KAZUISTIKY Účinek inhibitoru SGLT2 empagliflozinu na stabilizaci průběhu srdečního selhání s možností dalších intervencí u pacienta s HFrEF 454 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2022;68(7):454-457 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz https://doi.org/10.36290/vnl.2022.095 Účinek inhibitoru SGLT2 empagliflozinu na stabilizaci průběhu srdečního selhání s možností dalších intervencí u pacienta s HFrEF Filip Málek Kardiovaskulární centrum, Nemocnice Na Homolce, Praha Inhibitory SGLT2 jsou zařazeny do první linie farmakologické léčby pacientů s HFrEF. Předkládáme kazuistiku pacienta, u kterého zahájení léčby empagliflozinem po opakované dekompenzaci srdečního selhání vedlo ke stabilizaci průběhu onemocnění. Stabilizace srdečního selhání umožnila další intervence kardiovaskulárních komorbidit s oddálením nutnosti srdeční transplantace nebo zavedení mechanické srdeční podpory. Klíčová slova: empagliflozin, průběh srdečního selhání, stabilizace. Effect of SGLT2 inhibitor empagliflozin on the stabilization of heart failure progress with the possibility of further interventions in a patient with HFrEF – a case report SGLT2 inhibitors are included in the first line medical therapy of HFrEF. We report a case study of a patient in whom intro‑ duction of treatment with empagliflozin after recurrent heart failure decompensation lead to stabilization of the progress of the disease. Heart failure progress stabilization enabled interventions of cardiovascular comorbidities with delay of heart transplantation or mechanical assist device implantation need. Key words: empagliflozin, heart failure progress, stabilization. Popis případu Pacient, muž, ve věku 48 let, je léčen pro srdeční selhání od roku 2015. V osobní anamnéze je významná léčba Hodgkinova lymfomu, kterou absolvoval ve svých 23 letech věku. Léčba zahrnovla chemote‑ rapii a radioterapii hrudníku. Od 35 let byl léčen pro arteriální hypertenzi a dyslipidemii. Nemá diabetes mellitus. Ve 40 letech věku prodělal akutní infarkt myokardu, jehož léčba vyžadovala přímou chirurgickou revaskularizaci (trojnásobný aortokoronární bypass) pro významné postižení tří tepen. Pro významnou dysfunkci levé komory s ejekční frakcí 30 % byl zaveden implantabilní kardioverter‑defibrilátor (ICD). O dva roky později pro nově vzniklý blok levého Tawarrova raménka byl proveden upgrade na srdeční resynchronizační terapii. Pacient byl dále sledován pro postradiační chlopenní poškození – lehkou mitrální, střední trikuspidální a lehkou degenerativní aortální stenózu. V roce 2018 podstoupil pacient radiofrekvenční ablaci flutteru síní. Pacient byl delší dobu stabilní ve funkční třídě NYHA II na optimální farmakoterapii na maximálně tolerovaných dávkách betablokátoru, blokátoru recep‑ toru pro angiotenzin II (pro intolerance inhibitoru ACE) a antagonisty aldosteronu. Titrace dávek nebyla možná pro sklon k symptomatické hypotenzi. Ke zhoršení stavu došlo v průběhu roku 2021, kdy stav pacienta vyžadoval opakovanou hospitalizaci pro dekompenzaci se známkami převažující pravostranné kardiální insuficience a nutností podávání vysokých dávek diuretik – parenterálně. Opakovaná vyšetření potvrdila těžkou dysfunkci levé komory s ejekční frakcí 30 %, středně významné chlopenní regurgitace na atrioventrikulárních ústích a střed‑ ně významnou aortální stenózu. Byla doplněna ambulantní koronarografie s průchodnými bypassy, nově popsaná významná stenóza kmene levé tepny a významná stenó‑ za ramus circumflexus. Nálezy pacienta byly konzultovány s transplantačnímcentrem IKEM, po dohodě s kolegy bylo doporučeno řešit nálezy postupnými intervencemi a zatím pacienta na listinu kandidátů transplantace srdce nezařazovat. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA, Filip.Malek@homolka.cz Kardiovaskulární centrum, Nemocnice Na Homolce Roentgenova 2, 150 30 Praha 5 Cit. zkr: Vnitř Lék. 2022;68(7):454-457 Článek přijat redakcí: 14. 7. 2022 Článek přijat po recenzích: 26. 9. 2022
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=