Vnitřní lékařství 7/2021

HLAVNÍ TÉMA Kdy nadbytek péče může poškodit nemocné v oblasti zájmu generalistů? 398 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2021; 67(7): 394–398 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz LITERATURA 1. American Society of Health‑System Pharmacists. Five Things Physicians and Pati‑ ents Should Question. Choosing wisely, Released June 1, 2017; #1, 3 & 4 updated June 20, 2019. www: https://choosingwisely.org/societies/american‑society‑of‑health­ ‑system‑pharmacists/ 2. Cook D, Guyatt G. Prophylaxis against Upper Gastrointestinal Bleeding in Hospitali‑ zed Patients. N Engl J Med 2018; 378: 2506–2516, DOI: 10.1056/NEJMra1605507. 3. Nigam H Shah, Paea LePendu. Proton Pump Inhibitor Usage and the Risk of Myocar‑ dial Infarction in the General Population Published: June 10, 2015, Plos One. https://doi. org/10.1371/journal.pone.0124653 DOI: 10.1371/journal.pone.0124653. 4. Amit S Chitnis, Stacy M Holzbauer et al. Epidemiology of Community‑Associated Clostridium difficile Infection 2009, Through 2011. JAMA Intern Med 2013; 173(14): 1359– 1367. doi:10.1001/jamainternmed.2013.7056. 5. Shao YHJ, Chan TS, Tsai K, Wu SY. Association Between Proton Pump Inhibitors and the Risk of Hepatocellular Carcinoma. Aliment Pharmacol Ther. 2018; 48(4): 460–468. 6. Antoniou T, Macdonald EM et al. Proton pump inhibitors and the risk of acute kid‑ ney injury in older patients: a population based cohort study. CmajOpen, doi: 10.9778/ cmajo.20140074 cmajo April 16, 2015 vol. 3 no. 2 E166–E171. 7. Yan Xie, Bowe M et al. Estimates of all cause mortality and cause specific mortality associated with proton pump inhibitors among US veterans: cohort study. BMJ 2019; 365:l1580, doi:.org/10.1136/bmj.l1580 (Published 30 May 2019). 8. Savarino V, Dulbecco P et al. The appropriate use of proton pump inhibitors (PPIs): Need for a reappraisal. Eur. J. of Internal Med., DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j.ejim. 2016. 10. 007. 9. Lee CT, McDonald EG. Deprescribing Proton Pump Inhibitors: Overcoming Resis‑ tance. JAMA Intern Med. Published online February 24: 2020. doi:10.1001/jamainter‑ nmed.2020.0040. 10. Green AR, Aschmann H et al. Assessment of Patient‑Preferred Language to Achie‑ ve Goal‑Aligned Deprescribing in Older Adults. JAMA Netw Open 2021; 4(4): e212633. doi:10.1001/jamanetworkopen.2021.2633. 11. Klok FA, Huisman MV. How I assess and manage the risk of bleeding in patients treated for venous thromboembolism. Blood (2020) 135 (10): 724–734. https://doi.org/10.1182/ blood.2019001605. 12. Hoirisch‑Clapauch S, Nardi AE. Antidepressants: bleeding or thrombosis? Trombosis research. September 01 2019; 181 (Supplement 1): S23–S28. DOI:https://doi.org/10.1016/ S0049-3848(19)30362-7. 13. De Filette J, Cichiels V. Bleeding interaction between fluconazole and warfarin. Lan‑ cet Published: September 29: 2018. DOI:https://doi.org/10.1016/S0140-6736(18)32217-7. 14. Villanueva C, Colomo A, et al. Transfusion Strategies for Acute Upper Gastrointesti‑ nal Bleeding. N Engl J Med 2013; 368: 11–21 January 3, 2013DOI: 10.1056/NEJMoa1211801. 15. Soylemez W, Schwarts LM, Woloshin S. Time Trends in Pulmonary Embolism in the United States Evidence of Overdiagnosis. Arch Intern Med. 2011; 171(9): 831–837. doi:10.1001/archinternmed.2011.178. 16. Diffin DC, Leyendecker JR, Johnson SR. Effect ofAnatomic Distribution of Pulmona‑ ry Emboli on Interobserver Agreement in the Interpretation of Pulmonary Angiogra‑ phy AJR1998:171:1085 17. Baumgartner C, Tritschler T. Clinical significance of subsegmental pulmonary em‑ bolism: An ongoing controversy. Rpth, First published: 09 December 2020, https://doi. org/10.1002/rth2.12464 18. Chandrashekara T. C‑reactive protein: An inflammatory marker with specific role in physiology, pathology, and diagnosis IJRCI. 2014; 2(S1): SR3. 19. Nora D, Salluh J et al. Biomarker‑guided antibiotic therapy–strengths and limitations. Ann Transl Med. 2017 May; 5(10): 208. doi: 10.21037/atm.2017. 04. 04. Klinická pankreatologie, 2. přepracované a doplněné vydání Jan Trna, Zdeněk Kala, Lumír Kunovský a kol. Po pěti letech předkládáme čtenářům druhé aktualizované vydání monografie shrnující v ucelené a přehledné formě současné znalosti z oboru pankreatologie. Nemoci pankreatu a jejich léčba představuje pro mnoho lékařů i nadále oblast s řadou nejasností, a proto je nutné šířit moderní poznatky základního výzkumu, pokroky v možnos‑ tech zobrazovacích metod, rozvoji léčebných modalit a v neposlední řadě o vývoji na poli prevence a screeningu. Členění monografie zůstává v základech stejné, jednotlivé kapitoly však reflektují posun oboru za dobu pěti let od prvního vydání. Úvodem jsou shrnuta základní data anatomická, histomorfologická a fyziologická včetně regulač‑ ních mechanismů pankreatických funkcí. Následuje část knihy věnovaná akutní pankreatitidě reflektující moderní poznatky o etiopatogenezi, diagnostice a léčbě. V kapitolách na téma chronické pankreatitidy jsou popsány základy patofyziologie nemoci, její klasifikace, diagnostika a diferenciální diagnostika a předloženy možné terapeutické přístupy. Onkologická část monografie shrnuje v přehledné formě základy diagnostiky a chirurgické léčby nádorů pankreatu, dále pak možnosti využití endoskopických metod u nemocí pankreatu. Nově je přepracována část týkající se cystických neoplazií pankreatu a v souladu s nejnovějšími poznatky je rozšířena kapitola o autoimunitní pankreatitidě. Nově je též zařazena kapitola popisující možnosti screeningu karcinomu pankreatu a kapitoly popisující problematiku úrazů pankreatu a chorob pankreatu v dětském věku. Vzhledem k anatomické blízkosti je zařazena i kapitola zabývající se nádory Vaterské papily. Pro větší názornost je text bohatě doplněn dokumentací nálezů za použití zobrazovacích metod, řadou názorných grafů, schémat, tabulek a množstvím recentních citací. Maxdorf 2021, 432 str., barevné ilustrace, edice Jessenius, ISBN: 978-80-7345-697-9, Cena: 595 Kč, Formát: 156×232 mm, vázaná KNIŽNÍ NOVINKA