PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Co je nového v doporučeních ESC 2022 pro předoperační vyšetření a perioperační péči 20 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2023;69(1):14-22 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz pak podávána dle rizika krvácení do obnovení plné mobility pacienta (nebo do propuštění domů). Krevní ztráty Velké operační výkony nesou vyšší riziko perioperačních krevních ztrát. Již lehká anémie významně zvyšuje pooperační morbiditu (respi‑ rační selhání, močové, rané, septické a tromboembolické komplikace) a mortalitu (1). Anemiční pacienti vyžadující peroperační podání krevní transfuze mají o 50 % nižší dlouhodobé přežití (1). Kromě poruchy kostní dřeně je většina anémií korigovatelná bě‑ hem 2–4 týdnů. Autotransfuze jsou doporučeny u operačních výkonů s předpokládanou krevní ztrátou přes 500 ml (1). Koronární nemoc Perioperační riziko KV komplikací u pacientů s koronární nemocí (co‑ ronary artery disease, CAD) závisí na několika faktorech (typ operačního výkonu a jeho načasování). Starší pacienti mají vyšší riziko než mladší a pacienti s recentním akutním koronárním syndromem (ACS) mají vyšší riziko než pacienti s chronickým koronárním syndromem (CHCS). U pacientů s ACS bychom měli postupovat nezávisle na plánova‑ ném elektivním operačním výkonu (který je možno alespoň o 3 měsíce odložit) – je tedy preferovaná PCI se zavedením DES stentu, až poté elektivní chirurgický výkon. V jiných případech by mělo být rozhodnutí mezi řešením ACS a operačním výkonem hodnoceno individuálně (1). Chronické srdeční selhání Srdeční selhání (heart failure, HF) je známým rizikovým faktorem pooperační mortality. Riziko pooperačních komplikací závisí přímo na ejekční frakci levé komory (EFLK), hemodynamické kompenzaci a přítomnosti příznaků HF (1). Pacienti s akutní dekompenzací HF mají vyšší perioperační mortalitu než pacienti se stabilním chronickým HF (1). Perioperační mortalita se zvyšuje se snižující se EFLK. Ke snížení rizika akutní dekompenzace HF je doporučeno opti‑ malizovat farmakoterapii dle doporučení ESC z roku 2020. K monito‑ raci pacientů s HF během NCS lze využít kontinuální intraarteriální monitoring krevního tlaku nebo techniku k analýze pulzní křivky k monitoraci hemodynamiky. Základní farmakoterapie HF by neměla být v perioperačním období přerušena. U pacientů s resynchronizač‑ ní terapií je doporučeno ponechat přístroj zapnutý k zajištění lepší hemodynamické stability. Hypertrofická obstrukční kardiomyopatie U pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií je doporučeno před NCS provést TTE k posouzení rozsahu hypertrofie, obstrukce a diasto‑ lické funkce. Je důležité se předoperačně vyhnout protrahovanému lač‑ nění, protože dehydratace může snížit ejekční objem a zhoršit obstrukci výtokového traktu levé komory (LVOT). Farmakoterapie zaměřená na snížení obstrukčního gradientu v LVOT by neměla být v perioperačním období přerušena (1). Vysadit DOAC 48 h před výkonem (při vysokém riziku krvácení) operace Před epidurální a spinální anestezií vysadit DOAC 5 bio‑ logických poločasů před vý‑ konem Vysadit DOAC 24 h před výkonem (při nízkém ri‑ ziku krvácení) LMWH bridging po vysazení DOAC (CHA2DS2-VASc > 6, iCMP před méně než 3 měsíci, vysoké riziko reku‑ rence VTE, trombus hrotku LK) bez bridging terapie LMWH profylaxe (při vysazeném DOAC) DOAC zpět do terapie za 48–72 h (při vysokém riziku krvácení) DOAC zpět do terapie za 6–8 h, ev. večer po výko‑ nu (při nízkém riziku krvácení) +3 dny -3 dny -2 dny -1 den 0 +6–8 hodin +1 den +2 dny Schéma 1. Management DOAC v perioperačním období (1)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=