BEZ DOPLATKU PRO PACIENTA 1 amlodipinum et valsartanum et hydrochlorothiazidum První a jediná fixní sartanová trojkombinace v ČR! 2 amlodipinum et valsartanum Vítězný úder proti hypertenzi! 30 x 5/160 mg 30 x 10/160 mg 30 x 5/160/12,5 mg 30 x 10/160/12,5 mg 30 x 5/160/25 mg 30 x 10/160/25 mg STOJ ÍME PŘI VÁS PRO ZDRAVÍ aměnitelných přípravků patří léčivé přípravky s obsahem léčivé ých látek diosmin a hesperidin (C05CA53) a další (C05CA51).1 NOVÁ ZPRÁVA! SÚKL stanovuje úhradu ze zdravotního pojištění pro LP DIOZEN® 500 mg tbl 180 s platností od 1. 3. 2022.* 500 mg tbl 180 do skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných tek používaných u chronické žilní nemoci – BIOFLAVONOIDY. Obsahuje i e-verzi
Zkrácená informace o přípravku Diozen Léčivá látka: diosminum micronisatum 500 mg v 1 potahované tabletě. Indikace: léčba příznaků a projevů chronické žilní insuficience dolních končetin, funkčních nebo organických (pocit těžkých nohou, bolest, edém, noční křeče, trofické změny včetně bércového vředu). Léčba akutní ataky hemoroidálního onemocnění, základní léčba subjektivních příznaků a funkčních objektivních projevů hemoroidálního onemocnění. Dávkování: venolymfatická insuficience: obvyklá dávka: 2 tablety denně podané v 1 dávce nebo ve 2 dílčích dávkách. Hemoroidální onemocnění: doporučená dávka je 2 tablety 3x denně během prvních 4 dní, poté 2 tablety 2x denně během následujících 3 dní. Udržovací dávka: 2 tablety denně podané v 1 dávce nebo ve 2 dílčích dávkách. V indikaci hemoroidálního onemocnění pouze krátkodobé použití. Způsob podání: tablety užít celé během jídla a zapít tekutinou. Kontraindikace: hypersenzitivita na léčivou nebo na kteroukoli pomocnou látku. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: podávání diosminu u symptomatické léčby akutních hemoroidů nevylučuje léčbu dalších onemocnění konečníku. Pokud symptomy po krátkodobé léčbě neodezní, je nutné proktologické vyšetření a přehodnocení léčby. Interakce: nebyly provedeny studie interakcí, interakce nebyly hlášené ani v post-marketingovém období. Těhotenství a kojení: při předepisování těhotným ženám je nutná opatrnost a je zapotřebí pečlivě zvážit nutnost podání u kojící ženy. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: žádný nebo zanedbatelný vliv. Nežádoucí účinky: časté: průjem, dyspepsie, nauzea, zvracení. Uchovávání: žádné zvláštní podmínky. Balení: 30, 60, 120 nebo 180 potahovaných tablet. Držitel rozhodnutí o registraci: Zentiva, k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika. Registrační číslo: 85/426/16-C. Datum revize textu: 23.11.2021. Výdej balení 30, 60, 120 tablet není vázán na lékařský předpis a nejsou hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Výdej balení 180 tablet je vázán na lékařský předpis. Balení 180 tablet není hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění do 28.2.2022. Balení 180 tablet je částečně hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění od 1.3.2022. Před použitím přípravku se seznamte s úplnou informací o přípravku, kterou obdržíte na adrese: Zentiva, k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika. REFERENCE: 1. SPC přípravku Diozen, datum revize textu 23. 11. 2021. 2. Diosmin. In: European Pharmacopoeia (Ph. Eur.). 10th Edition. European Directorate for the Quality of Medicines & HealthCare (EDQM), 2020:2433-2435. 3. ZENTIVA data on file based on ANALYTICAL STUDY REPORT ASR-RZEN-GEN021A-20.01, QUINTA - ANALYTICA s.r.o., 12/2020. 4. STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV, Rozhodnutí. Sp. zn.: SUKLS308034/2021, Č. jedn. sukl7419/2022 , 11. 1. 2022. Určeno pro odbornou veřejnost. *Látky jsou povolenými nečistotami účinné látky diosmin dle lékopisu Zentiva, k.s., marketingové oddělení U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, tel.: (+420) 267 241 111, www.zentiva.cz ID3825/7/2019 Síla diosminu pro pevné a pružné žíly! DIOZEN® je lék obsahující účinnou látku mikronizovaný diosmin1. Přípravek obsahuje také flavonoidy hesperidin, linarin, isorhoifolin a diosmetin.2,3,* Aktuální zpráva: Úhrada od 1. 3. 2022 DIOZEN® 500 mg 180 tbl4
EDITORIAL Telemedicína ve vnitřním lékařství | 139 VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Telemedicína ve vnitřním lékařství Telemedicína je podle české Wikipedie definována jako dálkový přenos lékařských informací (tlak, tep atd.) od pacienta k doktorovi, prostřednictvím telekomunikačních a informačních technologií: obousměrné video, e-maily, chytré telefony, bezdrátové nástroje a další. Pomocí těchto technologií je zjišťován stav pacienta, vzdálené poskytování zdravotnických služeb a je poskytována konzultační činnost na dálku. Důsledkem toho je zlevňování léčby, větší transparentnost při rozdělování financí a v delším časovém horizontu i zlepšení kvality života. Tolik definice. V době covidové pandemie telemedicínu (minimálně ve formě telefonických konzultací) praktikovali nejspíše všichni lékaři v České republice. Tato doba přinesla také nový aspekt „distanční“ medicíny – kromě jednoduchosti a dostupnosti pro pacienta a nižších nákladů pro plátce péče vstoupila do hry také bezpečnost pro pacienta i zdravotníky s ohledem na možnost nákazy nejen kontaktem ve zdravotnickém zařízení, ale i během cesty k lékaři. Telemedicína nicméně neznamená jen konzultace na dálku a sledování vybraných parametrů, ale zahrnuje i možnosti distanční terapie. Články na toto téma přinášejí příklady využití telemedicíny v kardiologii, diabetologii a v rehabilitačním lékařství. Náplň aktuálního čísla časopisu Vnitřní lékařství jistě není vyčerpávajícím přehledem využití telemedicíny v interních oborech, spíše představuje „ochutnávku“ na toto téma a ukazuje její možnosti i těm, kteří zatím žádnou zkušenost nemají. Jsem rád, že autoři článků do svých textů zahrnuli také obecnější informace o principech telemedicíny, které pro čtenáře mohou být podnětem k dalšímu samostudiu i mimo oblast medicíny. Základní znalosti telemedicínských technologií budeme do budoucna určitě potřebovat. Z pohledu klasické interny jistě můžeme namítnout, že osobně odebranou anamnézu a fyzikální vyšetření nemůžeme nahradit dálkovou komunikací s pacientem a na dálku získanými daty. Toto zcela určitě platí při prvním vyšetření pacienta, na počátku diagnostiky jeho onemocnění, případně při nestandardních situacích v průběhu jeho sledování. Při rozsahu a objemu péče, kterou dnes v interních oborech poskytujeme chronickým pacientům, je využití telemedicínských technologií zcela racionální, a nezbytně bude zasahovat do stále více oblastí medicíny. Buďme tedy otevření k novým obzorům, které se před námi objevují, byť jsme si je v době svého studia ani nedokázali představit. Zdeněk Monhart Informace České internistické společnosti ČLS JEP Výbor společnosti pro funkční období 2022–2026 PŘEDSEDA Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM 1. MÍSTOPŘEDSEDA Prof. MUDr. Jiří Widimský, CSc. 2. MÍSTOPŘEDSEDA Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. VĚDECKÝ SEKRETÁŘ Prim. MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D., FEFIM POKLADNÍK Prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC ČLENOVÉ VÝBORU Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc. Doc. MUDr. Debora Karetová, CSc. MUDr. Luboš Kotík Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc. MUDr. Petr Svačina Prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc. MUDr. Jan Škrha jr., Ph.D. Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, FASN, FERA Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc. Prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. ZÁSTUPCE AMBULANTNÍCH INTERNISTŮ MUDr. Tomáš Hauer REVIZNÍ KOMISE PŘEDSEDA – Prof. MUDr. Jan Bultas, CSc. Prof. MUDr. Eva Králíková, CSc. Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA
140 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz OBSAH / CONTENT Obsah EDITORIAL / EDITORIAL Telemedicína ve vnitřním lékařství Telemedicine in internal medicine Zdeněk Monhart 139 HLAVNÍ TÉMA: TELEMEDICÍNA / MAIN TOPIC: TELEMEDICINE Telemedicína v diabetologii Telemedicine in diabetology Robert Bém - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 144 Využití telemedicíny u pacientů se srdečním selháním Use of telemedicine in patients with heart failure Marie Lazárová, Antonín Hlavinka, Patrik Šulc, Jozef Dodulík, Jan Václavík 154 Využití telemedicíny v arytmologii Telemedicine in arrhythmology Veronika Bulková, Jakub Pindor, Filip Plešinger, Ivo Viščora, Martin Fiala 160 Digitalizace a telehealth – telemedicína v rehabilitaci v českém prostředí Digitisation and telehealth – telemedicine in rehabilitation in the Czech environment Jakub Pětioký, Kristýna Hoidekrová, Marcela Grünerová Lippertová - - - - - - - - - - - - - - - - 166 PŮVODNÍ PRÁCE/ ORIGINAL ARTICLES Mortalitní riziko pacientů hospitalizovaných mezi lety 2003 a 2019 pro ischemickou cévní mozkovou příhodu The mortality risk of patients hospitalized for ischemic stroke between 2003 and 2019 Lenka Kielbergerová, Otto Mayer Jr, Jan Bruthans PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY / REVIEW ARTICLES Léčba hypertenze a dyslipidemie po cévní mozkové příhodě Hypertension and dyslipidemia treament in stroke Barbora Nussbaumerová - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 172 Betablokátory po infarktu myokardu a u chronické ICHS Beta‑blockers after myocardial infarction and chronic coronary heart disease Jiří Vítovec, Jindřich Špinar, Lenka Špinarová - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 178 Diferenciální diagnostika chronických otoků dolních končetin Differential diagnosis of chronic lower limb edema David Ambrož - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 181 Akutní infekce u pacientů po transplantaci ledviny Acute infections in kidney transplant recipients Zdeněk Lys, Klára Dombrovská, Jarmila Dědochová, Petra Kovářová, Ivo Valkovský, Jan Václavík Záchyt, vyšetření a terapie sexuálních dysfunkcí u pacientů s diabetem Detection, examination and therapy of sexual dysfunctions in patients with diabetes Jitka Husáková článek v e-verzi
142 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz KAZUISTIKA / CASE REPORT Ruptúra voľnej steny myokardu ako komplikácia STEMI Myocardial free wall rupture as a complication of STEMI Lukáš Urban, Milan Dragula, Tomáš Bolek, Miloš Kňazeje, Matej Samoš - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 187 VE ZKRATCE / IN BRIEF Dyslipidemie a PCSK9 inhibitory – update indikačních a úhradových kritérií zaměřený prakticky Dyslipidemia and PCSK9 inhibitors – practical focused update of indication and reimbursement criteria Vladimír Soška 191 Incidentalom nadledviny Adrenal incidentaloma Tomáš Zelinka ADVERTORIAL / ADVERTORIAL Co spojuje SGLT2 inhibitory, diabetes mellitus, srdeční selhání a empagliflozin? What connects SGLT2 inhibitors, diabetes mellitus, heart failure and empagliflozin? Richard Češka - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 195 PŘEDSTAVUJEME PRACOVNÍ SKUPINY EVROPSKÉ FEDERACE INTERNÍ MEDICÍNY (EFIM)/ WE PRESENT THE WORKING GROUPS OF THE EUROPEAN FEDERATION OF INTERNAL MEDICINE (EFIM) Ultrasound working group Zdeněk Monhart Nezapomněli jste si zajistit předplatné na rok 2022? PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Novinky v biologické léčbě bronchiálního astmatu Probiotika v geriatrii Gestační diabetes mellitus – patofyziologie, možnosti prevence a léčba Novinky v léčbě hemo lie Aktuální možnosti léčby diabetu inkretinovými mimetiky Antihypertenziva centrálně působící a ovlivňující alfa-receptory (antihypertenziva 5. volby) – 2. část FARMAKOLOGICKÝ PROFIL Tofacitinib DOBRÁ RADA Vitamin D – kdy a proč vyšetřovat? PÍŠEME SPRÁVNĚ ANGLICKY ANEB ENGLISH OR CZENGLISH? Jazyková trojčlenka čili Člen určitý, neurčitý a nulový DIFERENCIÁLNĚ DIAGNOSTICKÉ OKÉNKO Diferenciální diagnostika pomalu progredujících kognitivních poruch ZAZNĚLO NA KONGRESE Vaskulární věk www.solen.cz | www.internimedicina.cz | ISSN 1212-7299 | Ročník 21 | 2019 Časopis je indexován v: Bibliographia Medica Čechoslovaca, EMBASE, Scopus, EBSCO. Interní medicína pro praxi 2019 5 POSLEDNÍ ČÍSLO V TÉTO PODOBĚ Vnitřní lékařství 2022 ROČNÍK 68 1 ISSN 0042-773X (print) / ISSN 1801-7592 (online) ČASOPIS ČESKÉ INTERNISTICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKEJ INTERNISTICKEJ SPOLOČNOSTI Indexováno v: EMBASE/Excerpta Medica | SCOPUS | MEDLINE | Index Medicus | Bibliographia medica Čechoslovaca | Bibliographia medica Slovaca | Index Copernicus International | Chemical Abstracts | INIS Atomindex HLAVNÍ TÉMA: METABOLICKÝ SYNDROM Léčba hypertenze u metabolického syndromu – update 2019 Aterogenní dyslipidemie typické pro metabolický syndrom Diabetes mellitus 2. typu v praxi – balancování mezi rezistencí a sekrecí PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Hepatotoxicita indukovaná bodybuilding suplementami Chronický stres, psychická nepohoda a deprese zvyšují četnost infekčních, autoimunitních, ale i maligních nemocí Sarkopenická obezita – aktuální přehled problematiky KAZUISTIKA Infarkt myokardu u pacienta s metabolickým syndromem a prokázaným syndromem obstrukční spánkové apnoe DIFERENCIÁLNĚ-DIAGNOSTICKÉ OKÉNKO ANEB NA CO SE VÁS MOHOU ZEPTAT U ATESTACE K čemu lze využít výsledek vyšetření koncentrace celkového cholesterolu? VE ZKRATCE Několik poznámek ze čtení posledních doporučených postupů pro léčbu DLP verze 2019 DOBRÁ RADA Jak motivovat pacienta ke změně životního stylu? Spojili jsme sí ly Interní medicína pro praxi a Vnitřní lékařství pod jednou hlavičkou www.casopisvnitrnilekarstvi.cz TIŠTĚNÝ ČASOPIS 8 čísel / rok 1200 Kč 8 čísel / rok 600 Kč (50% sleva) MLADÍ LÉKAŘI DO 35 LET Elektronická verze časopisu s dalšími články jako doplněk každého čísla na www.casopisvnitrnilekarstvi.cz O ciální časopis České internistické společnosti ČLS JEP a Slovenskej internistickej spoločnosti SLS
Nestihli jste olomouckou konferenci Interní medicína pro praxi? Nevadí! Program 17. ročníku účastníci hodnotili jako velmi vydařený, a protože doba, ve které se konference uskutečnila, hromadným akcím ještě příliš nepřála, rozhodli jsme se její odborný program zpřístupnit všem, kteří se nemohli z jakéhokoliv důvodu osobně zúčastnit. Pro velký zájem jsme pro vás připravili akreditovaný záznam této vzdělávací akce, který můžete zhlédnout od 20. 4. do 30. 9. 2022. ON-LINE 2022 Interní medicína pro praxi NOVINKA: ON LINE KONFERENCE PROGRAMOVÉ BLOKY Novinky v diabetologii prof. MUDr. David Karásek, Ph.D. Oční manifestace interních chorob aneb kdy volat oftalmologa MUDr. Michaela Brichová Hematologie prof. MUDr. Miroslav Penka, CSc. Zkušenosti s pacienty s covidem-19 MUDr. Michal Kopecký Nefrologie prof. MUDr. Josef Zadražil, CSc. Blok Sdružení ambulantních internistů: Zaostřeno na osteoporózu prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D. AKREDITACE Vzdělávací akce je pořádána dle Stavovského předpisu ČLK č. 16. Účast bude ohodnocena 11 kredity pro lékaře. ODBORNÝ GARANT prof. MUDr. Pavel Horák, CSc. III. interní klinika – nefrologická, revmatologická a endokrinologická, FN Olomouc POŘADATEL A KONTAKT Solen, s. r. o., ve spolupráci s III. interní klinikou – nefrologickou, revmatologickou a endokrinologickou, FN Olomouc Markéta Slezáková + 420 721 135 146, slezakova@solen.cz REGISTRACE A PŘÍSTUP na www.vysilame.tv/interna Registrační poplatek 600 Kč Videa není nutné zhlédnout najednou, je možné se kdykoli ke sledování vrátit. Certi káty jsou generovány automaticky po zhlédnutí požadovaného času. TERMÍN 20. 4. – 30. 9. 2022 na www.vysilame.tv/interna
HLAVNÍ TÉMA Telemedicína v diabetologii 144 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2022;68(3):144-152 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Telemedicína v diabetologii Robert Bém Centrum diabetologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha Základem telemedicíny je využití moderních technologií, které se používají v běžném životě, ale i v managementu diabetu. Technologie se uplatňují nejen v aplikaci inzulinu a monitoraci glykemií, ale i v managementu režimových opatření, jako jsou dieta a fyzická aktivita. Telemedicína v diabetologii umožňuje významně rozšířit naše možnosti péče o pacienty s diabetem a jeho komplikacemi, vede k přesvědčivému zlepšení kompenzace diabetu a ke zlepšení selfmonitoringu pacientů s diabetem. Pozitivní účinek telemedicíny závisí na správném nastavení procesů přenosu a zpracování dat, ale také na edukaci všech zúčastněných. Telemedicína podporuje zapojení pacientů, ale i dalších zdravotníků do managementu diabetu, zlepšuje koordinaci péče a zefektivňuje komunikaci mezi pacienty a zdravotníky. Klíčová slova: diabetes mellitus, technologie, telemedicína, monitorace glykemie, umělá inteligence. Telemedicine in diabetology The basis of telemedicine is the use of modern technologies that are used in everyday life, but also in diabetes management. Technology are applied not only in insulin administration and glycemic monitoring, but also in the management of lifestyle interventions such as healthy eating and physical activity. Telemedicine in diabetes can significantly expand our options for the care of patients with diabetes and its complications, leading to convincing improvements in diabetes control and self-management of patients with diabetes. The positive effect of telemedicine depends on the correct setup of data transmission and processing, but also on the education of all involved. Telemedicine promotes the involvement of patients as well as other healthcare professionals in diabetes management, improves care coordination and streamlines communication between patients and healthcare professionals. Key words: diabetes mellitus, technology, telemedicine, glucose monitoring, artificial intelligence. Úvod Diabetes je chronické onemocnění, které patří mezi hlavní příčiny neúrazových amputací dolních končetin, selhání ledvin a slepoty, zejména u lidí v produktivním věku (1). V roce 2021 trpělo na celém světě cukrovkou 537 milionů lidí, z toho 80 % v zemích s nízkými a středními příjmy (2). V průměru cukrovka zkracuje očekávanou délku života u lidí ve věku 40–60 let o 4–10 let a nezávisle na tom zvyšuje riziko úmrtí, onemocnění ledvin a rakoviny 1–3× (1). Diabetes a jeho komplikace vážně zhoršují kvalitu života pacientů, snižují jejich produktivitu a ekonomicky zatěžují celý zdravotnický systém. Prevence, včasná a rychlá diagnóza a kvalitní kontinuální péče jsou klíčovými prvky při snižování rostoucího počtu pacientů s diabetem. Zdravotnictví založené na digitálních technologiích (telezdravotnictví ) je tak považováno za přirozenou volbu pro péči o pacienty s chronickými onemocněními (3–5). Telezdravotnictví je využívání virtuálních platforem založených na technologiích k poskytování různých aspektů zdravotních informací, prevence, monitorování onemocnění a lékařské péče (6). Největším segmentem telezdravotnictví je telemedicína (označovaná také jako distanční nebo virtuální péče), která je obecně definována jako „medicína praktikovaná na dálku“ a používá se hlavně v péči o pacienty s chronickými onemocněními (7). Tento přístup k poskytování péče se rozvíjí od počátku 90. let 20. století s cílem zvýšení kvality a celkové dostupnosti péče (8). V podstatě existují tři formy interakce na bázi telemedicíny: zdravotník–pacient, zdravotník–zdravotník a pacient–‑kouč (trenér, farmaceut, edukátor nebo interaktivní hra) (4). Telemedicínu lze rovněž rozdělit do chronologických kategorií: virtuální konzultace v reálném čase (synchronní; on-line); konzultace s odstupem (asynchronní, off-line), kdy jsou data stažena dopředu a konzultována s odstupem (např. e ‑mail) a vzdálené sledování pacienta (kontinuální monitorace). V péči KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Robert Bém, Ph.D., MHA, bemrob@yahoo.co.uk Centrum diabetologie IKEM Praha Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4 – Krč Cit. zkr: Vnitř Lék. 2022;68(3):144-152 Článek přijat redakcí: 3. 2. 2022 Článek přijat po recenzích: 23. 3. 2022
HLAVNÍ TÉMA Telemedicína v diabetologii | 145 / Vnitř Lék. 2022;68(3):144-152 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz o pacienty s diabetem jsou využitelné všechny typy telemedicíny a byly do určité míry hodnoceny v rámci klinických studií (9). Využívání telemedicíny celosvětově prudce roste díky své nákladové efektivnosti a sníženému nároku na využití lidských zdrojů pro poskytování včasné péče zaměřené na pacienta, k čemuž významně přispěla i epidemie covidu-19 (5, 10). Vzdálené (virtuální) kontroly jsou výhodné u pacientů léčených v domácím prostředí kvůli nízkým nákladům, široké dostupnosti a možnosti nepřetržité monitorace (11). Technologie v diabetologii Základem telemedicíny je využití moderních technologií, které se používají v běžném životě, ale i v managementu diabetu. Pro rozvoj telemedicíny je zásadní široká dostupnost internetu, chytrých mobilních telefonů a bezdrátových sítí (wifi), ale také snadný bezdrátový přenos dat (bluetooth) a dostupnost webových a mobilních aplikací. Například v roce 2018 vlastnilo chytrý telefon 66 % světové populace (80 % v západní Evropě, 77 % v USA), lze předpokládat, že současné údaje jsou ještě vyšší (5). V současné době tak máme zařízení, které umožní sběr a transfer dat, jejich zpracování a vzájemnou komunikaci, v kapse v podstatě všichni z nás. Obrovský pokrok také zaznamenaly technologie v managementu diabetu. Z tohoto pokroku nejvíce profitují pacienti léčení inzulinem, kde se možnosti aplikace inzulinu i monitorace glykemií významně rozšířiliy (Obr. 1). Velké zlepšení také přinesly technologie v managementu režimových opatření, jako jsou dieta a fyzická aktivita. Další technologie nám také pomáhají v péči o komplikace diabetu a přidružená onemocnění. Aplikace inzulinu je možná například pomocí smart inzulinových per, které si pamatují dávky aplikovaného inzulinu, případně je zaznamenají přes bezdrátové spojení do aplikace uložené v mobilním telefonu (12). Řada pacientů také používá inzulinové pumpy, které kromě sofistikovaného dávkování inzulinu v režimu bazál‑bolus dokáží ve spojení se senzorem glykemie zastavit přívod inzulinu při hypoglykemii, nebo naopak navýšit dávky inzulinu při hyperglykemii (13). Stanovení hodnoty glykemie je zásadní nejen pro diagnostiku, ale hlavně pro léčbu diabetu. Kromě laboratorního stanovení glykemie máme v současné době celou řadu možností, jak monitorovat glykemii zejména v domácím prostředí pacienta. Mezi ně patří použití glukometrů, „okamžitá“ monitorace glukózy (intermittent scanning CGM – isCGM nebo také flash glucose monitoring – FGM) a kontinuální monitorace pomocí senzorů (CGM – continuous glucose monitoring) (14). U glukometrů máme škálu od přístrojů velmi jednoduchých, po zařízení, která mají řadu přídatných funkcí, jako jsou diáře (s možností záznamu příjmu sacharidů, pohybové aktivity, akutních komplikací apod.) nebo možnost bezdrátového propojení s jinými elektronickými zařízeními, jako jsou mobilní telefony či chytré hodinky. Vhodným doplňkem glukometru jsou bolusové kalkulátory, které pacientovi mohou usnadnit stanovení dávky inzulinu k jídlu nebo ke korekci hyperglykemie. Některé přístroje spojují funkci ovladače pumpy s glukometrem a diářem, což bývá také označováno za data manažer. Pacient tak má všechna potřebná data na jednommístě. Většina glukometrů umožňuje stažení dat za určité období do počítače a následné vytvoření týdenních/měsíčních přehledů glykemií včetně grafických zobrazení (Obr. 2). Zpracovaná data lze pak sdílet s ošetřujícím lékařem nebo edukační sestrou. IsCGM je nejnovější metodou monitorace hladiny glukózy. Jedná se o hybrid mezi glukometrem a CGM. Principem je zavedení senzoru do podkoží na paži pacienta, přičemž glykemie se zobrazí po přiložení čtečky (skenování) na vzdálenost menší než 4 cm, a to třeba i přes oděv. Čtečka je schopna zobrazit aktuální glykemii, trendové šipky, ale i graf glykemií za posledních 8 hodin (Obr. 3a). Při kombinaci s vysílačem lze data ze senzoru bezdrátově přenést do mobilního telefonu, kde je možné za pomoci aplikace zobrazit a vyhodnotit řadu údajů (Obr. 3 b). Podobně lze po ukončení monitorace stáhnout data do počítače a odeslat data ke konzultaci zdravotníkům (15). Obr. 1. Přehled technologického vývoje v oblasti aplikace inzulinu a stanovení hodnot glykemie. Výsledkembyměla být plnohodnotná uzavřená smyčka, kdy dávkování inzulinu bude zcela nezávislé na nutnosti neustálé úpravy dávek inzulinu pacientem, ale bude řízeno algoritmem
HLAVNÍ TÉMA Telemedicína v diabetologii 146 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2022;68(3):144-152 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz CGM je v současné době používané v klinické praxi stále častěji. Je založeno na principu jehlového senzoru zavedeného do podkoží, který je spojen s transmiterem, který přenáší data do přijímače, jehož součástí je i monitor. Nejčastěji se jedná o samostatné zařízení, inzulinovou pumpu nebo stále častěji mobilní telefon. CGM zajišťuje dostatek informací o výkyvech glykemie během dne a poskytuje pacientům i zdravotníkům možnost optimalizovat léčbu diabetu. CGM vede u pacientů zejména ke zlepšení kompenzace diabetu a snížení počtu hypoglykemií (16), a to za podmínky, kdy je senzor využíván minimálně 80 % času. Kontinuální monitoraci lze využít ve dvou režimech. První spočívá ve vyhodnocení naměřených hodnot a souhrnných parametrů (průměrná glykemie, variační koeficient, čas v cílovém rozmezí, použití senzorů apod.) za určité období (14 dní/měsíc) a slouží ke korekci nastavení dávek inzulinu podle kolísání křivky jak pacientem, tak možno i „na dálku“ lékařem či edukátorem. Druhý režim zajišťuje sledování hodnot glykemií on-line, v grafu za několik hodin zpětně, včetně trendových šipek upozorňujících pacienta na možný vývoj glykemií. Tento režim umožňuje pacientovi ihned reagovat na výkyvy glykemií a korigovat je. Mnohé systémy vyuObr. 2. Zobrazení dat z glukometru vhodné pro telemedicínské hodnocení. Data zobrazují hodnoty glykemií v jednotlivých dnech a tzv. modální den. Součástí jsou i přehledy základních parametrů, jako jsou průměrná glykemie, počet hodnot v cílovém rozmezí apod.
HLAVNÍ TÉMA Telemedicína v diabetologii | 147 / Vnitř Lék. 2022;68(3):144-152 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz žívají propojení senzoru s počítačem, chytrým telefonem či hodinkami, takže díky sdílení dat může hodnotu glykemie vidět lékař nebo rodiče pacienta (Obr. 4). Ti pak mohou reagovat na nepříznivé hodnoty, a to i na velkou vzdálenost, kdy je pacient třeba ve škole nebo spí (17). Tyto funkce založené na alarmech jsou nespornou výhodou senzorů proti isCGM. Využití isCGM nebo CGM by mělo být nabídnuto všem pacientům s diabetem 1. typu. V posledních dvou letech máme také k dispozici tzv. hybridní okruhy, což je propojení inzulinové pumpy se senzorem, kdy dávkování inzulinu není závislé pouze na nastavených dávkách a aplikaci inzulinu samotným pacientem, ale také na použití speciálních algoritmů, které dokážou efektivně korigovat hypo- a hyperglykemie (18). Budoucností, doufejme blízkou, je propojení spolehlivé a přesné monitorace glykemie s aplikací inzulinu, a tedy vytvoření úplného uzavřeného systému bez nutnosti vnějšího zásahu pacienta (5). V poslední době také došlo k velkému rozšíření jak webových, tak mobilních aplikací pro pacienty, které jim pomáhají s kompenzací diabetu (např. bolusové kalkulátory – výpočet dávky inzulinu k jídlu či korekci hyperglykemií) či selfmonitoringem glykemií, krevního tlaku, dyslipidemií apod. (6, 19, 20). Řada dalších aplikací je schopna pomoci pacientům se zdravým stravováním. Aplikace umí spočítat množství sacharidů, tuků a bílkovin v přijaté stravě třeba i načtením kódů potravin, vést si deníček příjmu a výdeje energie, pitného řežimu apod. K dispozici jsou také chytré hrnce a pánve, které jsou propojeny s aplikacemi v mobilním telefonu, což lidem usnadňuje proces přípravy stravy vč. zhodnocení obsahu jednotlivých živin (19). Další důležitou oblastí v péči o pacienty s diabetem je fyzická aktivita. V současné době máme na trhu nepřeberné množství chytrých hodinek, které mohou měřit, zpracovávat a sdílet celou řadu parametrů, jako jsou kroky (počet, intenzita během dne, týdne, roku…); jednotlivé fyzické aktivity (běh, chůze, plavání, běžky, lyžování, box apod.), kde lze následně v počítači či v aplikaci v mobilním telefonu zhodnotit množství spálené energie, intenzitu aktivity, délku, absolvovanou vzdálenost apod. (21). Jednotlivé aplikace mohou být vzájemně propojeny a sdílet data. Takže pacient má následně souhrn komplexních informací o pohybu, Obr. 3a. „Okamžitá“ monitorace glukózy (intermittent scanning CGM – isCGM). a) zavedení monitoru do podkoží na paži pacienta, přičemž data se zobrazí po přiložení čtečky (skenování). Čtečka je schopna zobrazit aktuální glykemii, trendové šipky, ale i graf glykemií za posledních 8 hodin Obr. 3b. Příklad záznamů dlouhodobé monitorace pomocí isCGM, kdy u pacienta došlo k významnému zlepšení základních sledovaných parametrů – průměrné glykemie, času v cílovém rozmezí za podmínek stále stejného využití senzoru
HLAVNÍ TÉMA Telemedicína v diabetologii 148 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2022;68(3):144-152 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz stravě a případně nastavení dávek aplikace inzulinu a monitorace glykemií na jednom místě. Takže některé technologie například na základě GPS lokalizace poznají, že je pacient ve fitness centru a upraví mu nastavení algoritmu dávkování inzulinu na sportovní režim. Díky těmto technologiím mají pacienti možnost provádět velmi efektivně selfmonitoring, aktivně se podílet na kompenzaci diabetu a případně na dálku svá data sdílet se zdravotníky (22). Aplikace telemedicíny v diabetologii V oblasti telemedicíny v diabetologii byly publikovány řádově již stovky studií, řada systematických přehledů a metaanalýz. Drtivá většina prací poukazuje na pozitivní efekt telemedicíny na kompenzaci diabetu, hodnocenou glykovaným hemoglobinem či TIR (Time In Range = čas v cílovém rozmezí), a zlepšení selfmonitoringu samotnými pacienty (6, 17, 23–25). Obr. 4a. Zařízení a data z dlouhodobé monitorace u pacientů léčených inzulinovou pumpou s integrovaným přijímačem dat ze senzorů. Pumpa Minimed™ 780G
HLAVNÍ TÉMA Telemedicína v diabetologii | 149 / Vnitř Lék. 2022;68(3):144-152 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Pozorované míry zlepšení kompenzace jsou srovnatelné s mírami nefarmakologických např. výživových intervencí (26) nebo zvýšené fyzické aktivity (27) a některých farmakologických léčebných postupů (pokles HbA1C o 0,5–1,25 %) (28). Tento fakt je povzbudivý, pokud vezmeme v úvahu, že například studie UKPDS odhalila, že pokles HbA1c o 0,9 % byl spojen s 25% snížením výskytu mikrovaskulárních komplikací, s 10% snížením úmrtnosti související s diabetem a s 6% snížením úmrtnosti ze všech příčin (29). Telemedicína měla u některých skupin pacientů s diabetem větší efekt. Jednalo se o pacienty s čerstvým záchytem diabetu a pacienty s vyšším vstupním HbA1c. Pozitivní efekt byl také umocněn ve studiích, kde byly častější interakce mezi pacientem a zdravotníky a kdy intervence trvala kratší dobu než měsíců (20). Na základě výsledků studií se dá uzavřít, že zásadní je: 1) oboustranná komunikace mezi pacientem a zdravotníky, 2) kvalitní sběr dat pacientem (nejen glykemie, ale také krevní tlak, váha, symptomy apod.), 3) cílená strukturovaná edukace pacientů a 4) individualizovaná a specifická zpětná vazba (například někteří pacienti jsou stresovaní videohovorem, ale přes e‑mail reagují velice dobře) (9). Telemedicína u pacientů s diabetem 1. typu Hlavní efekt telemedicíny u pacientů s diabetem 1. typu byl na zlepšení kompenzace, který reportuje cca 60 % všech studií, v ostatních zůstal nezměněn, žádná studie neprokázala zhoršení kompenzace (3). Dle studií lze při aplikaci telemedicíny očekávat pokles HbA1C o 0,3–1,1 % (19) Obr. 4b. Pumpa t:slim X2™ se senzorem Dexcom G6
HLAVNÍ TÉMA Telemedicína v diabetologii 150 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2022;68(3):144-152 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz a zlepšení TIR o cca 3,3 % (ve studiích bylo rozpětí -6% až + 11,2 %) (30). Telemedicína snižuje čas v hyperglykemii, ale neovlivňuje čas a počet hypoglykemických příhod, nevede ke snížení lačných glykemií ani nijak nezhoršuje selfmonitoring pacienta (19). Dále nevede k redukci váhy, zlepšení krevního tlaku, ale také nemění kvalitu života (17). Naopak vede k úsporám přímých i nepřímých fianančních nákladů o 22–24 % (31). Telemedicína u pacientů s diabetem 2. typu U pacientů s diabetem 2. typu vedlo použití mobilních aplikací ve studích ke snížení HbA1C o 0,4–1,1 % a lačné glykemie o 1,6 mmol/l. Žádná ze 7 studií neprokázala efekt na snížení krevního tlaku a jen 1 ze 7 studií prokázala zlepšení lipidogramu. Jedna ze tří studií vedla ke snížení váhy (19). Aplikace však signifikantně zlepšovaly selfmonitoring pacientů. Efekt aplikací však může být zlepšen uplatněním on-line virtuálních kontrol, které vedou ke zlepšení kompenzace diabetu, ale i krevního tlaku, poklesu váhy a zlepšení kvality života (24). Virtuální kontroly V současné době je telemedicína v diabetologii aplikovaná zejména ve formě virtuálních kontrol (11). Tyto kontroly jsou nejčastěji komunikací mezi lékařem a pacientem na dálku, tedy bez nutnosti fyzické přítomnosti pacienta v ambulanci lékaře. Komunikace může proběhnout prostřednictvím telefonního hovoru, videohovoru nebo e‑mailem, sms či jinou elektronickou formou. V literatuře lze najít řadu studií zabývajících se touto problematikou. Většina z nich zjistila, že virtuální kontroly byly spojeny s nižšími náklady na léčbu, přičemž klinické výsledky byly srovnatelné s osobními návštěvami. Nemnoho studií pak hodnotí dopad virtuálních kontrol na dostupnost zdravotnické péče. Hlavní indikací virtuálních kontrol je management chronických onemocnění, kdy byly prokazatelně efektivní v terapii diabetu, hypertenze a dny (11). Určité problémy mohou nastat u akutních stavů, kdy je třeba stav urgentně řešit, zejména při asynchronní komunikaci např. e‑mailem. Zde se doporučuje on-line komunikace, kdy např. zaslání fotografie nebo prohlédnutí postiženého místa při videohovoru může proces významně urychlit. Vhodné se také zdá být provedení první kontroly pacienta osobně a až následné využití telemedicíny. Obavy, že virtuální kontroly povedou k neadekvátní preskripci léků (např. antibiotik), se ukázaly jako liché. Naopak vznikly určité obavy, že aplikace virtuálních kontrol povede ke zhoršenému přístupu k prevenci různých onemocnění. To však bude nutné ještě posoudit v rámci nově navržených studií. Prakticky je základem pro komunikaci v rámci virtuálních kontrol vyhodnocení dat získaných pacientem (glykemie, krevní tlak, váha, fotografie nohy apod.), a to na bázi on-line dat (zhodnocení aktuálních hodnot) nebo off-line dat (zhodnocení výsledků za delší období odeslaných před kontrolou). Během komunikace s pacientem by měl být zhodnocen zdravotní stav pacienta a získaná data; výsledkem by měla být domluva na dalším léčebném postupu. Lékař pak může elektronicky pacientovi nasdílet e‑recepty, doporučení (zprávu z vyšetření), edukační materiály apod. (Obr. 5). Vše by mělo být zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci. Ze studií vyplývá, že virtuální kontroly jsou zpravidla stejně časově náročné jako kontroly prezenční. Výhodami virtuálních kontrol je jejich lepší časové plánování, jsou prostorově méně náročné a není třeba cestování pacientů, což v celkovém kontextu vede k ekonomickým úsporám. Naopak nevýhodami jsou možné přehlédnutí změny zdravotního stavu při chybějícím fyzickém vyšetření pacienta, nedostatečné předání informací pacientem, a tedy možné zanedbání péče. V řadě případů je proto aplikován hybridní model péče, kdy jsou virtuální kontroly střídány s kontrolami prezenčními a jsou tak spojeny výhody obou forem ve prospěch pacienta i zdravotnického systému (11). Určitým otazníkem je v současné době hrazení tohoto typu péče zdravotními pojišťovnami. Telemedicína v péči o komplikace diabetu Mezi pozdní následky diabetu patří mikro- (nefropatie, neuropatie a retinopatie) a makrovaskulární (ischemická choroba srdeční a dolních končetin, cévní mozkové příhody) komplikace diabetu. Kombinací obou typů postižení je pak syndrom diabetické nohy (SDN) (32). Telemedicína se velmi dobře osvědčila nejen v kardiologii (diagnostika a monitorace arytmií na dálku apod.), ale i v diagnostice a léčbě diabetické retinopatie a syndromu diabetické nohy (33–35). Každoroční fundoskopie u pacientů s diabetemmellitem je klíčová pro prevenci diabetické retinopatie. Vyšetření lze zaznamenat pomocí fotografie sítnice či teleretinálního videozáznamu. Ve Velké Británii, Singapuru i USA jsou dostupné automatické protokoly pro hodnocení digitálních fotografií sítnice, a to i za využití umělé inteligence k hodnocení zaslaných snímků. V současné době jsou také dostupnémobilní aplikace pro fotografování sítnice, což umožňuje případné rozšíření možností tohoto vyšetření i do rozvojových zemí, kde je dostupnost oftalmologické péče nízká (36). Zvýšená konektivita mezi lidmi prostřednictvím chytrých zařízení a sociálních sítí umožnila vývoj a implementaci telemedicínských programů i pro pacienty se SDN, a to jak možnost konzultace v rámci prevence, tak monitorace ran. Telemedicína může pomáhat při zlepšování komunikace se specialisty na péči o rány, při zlepšení přístupu k péči, k optimalizaci doporučení pacientům, ke snižování potřeby transportu do ambulancí a ke snížení nákladů na zdravotní péči. S tím úzce souvisí i zvýšení kvality péče a spokojenosti pacientů. Vzhledem k tomu, že některé rány se hojí mnoho měsíců a jsou trvale vystaveny riziku infekce a hrozí při nich amputace končetiny, jemožné nahradit některé pravidelné návštěvy ambulance distanční kontrolou (37). Kromě toho se často uvádí, že jednou z příčin vysokého počtu amputací je neuspokojivá spolupráce mezi primární zdravotní péčí a specialisty na rány. To vede k opožděnému předávání pacientů se SDN na specializovaná pracoviště, což je častou příčinou nárůstu hospitalizací. K rozvoji telemedicíny v podiatrii přispěla pandemie covidu-19, která významně urychlila implementaci nových postupů do standardní péče i u pacientů se SDN (38). V současné době je telemedicína v podiatrii považována za efektivní jak v prevenci, tak léčbě SDN. Byla také prokázána její ekonomická výhodnost (39). Limitace telemedicíny a doporučení pro praxi Nejefektivnější se zdají být takové technologie, kdy dochází k co nejmenší interakci člověka s technologií, kdy je proces co nejvíce automatizovaný a pacient nebo zdravotník do něj nemusí příliš zasahovat: automatické změření veličiny (např. velikosti rány, zhodnocení její spodiny apod.),
HLAVNÍ TÉMA Telemedicína v diabetologii 152 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2022;68(3):144-152 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz automatické odeslání do cloudového úložiště, automatické zpracování dat, předložení výsledku k hodnocení zdravotnickému personálu. Dalšímaspektem je dostupnost technologií pro personál a jeho dostatečné proškolení. Řada studií i technologických inovací „skončila“ kvůli nedostatečnému proškolení personálu i pacientů v práci s danou technologií, přičemž vhodně nastavené procesy nakonec vedly ke kýženému výsledku (22). Jedním s nejčastějších problémů telemedicíny je velké množství komunikačních kanálů, zařízení a technologií, přičemž následně dochází k přehlcení daty. V tomto ohledu je zásadní systematizace postupů v rámci organizace zdravotnictví, a tedy i jednotlivých zdravotnických zařízení. Důležité je také personální zajištění a stanovení kompetencí. Ideální je zajistit jeden centrální informační kanál pro komunikaci – např. pacientskou aplikaci, ve které pacient uspokojí veškeré své požadavky (od stažení lékařské zprávy, zobrazení výsledků vyšetření, podání žádosti o e‑recept, zaslání dat ze senzoru před kontrolou u diabetologa, změna termínu kontroly apod.). Významnou oblastí pro diskuze o limitacích telemedicíny jsou tzv. „křehké skupiny pacientů“. Jedná se zejména o starší, mentálně hendikepované pacienty, lidi v odlehlých oblastech s malou dostupností lékařské péče apod. U těchto pacientů je třeba individuálně posoudit schopnosti technologie zvládat a případně zajistit jiný způsob péče (40). Na závěr je třeba také zdůraznit, že žádná technologie nemůže plnohodnotně nahradit klinické vyšetření, proto je třeba v případě nejasností vždy zajistit osobní kontakt mezi nemocným a zdravotníkem. V současné době je telemedicína v diabetologii již rozšířena velmi hojně i z důvodu pandemie covidu-19 (30, 38), která významně přispěla k implementaci telemedicínských metod do managementu péče o pacienty s diabetem. Ta je v současné době v jednotlivých segmentech na různé úrovni, je třeba tak do budoucna určitá systematizace, nastavení postupů, včetně úhrady tohoto typu péče zdravotními pojišťovnami. Závěr Moderní technologie, všudypřítomný přístup k internetu, významné pokroky v oblasti umělé inteligence a hledání nových řešení mohou při správném použití vést ke zlepšení zdravotní péče i spokojenosti pacientů. Poskytování péče prostřednictvím telemedicíny je spolehlivé a srovnatelně efektivní jako u fyzických kontrol pacientů v ambulanci. Telemedicína v diabetologii umožňuje významně Obr. 5. Příklad edukačního materiálu pro pacienty: Virtuální kontrola v podiatrické ambulanci s instrukcí správného focení nohy a komunikace s podiatrickou ambulancí
HLAVNÍ TÉMA Telemedicína v diabetologii | 153 / Vnitř Lék. 2022;68(3):144-152 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz rozšířit možnosti péče o pacienty s diabetem a jeho komplikacemi, vede k přesvědčivému zlepšení kompenzace diabetu a ke zlepšení selfmonitoringu pacientů s diabetem. Pozitivní účinek telemedicíny závisí na správném nastavení procesů přenosu a zpracování dat, ale také na edukaci všech zúčastněných. Telemedicína podporuje zapojení pacientů, ale i dalších zdravotníků do managementu diabetu, zlepšuje koordinaci péče a zefektivňuje komunikaci mezi pacienty a zdravotníky. Podpořeno MZ ČR – RVO („Institut klinické a experimentální medicíny – IKEM, IČ 00023001“). LITERATURA 1. Chan JCN, LimLL, WarehamNJ, Shaw JE, Orchard TJ, Zhang P et al. The Lancet Commission on diabetes: using data to transformdiabetes care and patient lives. Lancet. 2021;396(10267):201982. 2. International Diabetes Federation. IDF Diabetes Atlas, 10th edn. Brussels, Belgium: 2021. Available from: https://www.diabetesatlas.org 3. Borries TM, Dunbar A, Bhukhen A, Rismany J, Kilham J, Feinn R et al. The impact of telemedicine on patient self‑management processes and clinical outcomes for patients with Types I or II Diabetes Mellitus in the United States: A scoping review. Diabetes Metab Syndr. 2019;13(2):1353-7. 4. McDonnell ME. Telemedicine in Complex Diabetes Management. Curr Diab Rep. 2018;18(7):42. 5. Shan R, Sarkar S, Martin SS. Digital health technology and mobile devices for the management of diabetes mellitus: state of the art. Diabetologia. 2019;62(6):877-87. 6. Hanlon P, Daines L, Campbell C, McKinstry B, Weller D, Pinnock H. Telehealth Interventions to Support Self‑Management of Long‑Term Conditions: A Systematic Metareview of Diabetes, Heart Failure, Asthma, Chronic Obstructive Pulmonary Disease, and Cancer. J Med Internet Res. 2017;19(5):e172. 7. Fagherazzi G, Ravaud P. Digital diabetes: Perspectives for diabetes prevention, management and research. Diabetes Metab. 2019;45(4):322-9. 8. Andres E, Meyer L, Zulfiqar AA, HajjamM, Talha S, Bahougne T et al. Telemonitoring in diabetes: evolution of concepts and technologies, with a focus on results of the more recent studies. J Med Life. 2019;12(3):203-14. 9. Greenwood DA, Gee PM, Fatkin KJ, Peeple MA. Systematic Review of Reviews Evaluating Technology‑Enabled Diabetes Self‑Management Education and Support. J Diabetes Sci Technol. 2017;11(5):1015-27. 10. Garg S, Norman GJ. Impact of COVID-19 on Health Economics and Technology of Diabetes Care: Use Cases of Real‑Time Continuous Glucose Monitoring to Transform Health Care During a Global Pandemic. Diabetes Technol Ther. 2021;23(S1):S15-S20. 11. Nguyen OT, Alishahi Tabriz A, Huo J, Hanna K, Shea CM, Turner K. Impact of Asynchronous Electronic Communication‑Based Visits on Clinical Outcomes and Health Care Delivery: Systematic Review. J Med Internet Res. 2021;23(5):e27531. 12. Heinemann L, Schnell O, Gehr B, Schloot NC, Gorgens SW, Gorgen C. Digital Diabetes Management: A Literature Review of Smart Insulin Pens. J Diabetes Sci Technol. 2021:1932296820983863. 13. Klonoff DC, Ahn D, Drincic A. Continuous glucose monitoring: A review of the technology and clinical use. Diabetes Res Clin Pract. 2017;133:178-92. 14. Wood A, O‘Neal D, Furler J, Ekinci EI. Continuous glucose monitoring: a review of the evidence, opportunities for future use and ongoing challenges. InternMed J. 2018;48(5):499-508. 15. Ang E, Lee ZX, Moore S, Nana M. Flash glucosemonitoring (FGM): A clinical reviewon glycaemic outcomes and impact on quality of life. J Diabetes Complications. 2020;34(6):107559. 16. Ceriello A, Prattichizzo F, Phillip M, Hirsch IB, Mathieu C, Battelino T. Glycaemic management in diabetes: old and new approaches. Lancet Diabetes Endocrinol. 2022;10(1):75-84. 17. Eberle C, Stichling S. Telemetric Interventions Offer NewOpportunities for Managing Type 1 Diabetes Mellitus: Systematic Meta‑review. JMIR Diabetes. 2021;6(1):e20270. 18. Boughton CK, Hovorka R. Newclosed‑loop insulin systems. Diabetologia. 2021;64(5):1007-15. 19. Eberle C, Lohnert M, Stichling S. Effectiveness of Disease‑SpecificmHealth Apps in Patients With Diabetes Mellitus: Scoping Review. JMIR Mhealth Uhealth. 2021;9(2):e23477. 20. Timpel P, Oswald S, Schwarz PEH, Harst L. Mapping the Evidence on the Effectiveness of Telemedicine Interventions in Diabetes, Dyslipidemia, and Hypertension: An Umbrella Review of Systematic Reviews and Meta‑Analyses. J Med Internet Res. 2020;22(3):e16791. 21. Zhang B. Expert Consensus on Telemedicine Management of Diabetes (2020 Edition). Int J Endocrinol. 2021;2021:6643491. 22. Eze ND, Mateus C, Cravo Oliveira Hashiguchi T. Telemedicine in the OECD: An umbrella reviewof clinical and cost‑effectiveness, patient experience and implementation. PLoS One. 2020;15(8):e0237585. 23. Eberle C, Stichling S. Effects of Telemetric Interventions onMaternal and Fetal or Neonatal Outcomes in Gestational Diabetes: SystematicMeta‑Review. JMIR Diabetes. 2021;6(3):e24284. 24. Eberle C, Stichling S. Effect of Telemetric Interventions on Glycated Hemoglobin A1c and Management of Type 2 Diabetes Mellitus: Systematic Meta‑Review. J Med Internet Res. 2021;23(2):e23252. 25. Hu Y, Wen X, Wang F, Yang D, Liu S, Li P et al. Effect of telemedicine intervention on hypoglycaemia in diabetes patients: A systematic review and meta‑analysis of randomised controlled trials. J Telemed Telecare. 2019;25(7):402-13. 26. Snorgaard O, Poulsen GM, Andersen HK, Astrup A. Systematic review and meta‑analysis of dietary carbohydrate restriction in patients with type 2 diabetes. BMJ Open Diabetes Res Care. 2017;5(1):e000354. 27. Pai LW, Li TC, Hwu YJ, Chang SC, Chen LL, Chang PY. The effectiveness of regular leisure ‑time physical activities on long‑termglycemic control in people with type 2 diabetes: A systematic review and meta‑analysis. Diabetes Res Clin Pract. 2016;113:77-85. 28. Sherifali D, Nerenberg K, Pullenayegum E, Cheng JE, Gerstein HC. The effect of oral antidiabetic agents on A1C levels: a systematic review and meta‑analysis. Diabetes Care. 2010;33(8):1859-64. 29. Effect of intensive blood‑glucose control withmetformin on complications in overweight patients with type 2 diabetes (UKPDS 34). UK Prospective Diabetes Study (UKPDS) Group. Lancet. 1998;352(9131):854-65. 30. Danne T, Limbert C, Puig DomingoM, Del Prato S, Renard E, Choudhary P et al. Telemonitoring, Telemedicine and Time in Range During the Pandemic: ParadigmChange for Diabetes Risk Management in the Post‑COVID Future. Diabetes Ther. 2021;12(9):2289-310. 31. YaronM, Sher B, Sorek D, Shomer M, Levek N, Schiller T et al. A randomized controlled trial comparing a telemedicine therapeutic intervention with routine care in adults with type 1 diabetes mellitus treated by insulin pumps. Acta Diabetol. 2019;56(6):667-73. 32. Schlesinger S, Neuenschwander M, Barbaresko J, Lang A, Maalmi H, Rathmann W et al. Prediabetes and risk of mortality, diabetes‑related complications and comorbidities: umbrella review of meta‑analyses of prospective studies. Diabetologia. 2022;65(2):275-85. 33. Mishra K, Edwards B. Cardiac Outpatient Care in a Digital Age: Remote Cardiology Clinic Visits in the Era of COVID-19. Curr Cardiol Rep. 2022. 34. Li JO, LiuH, TingDSJ, Jeon S, Chan RVP, KimJE et al. Digital technology, tele‑medicine and artificial intelligence in ophthalmology: A global perspective. Prog Retin Eye Res. 2021;82:100900. 35. Chen L, Cheng L, Gao W, Chen D, Wang C, Ran X. Telemedicine in Chronic Wound Management: Systematic Review And Meta‑Analysis. JMIR Mhealth Uhealth. 2020;8(6):e15574. 36. Olivia NU, Happiness UC, Obinna OM. Protective effect of Cnidoscolus aconitifolius leaves against diclofenac‑induced gastric mucosal damage. Pak J Pharm Sci. 2020;33(2):651-7. 37. Tchero H, Noubou L, Becsangele B, Mukisi‑Mukaza M, Retali GR, Rusch E. Telemedicine in Diabetic Foot Care: A Systematic Literature Review of Interventions and Meta‑analysis of Controlled Trials. Int J Low ExtremWounds. 2017;16(4):274-83. 38. Lipscomb D, Smith AS, Adamson S, Rezazadeh EM. Diabetic foot ulceration in COVID-19 lockdown: cause for concern or unexpected benefit? Diabet Med. 2020;37(8):1409-10. 39. Fasterholdt I, Gerstrom M, Rasmussen BSB, Yderstraede KB, Kidholm K, Pedersen KM. Cost‑effectiveness of telemonitoring of diabetic foot ulcer patients. Health Informatics J. 2018;24(3):245-58. 40. Appuswamy AV, Desimone ME. Managing Diabetes in Hard to Reach Populations: A Review of Telehealth Interventions. Curr Diab Rep. 2020;20(7):28.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=