PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Problematika antibiotické léčby u pacientů s covidem-19 450 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2021; 67(8): 448–454 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Chedid et al. ve svém review uvádějí průměrnou aplikaci antibiotik u 74 % hospitalizovaných pacientů s covid-19. Nejčastěji používanými antibiotiky byly fluorochinolony, makrolidy, cefalosporiny, meropenem a piperacilin/tazobaktam (15). Pouze 3 studie současně uvedly délku antibiotické léčby, He et al. 3 až 17 dnů s mediánem 5 dnů, Borba et al. uvádějí 7 dní aplikace ceftriaxonu a 5 dní u azithromycinu, Pedersen et al. upřesňují, že klaritromycin byl vysazen po vyloučení etiologické role aty‑ pických bakterií, zatímcomeropenemnebo piperacilin/tazobaktambyly aplikovány alespoň osm dní (19, 27, 28). Velice zajímavé jsou údaje týkající se výskytu bakteriálních koinfekcí a sekundárních infekcí. Pouze u 18 % pacientů, kteří dostávali antibiotika, byla prokázána sekundární bakteriální infekce (15). Dalšímzajímavýmúdajem je skutečnost, že polovina pacientů, kterýmbyla podávána antibiotika, neměla závažný průběh infekce covid-19 (15). Tyto výsledky svědčí o významné tendenci zahajovat antibiotickou léčbu i v případěmírných nebo středně těžkých pacientů. Některé studie však poukazují na vyšší míru aplikace antibiotik u pacientů s těžkým prů‑ během covid-19. Například Guan et al. uvádějí aplikaci antibiotik u 80 % pacientů s těžkýmprůběhemcovid-19 v porovnání s 50%u pacientů bez závažných obtíží (30). V případě 5 studií s údaji výhradně od závažných nebo kritických pacientů je dokumentována aplikace antibiotik u více než 90 %, kromě studie He et al. s aplikací antibiotik v případě 75 % pacientů (19, 8, 25, 27, 28). Některé studie blíže charakterizují mortalitu pacientů ve vztahu k bakteriálním infekcím. He et al. dokumentují, že mortalita u pacientů se sekundárními infekcemi byla 15 % oproti 7 % u pacientů bez sekundárních infekcí (19). Wang et al. poznamenali, že u pacientů, kteří nepřežili, bylo podstatně více bakteriálních infekcí než u přeživších (17). Zhou et al. uvedli, že 50 % úmrtí lze přičíst sekundárním infekcím (4). Ačkoliv ve většině uvedených studií chybí podrobné klinické odůvodnění předepisování antibiotik, lze definovat následující obecné tendence: pouze u 18 % pacientů s aplikací antibiotik byla prokázána bakteri‑ ální infekce, což naznačuje velkou míru zbytečné aplikace antibak‑ teriálních přípravků, za zmínku však stojí možnost limitovaného přístupu k mikrobiologickému vyšetření z důvodu přetíženosti zdravotnických systémů (30), léčba antibiotiky byla preferována u závažnějších pacientů, nicmé‑ ně polovina pacientů, kteří dostávali antibiotika, neměla závažný průběh infekce covid-19, fluorochinolony byly nejčastěji aplikovanými antibiotiky, což vzhle‑ dem k jejich tendenci stimulovat šíření bakteriální rezistence a mož‑ ným nežádoucím účinkům není optimální, nebyl zkoumán typ antibiotické léčby podle závažnosti pacienta. Z výše uvedených údajů je zřejmá naléhavá potřeba dalšího vý‑ zkumu, od vypracování doporučených postupů založených na důka‑ zech, přehodnocení role antibiotické léčby u pacientů s covidem-19, porozumění výhodám a nevýhodám používání antibiotik, posouzení širšího dopadu pandemie vyvolené vírem SARS‑CoV-2 na vývoj antimi‑ krobální rezistence (AMR). Účinnost antibiotik by měla být u pacientů s covidem-19 dále studována především z důvodu, aby se minimali‑ zovalo jejich nerelevantní použití. Současně jsou nutné další studie hodnotící úlohu biochemických a mikrobiologických vyšetření s cílem definovat jejich výpovědní hodnotu a roli v rozhodovacím algoritmu pro zahajování, řízení a délku antibiotické léčby. Dopad covid-19 na AMR je v současné době intenzivně studován, především z důvodu, že většina studií uvádí masivní empirické použití antibiotik, které je v kontrastu s relativně nízkou frekvencí souběžné bakteriální koinfekce a sekundárních bakteriálních infekcí. Je nutné zdůraznit, že aplikace antibiotik byla prokázána jako rizikový faktor pro zvyšování AMR a vznik Tab. 2. Údaje z vybraných studií týkajících se charakteristik covid-pozitivních pacientů a aplikace antibiotik Autor Počet pacientů Procento pacientů s aplikací antibiotik Procento pacientů s bakteriální koinfekcí nebo sekundární infekcí Aplikovaná antibiotika Wang et al. (16) 138 64 neuvedeno moxifloxacin, ceftriaxon, azitromycin Wang et al. (17) 107 80 5 neuvedeno Z. Wang et al. (18) 69 99 7 moxifloxacin He et al. (19) 65 75 7 fluorochinolony, cefalosporiny, kombinované aminopeniciliny, azitromycin, ornidazol Zhou et al. (4) 191 95 26 u nepřeživších 1 u přeživších neuvedeno Yang et al. (8) 52 94 14 neuvedeno Huang et al. (20) 41 100 10 neuvedeno Chen et al. (21) 21 100 27 (v závažných případech) moxifloxacin, cefalosporiny Chen et al. (9) 99 71 neuvedeno cefalosporiny, fluorochinolony, tigecyklin Chen et al. (22) 274 91 neuvedeno moxifloxacin, cefoperazon, azitromycin Chen et al. (23) 9 100 neuvedeno neuvedeno Xu et al. (24) 62 45 neuvedeno fluorochinolony, cefalosporiny II. generace Cao et al. (25) 199 95 7 neuvedeno Zhao et al. (26) 91 99 neuvedeno cefalosporiny, fluorochinolony, karbapenemy Borba et al. (27) 81 100 neuvedeno ceftriaxon, azitromycin Pedersen et al. (28) 16 100 6 meropenem, klaritromycin, piperacillin/tazobaktam, vankomycin Aggarwal et al. (29) 16 43 neuvedeno azitromycin
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=