PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Optimální hladina kalia u pacientů se srdečním selháním | 459 / Vnitř Lék 2021; 67(8): 459–464 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Optimální hladina kalia u pacientů se srdečním selháním Radek Pudil 1. interní kardioangiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Terapie srdečního selhání zahrnuje používání řady léků, které významně ovlivňují hladinu draslíku. Zatímco diuretika hladinu draslíku snižují, jiné léky (inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, blokátory AT2 receptorů, sakubitril/valsartan, spironolakton) naopak zvyšují. Pacienti mají rovněž řadu komorbidit, které mohou významně snížit renální funkce, a tedy ovlivnit výslednou hladinu draslíku. Snížená nebo naopak zvýšená hladina draslíku může být pro pacienta velmi nebezpečná, a proto je potřeba ji sledovat. V posledních letech byly publikovány výsledky řady studií, které analyzovaly vztah hladiny draslíku a mortality u nemocných se srdečním selháním a prokázaly, že optimální hladina draslíku by se v této skupině pacientů měla pohybovat v rozmezí 4–5 mmol/. Klíčová slova: draslík, mortalita, optimální hladina kalemie, srdeční selhání. Optimal potassium levels in patients with heart failure Heart failure therapy involves the use of a number drugs that significantly affect potassium levels. While diuretics decrease potassium levels, others (angiotensin converting enzyme inhibitors, AT2 receptor blockers, sacubitril/valsartan, spironolactone) increase. Patients also have several comorbidities that can significantly reduce renal function and thus affect the resulting potassium level. Decreased or elevated potassium levels can be very dangerous for the patient and therefore need to be monitored. In recent years, the results of several studies have been published that have focused on potassium levels and mortality and have shown that the optimal potassium levels in patients with heart failure should be between 4–5 mmol/L. Key words: heart failure, mortality, optimal level of kalemia, potassium. Úvod Srdeční selhání je patří mezi velmi častá onemocnění, podle posled‑ ních údajů dosahuje jeho prevalence 1–2 % celé populace v evropských zemích, má relativně vysokou incidenci (3 na 1000 dospělých a rok) a mortalitu (1). Základem jeho terapie je kombinace farmakologických a nefarmakologických přístupů, které vedou ke snížení morbidity, morta‑ lity a zlepšení kvality života těchto pacientů. I přes pokroky v léčbě srdeč‑ ního selhání se hledají další cesty, jak zlepšit prognózu těchto pacientů. Jednou z oblastí, která je v posledních 5 letech intenzivně studována, je problematika určení optimální hladiny draslíku v této skupině pacientů. Ukazuje se, že tato oblast je velmi důležitá z několika hledisek: a) snížená nebo zvýšená hladina draslíkumůže vést ke vzniku potenciálně smrtících arytmií, b) terapie srdečního selhání je založena na použití léků, které vý‑ znamně ovlivňují hladinu kalemie oběma směry (diuretika, léky zasahující do systému renin‑angiotenzin‑aldosteron) a c) v neposlední řadě relativně vysoký výskyt komorbidit, které mohou významně ovlivnit hladinu kalia. Proto byla v posledních letech publikována řada studií zaměřených na určení optimální hladiny kalemie s ohledem na prognózu pacientů se srdečním selháním. Draslík a jeho role v organismu Draslík byl poprvé v čisté podobě izolován siremHumphry Davisem elektrolyticky v roce 1807 a byl označen slovem potassium, které odvodil od slova potaš (potash) odkazujícího se na předchozí způsob získávání draselných solí odpařováním z popela spáleného dřeva umístěného do nádoby (angl. „pot“ a „ash“) (2). Nezbytnost draslíku pro fyziologický růst byla potvrzena v roce 1923 Millerem (3). V roce 1942 bylo poprvé popsáno poškození myokardu při hypokalemii (4). V roce 1957 byl KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D., pudilr@lfhk.cuni.cz Interní kardioangiologická klinika LFUK a FN Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové Cit. zkr: Vnitř Lék 2021; 67(8): 459–464 Článek přijat redakcí: 4. 11. 2021 Článek přijat po recenzích: 6. 11. 2021
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=