PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Imunitní odpověď na vakcinaci u starších lidí E18 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék 2021; 67(8): E14–E18 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Herpes zoster (HZ) a vakcinace Primární infekce virem varicella‑zoster (VZV) se obvykle vyskytuje v dětství a projevuje se jako plané neštovice. Jako člen herpetických virů VZV zůstává celoživotně v lymfatických uzlinách. Pásový opar postihuje významnou část starší populace v důsledku oslabené imunity a reaktivaci VZV. Riziko rozvoje HZ se s věkem podstatně zvyšuje. Průměrný věk při nástupu je 59,4 let, přičemž 68 % případů se vyskytlo u lidí po 50. roce (16). Prevence HZ je proto důležitým cílem ke zlepšení kvality života starší populace a také pomáhá ulevit zdravotní péči a sociálnímu systému. Cílem očkování proti HZ je pomocí specifické vakcíny proti VZV obnovit buňkami zprostředkovanou imunitu, která byla generována během pri‑ mární (dětské) fáze infekce. Proto u imunitní odpovědi vyvolané vakcinací jde hlavně o posílení paměťové reakce spíše než primární odpovědi. Streptococcus pneumoniae a vakcinace Pouze omezený počet sérotypů těchto grampozitivních diplokoků je patogenní. Incidence komunitní pneumonie s věkem dramaticky stoupá s odhadovaným výskytemod 18,2 na 1000 osob/rok u lidí ve věku 65–69 let až do 52,3 na 1000 osob/rok u osob starších 85 let (17). V této věkové skupině je nejčastěji izolovaným patogenem S. pneumoniae. Bylo prokázáno, že starší dospělí mají nižší schopnost opsonizace bakterie pneumokoka, navzdory dostatečné koncentraci IgG. To je pravděpodobně způsobeno nedostatkem IgM protilátek s opsonizační funkcí, protože paměťové B lymfocyty produkující IgM s věkem klesají. Po očkování u starších lidí byl pozorován značný pokles opsonizujících protilátek po 6 letech, navzdory perzistenci protilátek IgG (18). První vakcíny proti S. pneumoniae byly polysacharidové vakcíny (PPV – pneumokoková polysacharidová vakcína) obsahující purifikované bakteriální pouzdro. Aktuálně dostupná 23-valentní polysacharidová vakcína (PPV-23) byla schválena pro dospělé na začátku 80. let minulého století. Reakce B lymfocytů na polysacharidové antigeny je nezávislá na T lymfocytech a jako taková je schopna vyvolat výraznou imunitní odpověď. Vakcína PPV-23 není vhodná pro malé děti a je určena pouze pro dospělé. PPV-23 je tedy doporučena pro starší populaci (19). Závěr S věkem se vyvíjející defekty imunity přispívají ke snížení účinnosti vakcín u starší populace. Změny v genové regulaci nebo expresi zpro‑ středkovávající fenotypové změny umnoha typů buněk vedou ke změně buněčných funkcí a dysregulaci buněčné signalizace. Studie základních genetických a epigenetických mechanismů jsou potřebné a mají po‑ tenciál informovat o racionálním designu nových kandidátních vakcín, adjuvans nebo imunomodulačních terapeutik, které mohou u starších lidí stimulovat potřebnou imunitní reakci. Ne každý reaguje na vakcíny stejným způsobem. Koncept perso‑ nalizované vakcinace je podobný personalizované terapii u pacientů s rakovinou. Definování optimálního očkování (dávka, způsob podání, adjuvans atd.) pro každého jednotlivce se zdá být slibnou strategií k zajištění optimální ochrany s minimem vedlejších účinků. Nicméně, k dosažení tohoto cíle je ještě dlouhá cesta. Stále existuje velký prostor pro zlepšení očkování starší populace. K tomu je zapotřebí nové vakcíny zaměřit na prevenci infekčních chorob způsobujících značnou nemocnost u starší populace, pro které nejsou zatím k dispozici žádné vakcíny. Vakcíny proti patogenům (např. Cl. difficile, S. aureus, Candida spp., E. coli) způsobující opakující se infekce jsou postupně vyvíjeny (5). Protože hladiny protilátek u starších lidí klesají rychleji, některé země doporučují kratší intervaly pro několik rutinních vakcín (záškrt, tetanus, černý kašel, hepatitida B, klíšťová encefalitida) u starších dospělých (20). Je třeba zvýšit povědomí o důležitosti očkování pro všechny věkové skupiny, čehož by bylo možné dosáhnout vzděláváním zdravotnického personálu a veřejně činných osob a zvyšováním zdravotní gramotnosti u široké veřejnosti. Podpořeno MZ ČR – RVO (Endokrinologický ústav – EU, 00023761) LITERATURA 1. United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division. World Population Prospects 2019: Highlights (ST/ESA/SER.A/423). United Nations: New York (NY) 2019. ISBN 978-92-1-148316-1. 2. Pereira B, Xu XN, Akbar AN. Targeting Inflammation and Immunosenescence to Improve Vaccine Responses in the Elderly. Front Immunol. 2020 Oct 14; 11: 583019. 3. Wertheimer AM, Bennett MS, Park B et al. Aging and cytomegalovirus infection diffe‑ rentially and jointly affect distinct circulating T cell subsets in humans. J Immunol. 2014 Mar 1; 192(5): 2143–2155. 4. Xu W, Wong G, Hwang YY et al. The untwining of immunosenescence and aging. Se‑ min Immunopathol. 2020 Oct; 42(5): 559–572. 5. Wagner A, Weinberger B. Vaccines to Prevent Infectious Diseases in the Older Population: Immunological Challenges and Future Perspectives. Front Immunol. 2020 Apr 23; 11: 717. 6. Oh SJ, Lee JK, Shin OS. Aging and the Immune System: the Impact of Immunosenes‑ cence on Viral Infection, Immunity and Vaccine Immunogenicity. Immune Netw. 2019 Dec; 19(6): e37. 7. Ciabattini A, Nardini C, Santoro F et al. Vaccination in the elderly: The challenge of im‑ mune changes with aging. Semin Immunol. 2018 Dec; 40: 83–94. 8. Mildner A, Jung S. Development and function of dendritic cell subsets. Immunity. 2014 May 15; 40(5): 642–656. 9. Almeida‑Oliveira A, Smith‑Carvalho M, Porto LC et al. Age‑related changes in natural killer cell receptors from childhood through old age. Hum Immunol. 2011 Apr; 72(4): 319–329. 10. Duggal NA. Reversing the immune ageing clock: lifestyle modifications and pharma‑ cological interventions. Biogerontology. 2018 Dec; 19(6): 481–496. 11. Koch S, Larbi A, Derhovanessian E et al. Multiparameter flow cytometric analysis of CD4 and CD8 T cell subsets in young and old people. Immun Ageing. 2008 Jul 25; 5: 6. 12. Goodier MR, Jonjić S, Riley EM et al. CMV and natural killer cells: shaping the response to vaccination. Eur J Immunol. 2018 Jan; 48(1): 50–65. 13. Oh JZ, Ravindran R, Chassaing B et al. TLR5-mediated sensing of gut microbiota is ne‑ cessary for antibody responses to seasonal influenza vaccination. Immunity. 2014 Sep 18; 41(3): 478–492. 14. Suaya JA, Jiang Q, Scott DA et al. Post hoc analysis of the efficacy of the 13-valent pneumococcal conjugate vaccine against vaccine‑type community‑acquired pneumo‑ nia in at‑risk older adults. Vaccine. 2018 Mar 7; 36(11): 1477–1483. 15. Merani S, Kuchel GA, Kleppinger A et al. Influenza vaccinemediated protection in ol‑ der adults: impact of influenza infection, cytomegalovirus serostatus and vaccine dosage. Exp Gerontol. 2018 Jul 1; 107: 116–125. 16. Weinberg A, Lazar AA, Zerbe GO et al. Influence of age and nature of primary infection on varicella‑zoster virus‑specific cell‑mediated immune responses. J Infect, DiS. 2010 Apr 1; 201(7): 1024–1030. 17. Drijkoningen JJC, Rohde GGU. Pneumococcal infection in adults: burden of disease. Clin Microbiol Infect. 2014; 20: 45–51. 18. MacIntyre CR, Ridda I, Trent MJ et al. Persistence of immunity to conjugate and poly‑ saccharide pneumococcal vaccines in frail, hospitalised older adults in long‑term follow up. Vaccine. 2019 Aug 14; 37(35): 5016–5024. 19. Pollard AJ, Perrett KP, Beverley PC. Maintaining protection against invasive bacteria with protein‑polysaccharide conjugate vaccines. Nat Rev Immunol. 2009 Mar; 9(3): 213–220. 20. Weinberger B. Vaccines for the elderly: current use and future challenges. Immun Ageing. 2018 Jan 22; 15: 3.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=