PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Porucha kognitivních funkcí a hrozba pandemie demence aneb cesta hypertoniků k nesoběstačnosti 536 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2022;68(8):532-536 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz funkce. Naopak ve studii Syst‑Eur u starších osob s izolovanou systolickou hypertenzí antihypertenzní terapie snížila riziko demence o 50 % ve srovnání s placebem. Uvedené rozdíly lze vysvětlit krátkým trváním studií, použitím málo senzitivních nástrojů pro detekci kognitivní dysfunkce (většina studií používala MMSE test) jako i nízkou senzitivitou a statistickou sílou (vliv na kognitivní funkce byl sekundárním sledovaným cílem). Dalším problémem může být pozdní nasazení antihypertenzní terapie v době rozvinutých ireverzibilních strukturálních změn mozku. Kontrola TK od mládí má větší potenciál zamezit rozvoji strukturálních změn mozku a poklesu kognitivních funkcí. V recentní studii nízkorizikových osob s hypertenzí I. stupně (TK 140–159/90–99 mmHg) osoby s kontrolovanou hypertenzí měly nižší riziko rozvoje demence, a to jak vaskulární, tak i Alzheimerova typu (Obr. 4) (21). V podstudii studie SPRINT (SPRINT MIND) u osob průměrného věku 68 let intenzivní antihypertenzní terapie s cílovým STK 120 mm Hg vedla k 15% redukci kompozitního cíle MCI a demence ve srovnání s konvenční terapií s cílovým STK < 140 mm Hg. Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje riziko rozvoje demence, je adherence k antihypertenzní terapii. V prospektivní kohortové studii zahrnující 4368 účastníků ve věku alespoň 65 let bylo riziko demence třikrát vyšší u pacientů s horší adherencí k antihypertenzní léčbě ve srovnání se skupinou s dobrou adherencí. Naopak adherence k hypolipidemické terapii neměla vliv na riziko rozvoje demence. To poukazuje na skutečnost, že asociacemezi horší adherencí k antihypertenzní terapii a demencí nebyla důsledkem horších kognitivních funkcí vedoucích k non‑adherenci. Zlepšení adherence k antihypertenzní terapii tedymůže být dalším nástrojem boje s epidemií demence. Zkvalitnění managementu hypertenze by mělo být cílem každého lékaře Aktuální evropská doporučení uvádějí jako cílovou hodnotu krevního tlaku u osob do 65 let 120–130/70–80 mm Hg (22). Terapie hypertenze má být podle současných doporučení (22) u naprosté většiny pacientů zahájena dvojkombinací antihypertenziv a intenzifikována do tří měsíců na trojkombinaci antihypertenziv, pokud nedojde k dosažení cílových hodnot krevního tlaku, preferenčně pomocí fixních kombinací. Závěry V následujících letech očekáváme výrazný nárůst počtu pacientů s lehkým kognitivním deficitem a demencí v ČR. I když demenci nedokážeme vyléčit, lze jí předcházet. Arteriální hypertenze je významným ovlivnitelným rizikovým faktorem rozvoje kognitivního deficitu. Včasná diagnostika a terapie AH v mládí může zabránit nebo oddálit ireverzibilní poškození mozku a rozvojí kognitivního deficitu. Recentní data naznačují, že u mladých nízkorizikových pacientů s lehce vyšším TK kontrola AH k cílovým hodnotám TK snižuje riziko vzniku demence. Proto je s kontrolou TK nutné začít včas. LITERATURA 1. Petersen RC, Lopez O, Armstrong MJ et al. Practice guideline update summary: Mild cognitive impairment: Report of the Guideline Development, Dissemination, and Implementation Subcommittee of the American Academy of Neurology. Neurology. 2018;90(3):126-135. 2. Livingston G, Huntley J, Sommerlad A et al. Dementia prevention, intervention, and care: 2020 report of the <em>Lancet</em> Commission. The Lancet. 2020;396(10248):413-446. 3. Iadecola C, Yaffe K, Biller J et al. Impact of Hypertension on Cognitive Function: A Scientific Statement From the American Heart Association. Hypertension (Dallas, Tex : 1979). 2016;68(6):e67-e94. 4. Schaare HL, Kharabian Masouleh S, Beyer F et al. Association of peripheral blood pressure with gray matter volume in 19- to 40-year‑old adults. Neurology. 2019;92(8):e758-e773. 5. Lane CA, Barnes J, Nicholas JMet al. Associations between blood pressure across adulthood and late‑life brain structure and pathology in the neuroscience substudy of the 1946 British birth cohort (Insight 46): an epidemiological study. The Lancet Neurology. 2019;18(10):942-952. 6. Shang X, Hill E, Zhu Z et al. The Association of Age at Diagnosis of HypertensionWith Brain Structure and Incident Dementia in the UK Biobank. Hypertension. 2021;78(5):1463-1474. 7. Maillard P, Mitchell GF, Himali JJ, et al. Effects of Arterial Stiffness on Brain Integrity in Young Adults From the Framingham Heart Study. Stroke. 2016;47(4):1030-1036. 8. Suvila K, Lima JAC, Yano Y, Tan ZS, Cheng S, Niiranen TJ. Early‑but Not Late‑Onset Hypertension Is Related to Midlife Cognitive Function. Hypertension. 2021;77(3):972-979. 9. Swan GE, Carmelli D, Larue A. Systolic blood pressure tracking over 25 to 30 years and cognitive performance in older adults. Stroke. 1998;29(11):2334-2340. 10. Gottesman RF, Schneider AL, Albert M et al. Midlife hypertension and 20-year cognitive change: the atherosclerosis risk in communities neurocognitive study. JAMA neurology. 2014;71(10):1218-1227. 11. Emdin CA, Rothwell PM, Salimi‑Khorshidi G et al. Blood Pressure and Risk of Vascular Dementia: Evidence From a Primary Care Registry and a Cohort Study of Transient Ischemic Attack and Stroke. Stroke. 2016;47(6):1429-1435. 12. Chen KH, Henderson VW, Stolwyk RJ, Dennerstein L, Szoeke C. Prehypertension in midlife is associated with worse cognition a decade later in middle‑aged and older women. Age and ageing. 2015;44(3):439-445. 13. Hebert LE, Scherr PA, Bennett DA et al. Blood pressure and late‑life cognitive function change: a biracial longitudinal population study. Neurology. 2004;62(11):2021-2024. 14. Solfrizzi V, Panza F, Colacicco AM, et al. Vascular risk factors, incidence of MCI, and rates of progression to dementia. Neurology. 2004;63(10):1882-1891. 15. Lee CJ, Lee JY, Han K et al. Blood Pressure Levels and Risks of Dementia: a Nationwide Study of 4.5 Million People. Hypertension (Dallas, Tex : 1979). 2022;79(1):218-229. 16. van Dalen JW, Brayne C, Crane PK et al. Association of Systolic Blood Pressure With Dementia Risk and the Role of Age, U‑Shaped Associations, and Mortality. JAMA internal medicine. 2022;182(2):142-152. 17. Skoog I, Lernfelt B, Landahl S et al. 15-year longitudinal study of blood pressure and dementia. Lancet (London, England). 1996;347(9009):1141-1145. 18. Qiu C, von Strauss E, Winblad B, Fratiglioni L. Decline in blood pressure over time and risk of dementia: a longitudinal study from the Kungsholmen project. Stroke. 2004;35(8):1810-1815. 19. Walker KA, Sharrett AR, Wu A et al. Association of Midlife to Late‑Life Blood Pressure Patterns With Incident Dementia. JAMA. 2019;322(6):535-545. 20. Scuteri A, Benetos A, Sierra C et al. Routine assessment of cognitive function in older patients with hypertension seen by primary care physicians: why and how- —a decision‑making support from the working group on ‘hypertension and the brain’ of the European Society of Hypertension and from the European Geriatric Medicine Society. Journal of hypertension. 2021;39(1). 21. Lee CJ, Hwang J, Kang CY et al. Protective ef fect of controlled blood pressure on risk of dementia in low‑risk, grade 1 hypertension. Journal of hypertension. 2021;39(8):1662-1669. 22. Williams B, Mancia G, Spiering W et al. 2018 ESC/ESH Guidelines for the management of arterial hypertension: The Task Force for the management of arterial hypertension of the European Society of Cardiology (ESC) and the European Society of Hypertension (ESH). European heart journal. 2018; 39(33): 3021-3104. 23. Sierra C. Hypertension and the Risk of Dementia. Front Cardiovasc Med. 2020 Jan 31;7:5.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=