KOMENTÁŘE Pacient s jaterní cirhózou na interním oddělení – intervence případného abúzu alkoholu | E21 / Vnitř Lék. 2022;68(4):X-X / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz víjí od individuálního léčebného plánu klienta, od typu zařízení a od dostupnosti v daném zařízení. V případě poškození jater v důsledku závislosti na alkoholu je doporučována intenzivní léčba závislosti pro zvýšení úspěšnosti udržení abstinence (8). Farmakologická péče o pacienty se závislostí na alkoholu zahrnuje např. naltrexon 50 mg pro snížení rizika relapsu a touhy po alkoholu, dále akamprosát pomáhající v udržení abstinence a velmi účinný disulfiram (Antabus), který je však potenciálně hepatotoxický a není vhodný u pacientů s jaterním poškozením (8). Také naltrexon je kontraindikován u pacientů s akutním poškozením jater nebo jaterním selháním a s ohledem na jeho metabolismus v játrech je potřeba opatrnosti při podávání pacientům se sníženou funkcí jater (8). U akamprosátu není potřeba úprava dávky při poruše jaterních funkcí, a to v případě Child‑Pugh skóre A a B (8), v případě závažného poškození jater je akamprosát zkoušen v rámci klinických studií (9). Potenciálním lékem v této indikaci je také baklofen, jehož bezpečnost užití byla zkoušena i u pacientů s jaterní cirhózou a jsou zvažovány další potenciální léky v této indikaci (metadoxin, topiramát) (8). Po propuštění pacienta z interního oddělení do ambulantní péče by měla pokračovat mezioborová spolupráce v léčbě těchto pacientů, jejíž součástí by měl být nejméně hepatolog/internista, psychiatr a adiktolog. Multidisciplinární péče o pacienty s cirhózou alkoholové etiologie má potenciál snížit riziko hospitalizace a návštěv pohotovosti, jak bylo ukázáno na pilotním projektu u 89 pacientů michiganské kliniky pro léčbu alkoholového onemocnění jater. Multidisciplinární péče byla zajištěna týmem hepatologa, psychiatra, psychologa, zdravotní sestry a sociálního pracovníka. Každému pacientovi byl vytvořen individuální léčebný plán dle potřeb pacienta a mezioborové diskuze, včetně možnosti individuálních sezení a předepsání léků na prevenci relapsu. Průměrné skóre MELD‑Na se zlepšilo ze vstupních hodnot 14 (SD 6,6) na 11,3 po 6 měsících (p = 0,01). Zároveň došlo k statisticky významnému poklesu návštěv nemocnice při porovnání situace 6 měsíců před a po vstupní návštěvě (míra návštěv pohotovosti poklesla z 0,51 na 0,20 na osobu za měsíc a přijetí k hospitalizaci poklesu z 0,34 na 0,14 na osobu za měsíc (β= -0,89, 95% CI -1,18 to -0,60) (10). Závěrem shrnujeme, že s pacientem se závislostí na alkoholu by před propuštěním z péče interního oddělení měl být absolvován rozhovor o jeho užívání alkoholu, následován krátkou intervencí, doporučením odborné péče a předáním kontaktů na adiktologická zařízení. Pacient by si za pomoci lékaře měl stanovit závazek dalšího postupu a měla by být dohodnuta kontrola splnění tohoto závazku ambulantním lékařem, který jej přebírá do péče. Péče o pacienty s cirhózou a závislostí na alkoholu po propuštění by měla být multidisciplinární a zahrnovat kromě hepatologa/internisty i psychiatra a adiktologa k zvýšení pravděpodobnosti udržení abstinence a zlepšení prognózy jaterního onemocnění. LITERATURA 1. Dvořák K, Falt P, Paterová P, Šembera Š, Šenkyřík M, Cyrany J. Pacient s jaterní cirhózou na interním oddělení. Vnitr Lek 2022;68(1):19-25. doi: 10.36290/vnl.2022.003. 2. Kašpárek T, Dreisig M, Barteček R. Alkoholový odvykací stav a delirium – od patofyziologie k léčbě. Cesk Slov Neurol N 2014; 77/110(2): 153-157. 3. DugumM, McCullough A. Diagnosis and Management of Alcoholic Liver Disease. J Clin Transl Hepatol 2015;3(2):109-116. doi:10.14218/JCTH.2015.00008 4. Haque LY, Jakab S, Deng Y, Ciarleglio MM, Tetrault JM. Substance Use Disorders in Recently Hospitalized Patients With Cirrhosis. J Addict Med 2020 Dec;14(6):e337-e343. doi: 10.1097/ADM.0000000000000677. 5. Ehrmann J, Aiglová K, Konečný M, Procházka V, Vrzalová D. Aktuální možnosti léčby jaterní cirhózy v ambulanci internisty. Vnitr Lek. 2016;62(7-8):553-563. 6. Malinovská J, Kršková L, Švarcová B, Vejtasová V, Urbanová J, Brož J. Screening rizikového užívání alkoholu v ordinaci lékaře. Vnitr Lek. 2021;67(2):e38-43. doi: 10.36290/vnl.2021.033. 7. Wei J, Defries T, Lozada M, Young N, Huen W, Tulsky J. An inpatient treatment and discharge planning protocol for alcohol dependence: efficacy in reducing 30-day readmissions and emergency department visits. J Gen Intern Med. 2015 Mar;30(3):365-70. doi: 10.1007/s11606-014-2968-9. 8. Addolorato G, Mirijello A, Leggio L, Ferrulli A, Landolfi R. Management of alcohol dependence in patients with liver disease. CNS Drugs. 2013;27(4):287-299. doi:10.1007/ s40263-013-0043-4 9. NCT04287920. ClinicalTrials.gov [online]. Dostupné z: https://clinicaltrials.gov/ct2/show/ NCT04287920 (staženo 27. 3. 2022) 10. Mellinger JL, Winder GS, Fernandez AC, Klevering K, Johnson A, Asefah H, Figueroa M, Buchanan J, Blow F, Lok ASF. Feasibility and early experience of a novel multidisciplinary alcohol‑associated liver disease clinic. J Subst Abuse Treat. 2021 Nov;130:108396. doi: 10.1016/j.jsat.2021.108396.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=