PŮVODNÍ PRÁCE Jak přesvědčit pacienta odmítajícího kolonoskopické vyšetření – kvalitativní studie E14 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2022;68(8):E12-E17 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz z něj ta rakovina vznikne. Když to vyšetření uděláme hned, dává vám to jedinečnou možnost zasáhnout včas.“ „Každým dnem, kdy ten výrůstek ve střevě je, se zvyšuje riziko, že z něj vznikne zhoubný nádor.“ „Důvodem pozitivního TOK může být pouze nějaký polyp, který se dá během vyšetření rovnou i odstranit – tím pádem se problém vyřeší. Nemusí to hned znamenat, že již máte vážný nález.“ „Pokud to „necháte být“, je možné, že to opravdu bude nádor a později se to bude muset řešit velkou operací a může to klidně skončit i umělým vývodem střeva. A to není nic příjemného.“ Zmíněna byla i možnost jiných typů vyšetření (CT kolonografie, irrigografie) s tím, že příprava na vyšetření je obdobná jako při kolonoskopii, a nedá se při nich provést léčebný výkon (odběr tkáně). Význam vyšetření Udávané důvody pro kolonoskopii a její význam se kryly s předchozím odstavcem. Nedůvěra ve výsledek TOK Přestože TOK může být i falešně pozitivní, ani další negativní TOK by nebezpeční CRC nevyloučil a kolonoskopii by bylo třeba provést tak jako tak. „Výsledek TOK je velmi pravděpodobně správný.“ „Opakované vyšetření může být falešně negativní, protože to zrovna chvilku nekrvácelo.“ Obava z přípravy na vyšetření Obavu z přípravy na vyšetření, tedy očistné kůry, by respondenti zmírnili poukazem na moderní vyprazdňovací prostředky, které jsou šetrnější, i na možnost prodělat přípravu v nemocnici za odborné asistence. Vlastní vyšetření Nespecifické obavy Stran rozptýlení strachu z vlastního vyšetření respondenti zmínili většinovou nekomplikovanost průběhu, možnost sedace či analgezie či anestezie. Významným faktorem by mohla být i videoedukace, zobrazující proceduru. „Není to zdaleka tak nepříjemné, jak to vypadá. Pacienti po vyšetření zmiňují, že se obávali zbytečně.“ Strach z bolesti Opět lze zmínit preventivní tlumení bolesti pomocí analgosedace. „Píchnou vám něco a nebudete nic bolestivého cítit.“ Obavy z narušení intimity Na narušení intimity je pamatováno úpravou prostředí, kde vyšetření probíhá, a specifickým oděvem, který má pacient při vyšetření na sobě. „Člověk se trochu stydí, ale nemusíte se bát vyšetření, je diskrétní, sestřičky i lékaři jsou na něj „zvyklí“. Je tam šero a na sobě máte jednorázové kalhoty jen s malým otvorem pro přístroj. Nikde tam neležíte nahý před cizími lidmi. Po vyšetření jdete za chvíli domů.“ Obavy z komplikací výkonu Respondenti uvedli, že komplikace je nutné zmínit, ale zdůraznit jejich nízkou frekvenci a možnost nápravy. „Ke komplikacímmůže dojít, ale jsou velmi řídké a lze je účinně řešit. Význam dalšího života pro sebe i ostatní Respondenti zmínili význam života pro pacienta samotného i jeho rodinu. „Určitě jste rád na světě, nemá cenu riskovat, že skončí nebo bude spojen s nepříjemnostmi, jako je umělý vývod.“ „Myslete také na svá vnoučata, aby si vás užili co nejdéle.“ „Určitě vás rodina potřebuje.“ Použitý slovník při rozhovoru s pacientem Respondenti uvedli, že by se spíše vyhýbali expresivním negativním výrazům typu „rakovina“, ale tento postoj by modifikovali podle typu pacienta. „Většinou se lidé uzavřou, pokud řeknete, že mají rakovinu, u někoho to ale naopak může zafungovat pozitivně.“ Technické okolnosti Lze i vyšetření objednat s tím, že při dalším setkání pacient vysloví souhlas. „Já vás tam teď objednám, abychom neztráceli čas, a ještě si o tom promluvíme.“ Rámcová strategie postupu u nesouhlasícího pacienta Pokud pacient při prvním rozhovoru s provedením kolonoskopie nesouhlasí, dáme mu čas na promyšlení 1–2 týdny a navrhneme mu, aby se po tomto časovém intervalu opět dostavil do naší ambulance na druhý rozhovor. Doporučíme mu také probrat situaci s někým jemu blízkým, členy rodiny, přáteli, či nějakým jemu známým lékařem. Je také vhodné dát pacientovi možnost přijít na druhou konzultaci s někým blízkým, komu důvěřuje. Na rozhovor si vyhradíme dostatek času (minimálně 30 min). Pokud ani při druhém rozhovoru pacient nesouhlasí, pak je na místě nabídnout konzultaci s jiným lékařem‑specialistou, optimálně gastroenterologem, v našem případě lze doporučit i návštěvu v kazuistice zmiňovaného urologa s diskuzí o nedostatečnosti samotného vyšetření per rectum. Není‑li ani poté pacient přesvědčen, lze domluvit konzultaci s někým, u koho byl proces (vyšetření‑nález CRC‑operace) úspěšný, a tak mu ukázat, že ani diagnóza CRC nemusí znamenat smrtelné onemocnění. Pokusíme se tak modifikovat jeho postoj, který je pravděpodobně hluboce ovlivněný úmrtím vícerých kamarádů na CRC. V závěrečných fázích neúspěšného přesvědčování lze zvážit i konzultaci s psychologem. Neúspěšnou sekvenci setkání je vhodné zakončit diskuzí a podpisem informovaného nesouhlasu, to dále zdůrazní vážnost situace a může teoreticky ještě ovlivnit postoj pacienta.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=