PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Lokalizovaná (unicentrická) forma Castlemanovy nemoci. Klinické projevy, diagnostika a léčba 472 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2021; 67(8): 465–473 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Symptomatická neresekovatelná UCD i po aplikaci rituximabu či jiné medikamentózní léčby Pacienti, u nichž nepomohla žádná z výše uvedených modalit, jsou kandidáti na radioterapii. V tabulce 3 uvádíme přehled publikací, jejich autoři popisují vlastní zkušenost s léčbou unicentrické Castlemanovy choroby radioterapií, a použité dávky záření (43–54). Zde neexistuje žádná studie, takže je nutno se řídit těmito publikovanými zkušenostmi. V případě pou‑ žití radioterapie je nutno myslet na pozdní následky, a proto zvláště u mladých lidí je nutno její indikaci pečlivě uvážit anebo vyzkoušet jiné alternativy, které měly popsán efekt v případě iMCD (kortikosteroidy, cyklosporin A, sirolimus, chemoterapie). Přetrvávající symptomy po chirurgickém odstranění UCD Tyto pacienty je třeba pečlivě vyšetřit, protože pravděpodobně je příčinou další paralelně probíhající onemocnění, jako je iMCD, autoimu‑ nitní choroby, endokrinopatie, deprese, chronická patologická únava (fatigue) či fibromyalgie. Je třeba provést odpovídající laboratorní testy pro tyto nemoci (3). Intermediární forma CD Intermediární forma je taková, která nesplňuje podmínky ani UCD ani iMCD. Pacienti s intermediární formou mají obvykle postiženy 2–3 sousedící lymfatické uzliny, ale obvykle nemají laboratorní abnor‑ mality. Tyto případy se popisují jako regionální či oligocentrická CD. Těchto případů je málo a ty, co byly popsány, klinicky a histopatolo‑ gicky odpovídají UCD (55). Proto se v těchto případech doporučuje také operační odstranění nebo debulking operace. Pokud jsou však systémové příznaky po debulking operaci, doporučuje se léčba dle postupů pro iMCD. Choroby, které jsou asociovány s UCD Určité nemoci vznikají s vyšší pravděpodobností po ukončené léčbě UCD než v průměrné populaci. Jde o paraneoplastický pem‑ phigus, Hodgkinův lymfogranulom, anebo nehodgkinské lymfomy a také sarkom z folikulárních dendritických buněk. Dle francouzského registru mělo 18 % pacientů po léčbě UCD některou z těchto kom‑ plikací (56). V případě paraneoplastického pemphigu je několik zpráv o regresi po totální resekci UCD. Fatální komplikací může být nemoc zvaná brochiolitis obliterans také častěji diagnostikovaná u pacientů s UCD (57, 58). Také sarkom z folikulárních dendritických buněk je asociován s unicentrickou Castlemanovou chorobou. V analýze 66 pacientů se sarkomem z folikulárních dendritických buněk mělo 6 pacientů UCD a u dvou pacientů s UCD byla diagnóza sarkomu z fo‑ likulárních buněk zjištěna až několik let po ukončené léčbě UCD (59). Dále jsou popsány paralelní diagnózy UCD s Hodgkinovým lymfomem či s nehodgkinskými lymfomy (3). To vše jsou důvody, proč by pacienti měli být po léčbě dispenzarizováni. Sledování po léčbě Po ukončení léčby UCD se doporučuje první kontrolní vyšetření po 3 měsících a následujících 5 let by se mělo provádět 1× ročně zobrazovací vyšetření k vyloučení recidivy nemoci a zároveň s tím laboratorní a klinické vyšetření. V následujících letech pak jen klinické a laboratorní vyšetření, pokud nevznikne podezření na recidivu a tedy další indikace k zobrazovacímu vyšetření. Výše uvedené riziko pozdějšího výskytu dalších chorob, uvedených v přechozím odstavci, je důvodem pro nabídnutí dlouhodobé dispenzarizace pacientovi (3). Článek vznikl v souvislosti s Institucionální podporou MOÚ: MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805) LITERATURA 1. Fajgenbaum DC, Uldrick TS, Bagg A, et al. International, evidence‑based consensus diagnostic criteria for HHV-8-negative/idiopathic multicentric Castleman disease. Blo‑ od 2017; 129 (12): 1646–1657. 2. van Rhee F, Voorhees P, Dispenzieri A, et al. International, evidence‑based consensus treatment guidelines for idiopathic multicentric Castleman disease. Blood. 2018;132(20): 2115–2124. 3. van Rhee F, Oksenhendler E, Srkalovic G, et al. International evidence‑based consen‑ sus diagnostic and treatment guidelines for unicentric Castleman disease. Blood Adv. 2020;4(23): 6039–6050. 4. Castleman B, Towe VW. Case report of the Massachusetts General Hospital weekly clini‑ copathological exercises, fouded by Richard C Cabot. N Engl. J. Med 1954; 251 (10) 396-400. 5. Castleman B, Iverson L, Menendez VP. Localized mediastinal lymphnode hyperplasia resembling thymoma.Cancer 1956; 9(4): 822–830. 6. Keller AR, Hochholzer L, Castleman B. Hyaline‑vascular and plasma‑cell types of giant lym‑ ph node hyperplasia of the mediastinum and other localisation. Cancer 1972; 29: 670–683. 7. Gaba AR Stein RS Sweet DJ et al. Multicentric giant node hyperplasia. Amer J Clin Pathol 1978; 69 (1): 86–90. 8. Soulier J, Grollet L, Oksenhendler E, et al. Kaposi’s sarcoma‑associated herpesvirus ‑like DNA sequences in multicentric Castleman’s disease. Blood 1995; 86 (4): 1276–1280. 9. Chadbum A, Cesarman E, Nador RG, et al. Kaposi’s sarcoma – associated herpesvirus sequences in benign lymphoid proliferations not associated with human immunodefici‑ ency virus. Cancer 1997; 80: 788–797. 10. Riu P, Noesl LH, Droz D, et al. Glomerular involvement in lymfoproliferative disorders with hyperproduction of cytokines (Castleman, POEMS) Adv Nephrol Necke Hosp 2000; 30: 305–331. 11. Masaki Y, Nakajima A, Iwao H, et al. Japanese variant of multicentric castleman’s disea‑ se associated with serositis and thrombocytopenia--a report of two cases: is TAFRO syn‑ drome (Castleman- Kojima disease) a distinct clinicopathological entity? J Clin Exp He‑ matop 2013; 53 (1): 79–85. 12. Kawabata H, Takai K, Kojima M, et al. Castleman‑Kojima disease (TAFRO syndrome) : a novel systemic inflammatory disease characterized by a constellation of symptoms, na‑ mely, thrombocytopenia, ascites (anasarca), microcytic anemia, myelofibrosis, renal dys‑ function, and organomegaly : J Clin Exp Hematop 2013; 53 (1): 57–61. 13. Inoue M, Ankou M, Hua J, et al. Complete resolution of TAFRO syndrome (thrombo‑ cytopenia, anasarca, fever, reticulin fibrosis and organomegaly) after immunosuppressi‑ ve therapies using corticosteroids and cyclosporin A: A case report. J Clin Exp Hematop. 2013; 53 (1): 95–99. 14. Tedesco S, Postacchini L, Manfredi L, et al. Successful treatment of a Caucasian case of multifocal Castleman’s disease with TAFRO syndrome with pathophysiology targeted therapy- case report. Exp Hematol Oncol 2015; 4 (1): 3–10. 15. Talat N, Schulte KM. Castleman’s disease: systematic analysis of 416 patients from the literature.Oncologist. 2011;16(9): 1316–1324. 16. Munshi N, Mehra M. van de Velde H, Desai A, et al. Use of a claims database to cha‑ racterize and estimate the incidence rate for Castleman disease. Leuk Lymphoma 2015; 56(5): 1252–1260. 17. Caselli E, Padovani D, Di Carlo R et al. Parotid localized Castleman’s disease and HHV-8 infection: a case report. Head Neck Surg. 2008;265(3): 377–380. 18. Tóthová E, Fričová M, Sokol L. Castlemanova choroba Hematológia & Transfuzioló‑ gia. 1993; 3 (1): 19–26. 19. Fichtle J, Treška V, Šulc R, et al. Castlemanova choroba – neobvyklý nález při operaci tumoru retroperitonea u mladého nemocného Rozhledy v chirurgii. 2016; 95 (2): 91-94. 20. Škach J, Vytiska J Gaalová R, et al. Castlemanova choroba imitující tumor perikardu. Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL. 2014;11 (1): 3–7. 21. Zaválová Š, Jirák P, Syrůček M, et al. Castlemanova choroba – Mimicking a malignant lymphoma. Otorinolaryngologie a foniatrie. 2014; 63 (4): 246–250.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=