledky Klientů ve stupni rizika 3 bylo celkem 62 (84%), ve stupni 2 celkem 4 (5%) a s nízkým stupněm 1 celkem 8 (11%) (Tab. 2). Stanovení plánu racionalizace farmakoterapie bylo provedeno celkem u 66 klientů (89%) formou FTD, což odpovídá souboru klientů s medikací ve stupni rizika 3 a 2. Medikace 8 klientů (11%) nevyžadovala stanovení plánu racionalizace farmakoterapie a byla vyhodnocena jako medikace s nízkým stupněm rizikovosti 1. Celkem bylo odhaleno 170 lékových problémů, u kterých byla pro­ vedena farmakoterapeutická intervence. Nejčastěji se doporučení týkala nasazení chybějícího léčiva do medikace z hlediska účelné terapie (42% případů), ve 33% bylo doporučeno vysazení léčiva převážně z důvodu rizika nežádoucího účinku, chybějící indikace nebo zbytnosti léčiva. Neadekvátnost dávky byla shledána v 15% případů, nejčastěji byla doporučována redukce dávky na tzv. „seniorskou“. V 6% případů bylo vhodné doplnit laboratorní vyšetření a ve 4 % případů byla doporučena změna času podání léčiva (viz graf 1). Nejvíce nalezených lékových problémů se týkalo substituce vita- minu D (29%). Byla shledána jeho nedostatečná substituce u křehkých institucionalizovaných seniorů a jeho absence u pacientů s diagnos­ tikovanou osteoporózou. Dále byla řešena volba neadekvátní formy vitaminu D u pacientů s chronickou renální insuficiencí. Další skupinou léčiv s vysokou četností FTD (12%) byly inhibitory protonové pumpy (IPP). Problém se týkal nejasné indikace pro jejich dlouhodobé podávání nebo překročení doporučené denní dávky pro terapii VCHGD u seniora. Optimalizace léčby bolesti u křehkých seniorů s ohledem na jejich přidružená onemocnění byla doporučena v 11%. Jednalo se mj. o nevhodné chronické podávání nesteroidních antiflogistik (NSA) u hypertoniků, pacientů s městnavým srdečním selháním, s chronickým Tab. 1. Rozložení souboru klientů se zastoupením mužů a žen v jednotlivých věkových skupinách Věková skupina Celý soubor (N = 74) Muži (N = 29) Ženy (N = 45) Počet % Počet % Počet % 65–74 let 4 5,4 4 13,8 0 0 75–84 let 9 12,2 6 20,7 3 6,7 ≥85 let 61 82,4 19 65,5 42 93,3 Tab. 2. Stupně rizikovosti při komplexnímhodnocení medikací (100%= 74) Stupeň rizikovosti Celkem % 1 Nízká 8 11 2 Střední 4 5 3 Vysoká 62 84 Graf 1. Analýza odhalených lékových problémů (N = 170) 80 70 60 50 40 30 20 10 0 71 (42%) nasazení léčiva vysazení léčiva změna dávky doporučení laboratorního vyšetření změna času podání 56 (33%) 26 (15%) 11 (6%) 6 (4%)