PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Time in range: nový parametr v diabetologii | 315 / Vnitř Lék. 2022;68(5):315-323 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Time in range: nový parametr v diabetologii Milan Flekač 3. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze S rozvojemmoderních senzorových technologií v diabetologii v posledních cca 10 letech, kdy se nové možnosti monitorace glykemie dostávají stále častěji do každodenní klinické praxe, se vytvořily nové parametry, které se stávají standardem hodnocení míry kompenzace osob s diabetem a dokáží v některých aspektech doplnit klasické laboratorní parametry užívané dosud, zejména glykovaný hemoglobin. Nový parametr time in range představuje významný přínos nejen pro diabetology, ale také významný nástroj pomáhající pacientům v každodenním životě s diabetem. Klíčová slova: cílové hodnoty, hodnocení záznamů, kompenzace diabetu, kontinuální monitorace glukózy, time in range. Time in range: new parameter to evaluate blood glucose control Continuous glucose monitoring became more common in everyday clinical practice. New parameters have been created as a standard for assessing the degree of control for people with diabetes and can be used more clearly than glycated haemo‑ globin. The new parameter time in range represents a significant benefit not only for diabetologists, but also an important tool to help the patients in their daily lives with diabetes. Key words: target values, glucose profile analysis, diabetes control, continuous glucose monitoring, time in range. Zlatý standard v hodnocení kompenzace diabetu a úspěšnosti léčby představoval doposud glykovaný hemoglobin. Glykovaný hemoglobin (HbA1c) byl tradiční parametr hodnocení kvality kompenzace diabetu všech typů, neboť vztah mezi HbA1c a rizikem rozvoje chronických komplikací je dokumentován řadou klinických studií. HbA1c reflektuje průměrnou glykemii za poslední cca 2–3 měsíce, absolutně však neposkytuje informace o variabilitě glykemií v průběhu dne a mezi jednotlivými dny (1). Pomocí HbA1c nedokážeme popsat, do jaké míry glykemie u pacientů kolísá mimo průměrnou hodnotu, tzn. nepopisuje variabilitu glykemií. Obě velké studie DCCT a UKPDS ukázaly, že stav kompenzace diabetu stanovený glykovaným hemoglobinem ovlivňuje riziko rozvoje cévních komplikací. Glykovaný hemoglobin se tak stal prognostickýmmarkerem těchto změn. Studie DCCT prokázala exponenciální nárůst mikrovaskulárních komplikací u diabetu 1. typu při zvyšující se hodnotě HbA1c nad 53 mmol/mol. Podobnou závislost ukázala i studie UKPDS u DM 2. typu, kdežto makrovaskulární komplikace vykazovaly u těchto pacientů méně výrazný vzestup s narůstající hodnotou HbA1c (2–4). Vedle absolutní hodnoty měla výrazný efekt i dlouhodobá variabilita glykemií promítající se do hodnot HbA1c, takže jeho vyšší variabilita podmínila větší rozvoj komplikací. Pacient s výkyvy glykemie směrem k hyperglykemickým a hypoglykemickým hodnotám tedy může dosahovat stejného HbA1c jako pacient, který má glykemie stabilní a na stejných průměrných hodnotách (5). Variabilita glykemií je dalším faktorem ovlivňujícím rozvoj dlouhodobých komplikací diabetu (6). Víme, že stejnou hladinu HbA1c mohou mít osoby s naprosto odlišnou variabilitou (Obr. 1). Určité stavy, jako je anémie, hemoglobinopatie, nedostatek železa, těhotenství a další, mohou ovlivnit měření HbA1c (7–9). Přes tato omezení je A1C jediným prospektivně hodnoceným nástrojem pro hodnocení rizika komplikací diabetu a jeho význam v klinickém rozhodování by neměl být podceňován. Význam HbA1C narůstá při použití jako doplňku k datůmměřeným pomocí kontinuální monitorace glykemie senzory. Kontinuální monitorace glykemie (CGM) je proto v tomto ohledu přelomovýmmonitoračním nástrojem, s jehož použitím se stále častěji setkáváme a každodenně pracujeme (10). Time in range (TIR, čas strávený v cílových hodnotách) je parametr získaný z dat CGM, který vyjadřuje, kolik času strávil pacient využívající CGM za dané sledované období v cílovém glykemickém pásmu. Toto rozmezí bylo u diabetiků 1. a 2. typu vymezené hodnotou 3,9–10,0 mmol/l. TIR je udáván jako procentuálníi podíl hodnot anebo konkrétní čas strávený v tomto glykemickém pásmu. Kromě TIR byl definován také „čas pod cílovým pásmem“ (time below range – TBR) KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Milan Flekač, Ph.D., milan.flekac@vfn.cz 3. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze U Nemocnice 504, 128 00 Praha – Nové Město Cit. zkr: Vnitř Lék. 2022;68(5):315-323 Článek přijat redakcí: 30. 5. 2022 Článek přijat po recenzích: 1. 7. 2022 https://doi.org/10.36290/vnl.2022.066
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=