PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Time in range: nový parametr v diabetologii | 323 / Vnitř Lék. 2022;68(5):315-323 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz léčby, která se promítá do ovlivnění rizika vzniku a rozvoje chronických komplikací DM. Vedle výše uvedené možnosti zvýšení TIR využitímmoderních inzulinových analog druhé generace, event. jiných antidiabetik (GLP- 1 receptorových agonistů v kombinaci s bazálním inzulinemmísto klasické intenzifikované inzulinové léčby u některých pacientů s DM 2. typu), je to samozřejmě samotná monitorace glykemie pomocí real time CGM, resp. co nejvíce času „na senzoru“, dále správné nastavení alarmů systému CGM, správné načasování aplikace inzulinu k jídlu, používání korekčních bolusů rychle působících inzulinů, počítání sacharidů a tuko‑proteinových jednotek, použití bolus kalkulátoru, u některých využití systémů AHCL (pokročilé hybridní close loop systémy, tzn. chytré inzulinové pumpy), chytrá inzulinová pera a další. Závěr Trvalé používání CGM by mělo být v současné době standardní součástí managementu DM 1. typu. U pacientů léčených intenzifikovanou inzulinovou léčbou (vč. osob s DM 2. typu) poskytuje real time CGM možnost získat okamžitou informaci o aktuální hladině glykemie a zejména o trendu změny a rychlosti změny glykemie. Tyto informace umožňují lidem s diabetem optimalizovat nejen dietní příjem, pohybovou aktivitu, ale také činit adekvátní a včasná rozhodnutí týkající se úpravy dávkování inzulinu, a tak redukovat riziko výskytu akutních hyperglykemických i hypoglykemických epizod. Retrospektivní analýza záznamů CGM umožňuje lékařům a pacientům identifikovat problémy, navrhnout přiléhavější léčebná opatření a stanovit individuální reálné cíle léčby DM. Používání TIR, resp. „in range“ parametrů kalkulovaných ze CGM, je v běžné klinické praxi velmi výhodné a užitečné. Umožňuje si stanovit pro pacienty hmatatelnější klinické cíle a v řadě situací popisuje realitu kompenzace, resp. kontroly DM, lépe než HbA1c, neboť TIR kombinuje průměrnou glykemii (ze senzoru) a glykemickou variabilitu. V rámci interpretace těchto nových parametrů je vždy nutné verifikovat validitu dat, ze kterých jsou tyto parametry kalkulovány (CGM versus glukometr, doba používání CGM a délka období, které je analyzováno). Obecně se dá shrnout, že společným cílem je snaha o zvýšení TIR. Nástrojů ke zvýšení doby strávené v cílových hodnotách je v současné době celá řada, režimových i farmakoterapeutických. LITERATURA 1. American Diabetes Association. 7. Diabetes technology: Standards of Medical Care in Diabetes 2019. Diabetes Care. 2019;42(Suppl.1):S71-S80. 2. NathanDM, Genuth S, Lachin J et al. Diabetes Control andComplications Trial ResearchGroup. The effect of intensive treatment of diabetes on the development and progression of long ‑termcomplications in insulin‑dependent diabetes mellitus. N Engl J Med. 1993;329:977–986. 3. UK Prospective Diabetes Study (UKPDS) Group. Intensive blood‑glucose control with sulphonylureas or insulin compared with conventional treatment and risk of complications in patients with type 2 diabetes (UKPDS 33). Lancet. 1998;352:837-853. 4. Holman RR, Paul SK, Bethel MA, Matthews DR, Neil HAW. 10-year follow‑up of intensive glucose control in type 2 diabetes. N Engl J Med. 2008;359:1577-1589. 5. Beck RW, Connor CG, Mullen DM et al. The fallacy of average: how using HbA1c alone to assess glycemic control can be misleading. Diabetes Care. 2017;40:994-999. 6. Rodbard D. Glucose variability: a review of clinical applications and research developments. Diabetes technology & therapeutics. 2018 Jun 1;20(S2):S2-5. 7. National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases Health Information Center. Sickle cell trait & other hemoglobinopathies & diabetes (for providers) [Internet]. Available from https://www.niddk.nih.gov/health‑information/ diagnostic‑tests/sickle ‑cell‑trait‑hemoglobinopathies in diabetes. Accessed 12 January 201838. Bry L, Chen PC, Sacks DB. Effects of hemoglobin variants and chemically modified derivatives on assays for glycohemoglobin. Clin Chem. 2001;47:153-163. 8. Ford ES, Cowie CC, Li C, Handelsman Y et al. Iron‑deficiency anemia, non iron‑deficiency anemia and HbA1c among adults in the US. J Diabetes. 2011;3:67-73. 9. Nielsen LR, Ekbom P, Damm P et al. HbA1c levels are significantly lower in early and late pregnancy. Diabetes Care. 2004;27:1200-1201. 10. Petrie JR, Peters AL, Bergenstal RM et al. Improving the clinical value and utility of CGM Systems: issues and recommendations: a joint statement of the European Association for the Study of Diabetes and the American Diabetes Association Diabetes Technology Working Group. Diabetes Care. 2017;40:1614-1621. 11. Battelino T, Danne T, Bergenstal RM et al. Clinical Targets for Continuous Glucose Monitoring Data Interpretation: Recommendations From the International Consensus on Time in Range. Diabetes Care. 2019 Aug;42(8):1593-1603. 12. Vigersky RA, McMahon C. The Relationship of Hemoglobin A1C to Time‑in‑Range in Patients with Diabetes. Diabetes Technol Ther. 2019 Feb;21(2):81-85. 13. Bergenstal RM, Beck RW, Close KL et al. Glucose Management Indicator (GMI): A New Term for Estimating A1C From Continuous Glucose Monitoring. Diabetes Care. 2018 Nov;41(11):2275-2280. 14. Beck RW, Bergenstal RM, Riddlesworth TD, et al. Validation of Time in Range as an Outcome Measure for Diabetes Clinical Trials. Diabetes Care. 2019 Mar;42(3):400-405. 15. Polonsky WH, Hessler D. What are the quality of life‑related benefits and losses associated with real‑time continuous glucose monitoring? A survey of current users. Diabetes Technol Ther. 2013 Apr;15(4):295-301. 16. El Malahi A, Van Elsen M, Charleer S et al. Relationship Between Time in Range, Glycemic Variability, HbA1c, and Complications in Adults With Type 1 Diabetes Mellitus. J Clin Endocrinol Metab. 2022 Jan 18;107(2):e570-e581. 17. Lu J, Ma X, Zhou J et al. Association of Time in Range, as Assessed by Continuous Glucose Monitoring, With Diabetic Retinopathy in Type 2 Diabetes. Diabetes Care. 2018 Nov;41(11):2370-2376. 18. Johnson ML, Martens TW, Criego AB, Carlson AL, Simonson GD, Bergenstal RM. Utilizing the Ambulatory Glucose Profile to Standardize and Implement Continuous Glucose Monitoring in Clinical Practice. Diabetes Technol Ther. 2019 Jun;21(S2):S217-S225. 19. Riddlesworth TD, Beck RW, Gal RL et al. Optimal Sampling Duration for Continuous Glucose Monitoring to Determine Long‑Term Glycemic Control. Diabetes Technol Ther. 2018 Apr;20(4):314-316. 20. Goldenberg RM, Aroda VR, Billings LK et al. Effect of insulin degludec versus insulin glargine U100 on time in range: SWITCH PRO, a crossover study of basal insulin‑treated adults with type 2 diabetes and risk factors for hypoglycaemia. Diabetes Obes Metab. 2021 Nov;23(11):2572-2581. 21. Danne T, Axel Schweitzer M, Keuthage W et al. Impact of Fast‑Acting Insulin Aspart on Glycemic Control in Patients with Type 1 Diabetes Using Intermittent‑Scanning Continuous Glucose Monitoring Within a Real‑World Setting: The GoBolus Study. Diabetes Technol Ther. 2021 Mar;23(3):203-212.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=