PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Tradiční a nové biomarkery kongesce u srdečního selhání 516 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2022;68(8):514-516 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz mortality (28). U experimentálního srdečního selhání měla koncentrace MR‑proADM vztah ke stupni plicní kongesce (29). Závěry Celá řada laboratorních biomarkerů byla testována u pacientů s akutním i chronickým srdečním selháním. Dosud neexistuje univerzální laboratorní biomarker kongesce. Některé biomarkery reflektují spíše stupeň orgánového poškození než stupeň kongesce. Pro hodnocení kongesce a dekongesce v průběhu léčby je možné použít odhad plazmatického objemu. Odhad plazmatického objemu se ukázal být významným a nezávislým prediktorem úmrtí pacientů po akutní dekompenzaci chronického srdečního selhání (30, 31). Většina laboratorních biomarkerů má tak spíše prognostický než diagnostický význam, zejména pokud jsou stanoveny s dalšími parametry. Je užitečné hodnotit biomarkery v kontextu dalších ukazatelů kongesce, jako jsou klinické známky a parametry získané pomocí neinvazivních zobrazovacích metod (echokardiografie, ultrasonografie, radiologie). Pro přesné hodnocení stavu volemie a stupně kongesce pak zůstávají invazivní metody (hemodynamické vyšetření). Probíhá výzkum ke klinickému využití nových metod k monitoraci stupně plicní a systémové kongesce (hrudní impendance, monitorace tlaku v plicnici‑CardioMEMS, monitorace kolapsibility dolní duté žíly – FIRE system). Zlatým standardem v diagnostice chronického srdečního selhání zatím zůstává z laboratorních parametrů stanovení natriuretických peptidů. Jejich vyšetření slouží k neinvazivní diagnostice, posouzení pokročilosti onemocnění a v hodnocení efektu terapie. Stanovení dalších laboratorních biomarkerů má u srdečního selhání zatím pouze omezenou hodnotu. Podpořeno MZ ČR – RVO (Nemocnice Na Homolce – NNH, 00023884), IG160502. LITERATURA 1. Girerd N, Seronde MF, Coiro S et al. Integrative assessment of congestion in heart failure throughout the patient journey. JACC Heart Failure. 2018; 6(4):273-285. 2. Lassus J, Gayat E, Mueller C, et al. Incremental value of biomarkers to clinical variables for mortality prediction in acutely decompensated heart failure: the Multinational Observational Cohort on Acute Heart Failure (MOCA) study. Int J Cardiol. 2013;168:2186-94. 3. Maddox TM, Januzzi JL, Allen LA et al. 2021 Update to the 2017 ACC Expert Consensus Decision pathway for Optimization of Heart Failure Treatment: Answers to 10 Pivotal Issues About Heart Failure With Reduced Ejection Fraction. JACC. 2021; 77(6):772-810. 4. Špinar J, Málek F, Špinarová L et al. Úprava guidelines ACC pro léčbu srdečního selhání v roce 2021. Cor Vasa. 2021;62:264-270 5. Gheorghiade M, Follath F, Ponikowski P et al. Assessing and grading congestion in acute heart failure: a scientific statement from the acute heart failure committee of the Heart Failure Association of the European Society of Cardiology and endorsed by the European Society of Intensive. Care Medicine. Eur J Heart Fail 2010;12:423-33. 6. Mentz RJ, Kjeldsen K, Rossi GP et al. Decongestion in acute heart failure. Eur J Heart Fail. 2014;16:471-82. 7. Beneš J, Kotrč M, Conrad MJ, et al. Exercise dynamics of cardiac biomarkers and hemoconcentration in patients with chronic systolic heart failure. J Card Fail. 2020,26(12):1100-1105. 8. Duarte K, Monnez JM, Albuisson E et al. Prognostic value of estimated plasma volume in heart failure. J Am Coll Cardiol. HF. 2015;3:886-93. 9. Pitt B, Remme W, Zannad F et al. For the Eplerenone Post‑Acute Myocardial. Infarction Heart Failure Efficacy and Survival Study Investigators. Eplerenone, a selective aldosterone blocker, in patients with left ventricular dysfunction after myocardial infarction. N Engl J Med. 2003;348:1309-21. 10. Mullens W, Abrahams Z, Francis GS et al. Importance of venous congestion for worsening of renal function in advanced decompensated heart failure. J Am Coll Cardiol. 2009;53:589-96. 11. Brisco MA, Coca SG, Chen J et al. Blood urea nitrogen/creatinine ratio identifies a high ‑risk but potentially reversible form of renal dysfunction in patients with decompensated heart failure. Circ Heart Fail. 2013;6:233-9. 12. Shinagawa H, Inomata T, Koitabashi T et al. Prognostic significance of increased serum bilirubin levels coincident with cardiac decompensation in chronic heart failure. Circ J. 2008;72:364-9. 13. Felder L, Mund A, Parker JG. Liver Function Test in Chronic Congestive Heart Failure. Circulation 1950,2(2):286-297. 14. Sarraf M, Masoumi A, Schrier RW. Cardiorenal syndrome in acute decompensated heart failure. Clin J Am Soc Nephrol. 2009;4: 2013-2026. 15. Cadnapaphornchai MA, Gurevich AK, Weinberger HD, Schrier RW. Pathophysiology of sodium and water retention in heart failure. Cardiology 2001;96:122-131. 16. Chaudhry SI, Wang Y, Concato J, Gill TM, Krumholz HM. Patterns of weight change preceding hospitalization for heart failure. Circulation 2007;116:1549-1554. 17. Zile MR, Bennett TD, St. John Sutton M et al.Transition from chronic compensated to acute decompensated heart failure: pathophysiological insights obtained from continuous monitoring of intracardiac pressures. Circulation 2008;118:1433-1441. 18. Núñez J, Miňana G, Nuňez E et al. Clinical utility of antigen carbohydrate 125 in heart failure. Heart Fail Rev. 2014;19:575-584. 19. Fudim M, Felker M. Biomarkers of Congestion. Emerging Tools in the Management of Heart Failure? JACC Heart Failure. 2020,8(5):398-400. 20. Núñez J, Nunez E, Sanchis J et al. Antigen carbohydrate 125 and brain natriuretic peptide serial measurements for risk stratification following an episode of acute heart failure. Int J Cardiol. 2012;159:21-8. 21. Núñez J, Llacer P, Bertomeu‑Gonzalez V et al. Carbohydrate Antigen-125-Guided Therapy in Acute Heart Failure: CHANCE‑HF: a randomized study. J Am Coll Cardiol HF. 2016;4:833-43. 22. Núñez J, Llacer P, Garcia‑Blas S et al. CA125- Guided Diuretic Treatment Versus Usual Care in Patients With Acute Heart Failure and Renal Dysfunction. Am J Med. 2020;133:370–80.e4. 23. Núñez J, Bayés‑Genís A, Revuelta‑López E et al. Clinical role of CA125 in worsening heart failure: a BIOSTAT‑CHF study subanalysis. J Am Coll Cardiol HF. 2020;8:386-97. 24. Arrigo M, Truong QA, Onat D et al. Soluble CD146 is a novel marker of systemic congestion in heart failure patients: an experimental mechanistic and transcardiac clinical study. Clin Chem. 2017;63:386-393. 25. Gayat E, Caillard A, Laribi S. et al. Soluble CD146, a new endothelial biomarker of acutely decompensated heart failure. Int J Cardiol 2015;199:241-247. 26. Kubena P, Arrigo M, Parenica J et al. Plasma levels of soluble CD146 reflect the severity of pulmonary congestion better than brain natriuretic peptide in acute coronary syndrome. Ann Lab Med. 2016;36:300-305. 27. Peacock WF. Novel biomarkers in acute heart failure: MR‑pro‑adrenomedullin. Clin Chem Lab Med. 2014;52:1433-1435. 28. Maisel A, Mueller C, Nowak RM et al. Midregion prohormone adrenomedullin and prognosis in patients presenting with acute dyspnea: results from the BACH (Biomarkers in Acute Heart Failure) trial. J Am Coll Cardiol. 2011;58:1057-1067 29. Willenbrock R, Langenickel T, Knecht M, et al. Regulation of cardiac adrenomedullin ‑mRNA in different stages of experimental heart failure. Life Sci. 1999;65:2241-2249. 30. Fudim M, Lerman JB, Page C et al. Plasma Volume Status and Its Association With In ‑Hospital and Postdischarge Outcomes in Decompensated Heart Failure. Journal of Cardiac Failure. 2021;27(3):297-308. 31. Tamaki S, Yamada T, Morita T et al. Comparison of the prognostic values of formulas for the estimation of plasma volume in patients admitted for acute decompensated heart failure: a prospective study. Eur Heart J Suppl. 2018, ehy565.P2820
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=