PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Glifloziny – nové léky pro pacienty se srdečním selháním? | 477 / Vnitř Lék 2021; 67(8): 475–478 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz diabetu byl primární endpoint (složený primární cíl) snížen o 27 % a u pacientů s diabeteu byl snížen o 25 %. Nemocní užívající dapagliflozin měli proti placebu nižší výskyt nežádoucích účinků. Bezpečnostní profil dapagliflozinu byl vynikající. Studie EMPEROR‑REDUCED Jednalo se o obdobnou studii fáze III, která sledovala účinek jiné‑ ho gliflozinu – empagliflozinu. Randomizovala 3 730 nemocných se srdečním selhaní HFrEF s EF LK pod 40 %, v poměru 1 : 1 a bez ohledu na přítomnost diabetes mellitus. K standardní terapii SS byl polovině pacientů přidán empagliflozin v dávce 10 mg denně a druhé polovině placebo. Průměrná doba sledování byla 16 měsíců. Efekt empagliflozinu na primární kombinovaný cíl (kardiovaskulární mortalita a výskyt hos‑ pitalizací pro zhoršené srdeční selhání) byl stejný u nemocných s i bez diabetes mellitus a nemocných léčených či neléčených sacubitril/valsar‑ tanem. Empagliflozin vedl k významnému snížení výskytu primárního ukazatele, až o 25 % proti placebu. Sekundárním cílem bylo ovlivnění renálních funkcí, snížení glomerularní filtrace bylo u empagliflozinu menší proti placebu. Nemocní v této studii měli o něco těžší srdeční selhání, měli nižší EF LK a vyšší plazmatické koncentrace NT‑proBNP a byli častěji léčeni sacubitril/valsartanem – což znamená, že primární cíl byl o 40 % vyšší ve studii s empaglif lozinem (proti studii DAPA‑HF s dapagli‑ f lozinem). To poukazuje na to, že nemocní s nižší EF LK budou mít větší prospěch z léčby inhibitory SGLT2. Snížení celkové mortality ve studii s empagliflozinem bylo 8 %, ve studii s dapagliflozinem 18 %. Do obou klinických studii (DAPA‑HF a EMPEROR‑REDUCED) byly zařazeny podobné a komplementární populace, obě přinesly shodné výsledky. Byl snížen výskyt kombinovaného primárního ukazatele, shodně o 25 %, a to především snížený výskyt hospi‑ talizací pro zhoršené srdeční selhání. Byla prokázána bezpečnost glif lozinů, nezávisle na přítomnosti diabetu. Byl pozorován účinek na zpomalení zhoršovaní renálních funkcí, a to o 29 % ve studii DAPA‑HF a o 50 % ve studii EMPEROR‑REDUCED. Nebyl pozorován pokles krevního tlaku, tepové frekvence, ani hyperkalemie, tedy nežádoucí účinky, které často doprovázejí v současnosti doporučo‑ vanou farmakoterapii SS. Můžeme shrnout, že u pacientů s HFrEF přidání inhibitorů sodíko ‑glukózového kotransportéru 2 (SGLT2) dapagliflozinu nebo empag‑ liflozinu k léčbě ACE‑I/ARNI, beta‑blokátory a antagonisty mineralo‑ kortikoidních receptorů (MRA) snížilo riziko kardiovaskulárního úmrtí a hospitalizace pro srdeční selhání. Pokud nejsou tyto léky kontraindi‑ kovány nebo pacientem netolerovatelné, doporučuje se dapagliflozin nebo empagliflozin pro všechny pacienty s HFrEF, kteří už byli léčeni ACE‑I/ARNI, betablokátory, MRA, bez ohledu na to, zdali mají či nemají diabetes mellitus. V září 2021 byla představena nová doporučení Evropské kardiolo‑ gické společnosti pro léčbu srdečního selhání. Zásadním způsobem se změnil algoritmus farmakologické léčby srdečního selhání, která je nyní založena na 4 rovnocenných základních pilířích – podávání ACE ‑I/ARNI, betablokátoru, MRA a inhibitoru SGLT2 (empagliflozinu nebo dapagliflozinu). Postavení inhibitorů SGLT2 v rámci nového algoritmu ESC základní léčby srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí je v nej‑ silnější třídě doporučení I a ilustruje jej obrázek 8. Závěr Výsledky zmíněných klinických studií jednoznačně podporují za‑ vedení SGLT2 inhibitorů do klinické praxe u nemocných se srdečním selháním a sníženou ejekční frakcí, díky jejich účinnosti, bezpečnosti a minimu nežádoucích účinků. Jak empagliflozin, tak dapagliflozin již Kumulativní riziko (%) Doba od randomizace (měsíc) Obr. 7. Snížení složeného přimárního cíle (kardiovaskulární úmrtí a hospitalizace pro srdeční selhání) HR= 0.75 (95% CI, 0.65–0.86) P<0.001 Kumulativní incidence (%) Doba od randomizace (měsíc) Obr. 5. Pacienti bez diabetes mellitus 2. typu HR = 0.73 (0.60–0.88) Kumulativní incidence (%) Doba od randomizace (měsíc) Obr. 6. Pacienti s diabetes mellitus 2. typu HR = 0.75 (0.63–0.90)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=