PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Lokalizovaná (unicentrická) forma Castlemanovy nemoci. Klinické projevy, diagnostika a léčba | 467 / Vnitř Lék 2021; 67(8): 465–473 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Tyto jednotlivé diagnostické jednotky, které řadíme pod skupinové označení Castlemanova nemoc, zde musíme uvést, protože je nutno je brát v úvahu při diferenciální diagnóze. A tak termínem Castlemanova nemoc označujeme v roce 2021 heterogenní skupinu nemocí, jak dle klinického průběhu, tak i dle histologické struktury. Její klinická klasifi‑ kace se odvíjí od lokalizace. Unicentrická forma (unicentric Castleman disease – UCD) postihuje pouze jednu uzlinu či tvoří jedno, obvykle větší, ložisko. Naopak multicentrická forma (multicentric Castleman disease– MCD) postihuje generalizovaně lymfatické uzliny různých lokalizací a je spojena se systémovými zánětlivými příznaky, jako jsou horečky, úbytek hmotnosti, patologická únava. Tyto zánětlivé příznaky jsou způsobené vyšší hladinou interleukinu-6 (IL-6) a případně vyšší hladinou dalších cytokinů. Multicentrická forma je pak členěna dále na MCD související s virem Kaposiho sarkomu (HHV-8 pozitivní MCD), dále na MCD související s POEMS (POEMS–MCD). Případy, kde žádná další souvislost není od‑ halena, se označují jako idiopatická MCD (iMCD). Současné členění zobrazuje schéma 1. Typická UCD se vyvíjí indolentně a postižená lymfatická uzlina se zvětšuje zvolna. Diagnostikována je tato choroba v jakémkoliv věku (2–84 let) s mediánem věku stanovení diagnózy 34 let a mírnou pře‑ vahou u žen (15). Incidence UCD je v USA stanovena na 16–19 případů na 1 milion obyvatel. Pokud by tomu bylo podobně u nás, tak by v ČR ročně mělo být diagnostikováno 160–190 případů (16). UCD je v naprosté většině případů HHV-8 negativní, ale vzácně byly popsány i HHV-8 pozitivní případy. K nim se doporučuje přistupovat stejně jako k HHV-8 negativním (17). Příznaky a diagnostika Rozpoznání je někdy náhodné, pokud je lymfadenopatie asympto‑ matická a je zjištěna při zobrazovacím vyšetření indikovaném z nějakého jiného důvodu. Při méně časté lokalizaci na povrchu těla si pacient může ložisko vyhmatat sám. Některé pacienty však přivedou k lékaři příznaky z komprese životně důležitých orgánů, jako jsou dýchací cesty, neurovas‑ kulární svazky, uretery, střeva. A že je tomu tak i v ČR, je zřejmé z popisů případů v české a slovenské literatuře (18–26). Pouze umalé části pacientů s UCD se choroba projeví zánětlivou reakcí, podobně jako iMCD. Ve velkém souboru 404 pacientů byly popsány následující nejčas‑ tější lokalizace UCD: mediastinum 29 %, krk 23 %, břicho 21 %, retrope‑ ritoneum 17 % (27). UCD se ale také může vyskytnout v axile, inguině, orbitě, nasofaryngu či ve střevě, prostě kdekoliv. Histopatologické vyšetření postiženého ložiska (lymfatické uzliny) nejčastěji popíše hyalinně‑vaskulární typ, méně často pak typ smíšený anebo typ plazmocelulární. Podrobně se o histologických formách lze dočíst v publikaci věnující se diagnostice této nemoci od Fajgenbauma (1). Hyalinně vaskulární forma však v případě UCD dominuje a tito pacienti obvykle nemají systémové příznaky způsobené nadprodukcí cytokinů. Četnost plazmocelulární formy UCD se odhaduje na 10 % až 20 % případů (3, 27). Pacienti s plazmocelulární variantou UCD nebo smíšenou formou UCD mohou občas mít příznaky systémové zánětlivé reakce (noční pocení, subfebrilie až febrilie, nechuť k jídlu, úbytek hmotnosti) a mohou mít laboratorní známky zánětu. A pokud je UCD provázena známkami zánětu, může dojít k poškození ledvin depozity AA‑amyloidu nebo k jinému typu poškození ledvin (28). Délku života UCD obvykle neovlivňuje, ale pacienti s UCDmají vyšší riziko rozvoje paraneoplastického pemphigu, bronchiolitis obliterans, AA‑amyloidózy, cévních neoplazií (angiosarkomů), sarkomů z folikulár‑ ních dendritických buněk a zřejmě i lymfomů (29–31). Patogeneze je známa pouze částečně. Dle posledních výzkumů je zřejmé, že alespoň u části pacientů dochází ke klonální expanzi stromál‑ Tab. 1. Diferenciální diagnostika UCD Nemoci, které morfologicky mohou připomínat UCD, převzato z mezinárodního doporučení pro diagnostiku a léčbu UCD (3) Infekční nemoci HIV-asociovaná lymfadenopatie Syfilis EBV infekce Inflamatorní pseudotumor Neoplazie Hodgkinův lymfogranulom Nehodgkinské lymfomy Folikulární dendritický sarkom Plazmocytom Autoimunitní a další choroby Systémový lupus erythematosus, revmatoidní artritida, Feltyho syndrom Folikulární hyperplazie Autoimunitní lymfoproliferativní syndrom HHV-8–asociované MCD nebo iMCD Tab. 2. Vyšetření prováděná v rámci diagnostiky a diferenciální diagnostiky UCD dlemezinárodního doporučení pro diagnostiku a léčbu z roku 2020 (3) Doporučená vyšetření (3) Metody Zobrazení FDG-CT/PET nebo CT krku, hrudníku břicha, pánve Histopatologie Rozlišení hyalinně-vaskulární, plazmocelulárního nebo smíšené Imunohistochemické barvení Imunohistochemické barvení na EBER, LANA-1 a lymfomové markery, případně vyšetření klonality plazmocytů Vyšetření klonality IgH genový rearrangement, TCR klonalita Virologické vyšetření HIV sérologie, HHV-8 qPCR (z periferní krve) Biochemické vyšetření zaměřené na známky systémové zánětlivé reakce Funkce ledvin, jater CRP, FW, fibrinogen, imunoglobuliny kvantitativně, volné lehké řetězce (FLC) albumin a celková bílkovina, prokalcitonin Autoimunity (pokud je podezření) ANA, revmatoidní faktor Monoklonální gamapatie, pokud je na ni podezření Imunofixační stanovení typu monoklonálního imunoglobulinu a denzitometrické stanovení jeho kvantity, imunoglobuliny kvantitativně, případně typizace IgG1-IgG4 pro podezření na IgG4 related disease, případně kostní dřen Vyšetření funkcí důležitých orgánů, pokud je ložisko v jejich blízkosti ECHO, plicní funkce
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=