Vnitřní lékařství 7/2021

PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Hereditární hemoragická teleangiektázie (syndrom Osler‑Weber‑Rendu) – Díl II. Medikamentózní léčba a mezinárodní doporučení pro léčbu z roku 2020 424 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2021; 67(7): 419–424 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Tromboembolické komplikace a jejich léčba HHT je sice krvácivá choroba, ale sama o sobě nechrání proti trom‑ botickým komplikacím. Riziko trombembolických komplikací může být u těchto pacientů mírně zvýšené, je spojené se snížením hladin železa a vzestupem koncentrace faktoru VIII (65, 66). V případně nutnosti je prokázáno, že pacienti s HHT tolerují antikoagulační a antitrombotic‑ kou léčbu (67, 68). V případě nutnosti současná léčebná doporučení upřednostňují heparin a případně antagonisty vitaminu K před přímo působícími novými antikoagulancii. Závěr pro praxi HHT je vzácná choroba a její léčba se postupně vyvíjí a spektrum léků pro tyto nemocné se v posledním desetiletí podstatně rozšířilo. Před rokem 2000 bylo možné použít pouze antifibrinolytika, při krvácení z GIT sandostatin. Z léků, které alespoň mírně inhibovaly angioneoge‑ nezi, byly k dispozici jen estrogeny, případně antiestrogeny, danazol a interferon alfa. Po roce 2000 se spektrum léků výrazně rozšířilo. Přibyly dva léky ze skupiny IMIDs, thalidomid, lenalidomid a pak nové léky s antiangiogenním účinkem, které se používají pro léčbu solidních tumorů: bevacizumab, aflibercept, dále pak nové léky ze skupiny tyro‑ zinkinázových inhibitorů s antiangioproliferativním efektem. Nově bylo také zjištěno, že léky, které se používají s imunosupresivním účinkem u pacientů po orgánových transplantacích, sirolimus a takrolimus, lze s úspěchem použít také u pacientů s HHT. Tyto léky lze však použít v této indikaci zatím pouze se schválením plátce zdravotní péče. U pacientů s HHT se nepoužívají glukokortikoidy, které se podávají u dětských hemangiomů. Důvod je jasný, anemičtí pacienti s HHT ob‑ vykle mají teleangiektázie v žaludku a proulcerózní efekt glukokortikoidů by zvyšoval riziko krvácení ze žaludečních teleangiektázií. Nicméně názory na léčbu se v posledních rocích rychle vyvíjejí. Testován byl nový nosní gel, přibývá zkušeností jak postupovat při plicní hypertenzi, znovu se ověřuje efekt tamoxifenu, upřesňují se medikace při mozko‑ vých AVM. To vše je třeba zohlednit u pacientů, kteří jsou v ČR léčeni s touto chorobou (69–74). LITERATURA 1. Al‑Samkari H. Hereditary hemorrhagic telangiectasia: systemic therapies, guidelines, and an evolving standard of care. Blood 2021; 137(7): 888–895. doi: 10.1182/blood. 2020008739. 2. Faughnan ME, Mager JJ, Hetts SW et al. Second International Guidelines for the Diagno‑ sis and Management of Hereditary Hemorrhagic Telangiectasia. Ann Intern Med. 2020; 173(12):989–1001. doi: 10.7326/M20-1443. 3. Kritharis A, Al‑Samkari H, Kuter DJ. Hereditary hemorrhagic telangiectasia: diagnosis and management from the hematologist’s perspective. Haematologica 2018; 103 (9): 1433–1443. 4. Tunkel DE, Anne S, Payne SC et al. Clinical Practice Guideline: Nosebleed (Epistaxis). Otolaryngol Head Neck Surg 2020; 162(1_suppl): S1–S38. doi: 10.1177/0194599819890327. 5. Kühnel T, Wirsching K, Wohlgemuth W et al. Hereditary Hemorrhagic Telangiectasia. Otolaryngol Clin North Am. 2018; 51 (1): 237–254. 6. Adam Z, Chlupová G, Neuman A et al. Teleangiectasia hereditaria haemorrhagica – syndrom Osler‑Weber‑Rendu. Popis případu a zkušeností s léčbou. Vnitřní lékařství 2012; 58(6): 477–489. 7. Brančíková D, Eid M, Král Z et al. Hereditární hemoragická teleangiectasie nebo syndrom Oslerův‑Renduův‑Weberův Klinický obraz a léčba. Acta Medicinae 2021, 3. 8. Kastner J, Betka J, Kuchyňková Z- Youngova modifikovaná operace v terapii recidivují‑ cí epistaxe u hereditární hemorhagické teleangiektazie (Kazuistika). Otorinolaryngologie a foniatrie 2001; 50(4): 253–255. 9. Knížek Z, Vodička J, Vincent O et al. Hereditární hemoragická teleanginektázie – naše zkušenosti. Otorinolaryngologie a foniatrie 2020; 69(4):166–171. 10. Štastný B, Krošlák M. Skúsenosti s chirurgickou liečbou epistaxy pri m. Osler‑Rendu­ ‑Weber. Československá otolaryngologie 1981; 30(1): 53–56. 11. Geisthoff UW, Seyfert UT, Kubler M et al. Treatment of epistaxis in HHT with tranexa‑ mic acid- double blind placebo controllet cross over phase IIIB study. Thromb Res 2014; 134:565–571. 12. Kroon S, Snijder RJ, Mager JJ et al. Octreotide for gastrointestinal bleeding in hereditary hemorrhagic telangiectasia: A prospective case series. Am J Hematol 2019; 94(9):E247–E249. doi: 10.1002/ajh.25563. 13. Houghton KD, Umar B, Schairer J. Successful Treatment of Hereditary Hemorrha‑ gic Telangiectasia With Octreotide. ACG Case Rep J 2019; 6 (6): e00088. doi: 10.14309/ crj.0000000000000088. 14. Jeanneret S, Regazzoni L, Favrat B. Rendu‑Osler disease: treatment with oestrogen/ progestagen versus octreotide. BMJ Case Rep 2011; 2011: bcr1120103534. doi: 10.1136/ bcr.11.2010.3534 15. Lee BL, Turner J, Hurley J et al. Two for the price of one: a dual treatment benefit of long‑acting octreotide in occult bleeding and diuretic intractable ascites. Frontline Gas‑ troenterol 2011; 2 (4): 226–229. 16. Kopáčová M, Bureš J, Vykouřil L et al. Intraoperative enteroscopy: ten years‘ experien‑ ce at a single tertiary center. Surgical endoscopy 2007; 21(7):1111–1116. 17. Harwin J, Sugi MD, Hetts SW et al. The Role of Liver Imaging in Hereditary Hemorrha‑ gic Telangiectasia. J Clin Med 2020; 9(11):3750. doi: 10.3390/jcm9113750. 18. Ernes J, Kramplová V, Charvát F. Oční komplikace po embolizaci v povodí arteria carotis interna – kazuistika. Česká a slovenská oftalmologie 2008; 64(5): 202–206. 19. Lantz KE, Armstrong SQ, Butt F et al. Arteriovenous Malformations in the Setting of Osler‑Weber‑Rendu: What the Radiologist Needs to Know. Curr Probl Diagn Radiol 2021 Mar 11:S0363-0188(21)00046-3. doi: 10.1067/j.cpradiol.2021. 03. 009. Epub ahead of print. 20. Krajina A, Koblížek V, Lojík M et al. Endovaskulární léčba plicních arteriovenózních zkra‑ tů. Česká radiologie 2012; 66(2): 125–132. 21. Krajina A, Peregrin JH. Intervenční radiologie: miniinvazivní terapie. vyd. Hradec Krá‑ lové 2005; 835. 22. Krajina A, Nožička J, Malý J. Embolizace plicni arteriovenózní malformace. Intervenční radiologie. Hradec Králové: Radiodiagnostická klinika 1996; 173–175. 23. Krajina A, Lojík M, Česák T et al. Endovaskulární léčba intrakraniálních aneuryzmat – metodika, indikace, komplikace. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 2012; 75(5): 552–560. 24. Ozawa H, Ohki T, Kanaoka Y et al. Open arterial reconstruction of multiple hepatic ar‑ tery aneurysms in a patient with hereditary hemorrhagic telangiectasia: A case report. Medicine (Baltimore) 2016; 95(46): e5430. doi:10.1097/MD.0000000000005430. 25. Felli E, Addeo P, Faitot F et al. Liver transplantation for hereditary hemorrhagic telangiectasia: a systematic review. HPB (Oxford). 2017; 19(7): 567–572. doi: 10.1016/j. hpb.2017. 03. 005. 26. Iyer VN, Saberi B, Heimbach JK et al. Liver Transplantation Trends and Outcomes for Hereditary Hemorrhagic Telangiectasia in the United States. Transplantation 2019; 103(7): 1418–1424. 27. Dumortier J, Dupuis‑Girod S, Valette PJ et al. Recurrence of Hereditary Hemorrhagic Telangiectasia After Liver Transplantation: Clinical Implications and Physiopathological Insights. Hepatology 2019; 69(5): 2232–2240. 28. Ejiri K, Akagi S, Nakamura K et al. H. Liver transplantation in a patient with heredi‑ tary haemorrhagic telangiectasia and pulmonary hypertension. Pulm Circ. 2019; 9(4): 2045894019896677. doi 10.1177/2045894019896677. 29. Chavan A, Schumann‑Binarsch S, Schmuck B et al. Emerging role of bevacizumab in management of patients with symptomatic hepatic involvement in Hereditary He‑ morrhagic Telangiectasia. Am J Hematol 2017; 92 (11): E641–E644. doi: 10.1002/ajh.24878. 30. Vázquez C, Gonzalez ML, Ferraris et al. Bevacizumab for treating Hereditary Hemorr‑ hagic Telangiectasia patients with severe hepatic involvement or refractory anemia. PLoS One 2020; 15(2): e0228486. doi: 10.1371/journal.pone.0228486. 31. Albiñana V, Bernabeu‑Herrero ME et al. Estrogen therapy for hereditary haemorrhagic telangiectasia (HHT): Effects of raloxifene, on Endoglin and ALK1 expression in endothe‑ lial cells. Thromb Haemost 2010; 103(3): 525–534. 32. Yaniv E, Preis M, Shevro J et al. Anti‑estrogen therapy for hereditary hemorrhagic telangiectasia - a long‑term clinical trial. Rhinology 2011; 49(2): 214–2146. 33. D‘Amato RJ, Loughnan MS, Flynn E et al. Thalidomide is an inhibitor of angiogenesis. Proc Natl Acad Sci 1994; 91: 4082–4085. 34. Buscarini E, Botella LM, Geisthoff U et al. Safety of thalidomide and bevacizumab in patients with hereditary hemorrhagic telangiectasia. Orphanet J Rare Dis 2019; 14(1):28. doi: 10.1186/s13023-018-0982-4. Další literatura u autora a na www.casopisvnitrnilekarstvi.cz