PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Histaminová intolerance | 39 / Vnitř Lék. 2023;69(1):37-40 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Vylučujeme stavy, které jsou spojeny se zvýšením hladiny plazma‑ tického histaminu (IgE mediované alergické reakce, systémová masto‑ cytóza) (2, 5, 10, 11). Dalším krokem je vyloučit sekundárně navozenou DAO insuficienci, kdy příčinou je jiné onemocnění například střevní zánětlivé onemocnění nebo léčba (Tab. 1) (2). Oproti tomu primární insuficience DAO je geneticky podmíněná (2). Existuje celá řada polymorfismů v genu pro DAO, většina z nich má vliv na kinetiku enzymu, a to ve smyslu snížení, ale jsou popsány i mutace, jejichž výsledkem je zvýšení aktivity enzymu. V současnosti je pro stanovení diagnózy nejdůležitější pozitivní klinický efekt po zavedení nízkohistaminové diety (2). Délka trvání nízkohistaminové diety k potvrzení diagnózy se pohybuje mezi 4 až 8 týdny (2, 11). Zatím neexistuje spolehlivý laboratorní test k potvrzení insuficience DAO. Nabízí se celá řada kandidátních testů, nicméně s nejasnou výpo‑ vědní hodnotou. Nejvíce používaným je stanovení plazmatické aktivity DAO, kdy se stanovuje množství histaminu degradovaného ve vzorku krve v daném časovém intervalu (2). Uvedené vyšetření vyvolává řadu kontroverzí, někteří autoři doporučují vyšetření jako vhodné pro iden‑ tifikaci symptomatických pacientů s histaminovou intolerancí, naproti tomu existují práce, které nenalezly významný vztah mezi klinickou anamnézou pacientů s typickými příznaky histaminové intolerance a sérovými hodnotami aktivity DAO (12). Dalším diskutovaným vyšet‑ řením k průkazu histaminové intolerance jsou kožní testy (prick testy s diagnostickými alergeny). Jedná se o variantu kožního alergologic‑ kého testování. Rozdíl spočívá v době za jakou se odečítají kožní testy (50 min) a v hodnocení, kdy se měří doba remise pupence po aplikaci histaminu. Pacienti se symptomy intolerance vykazovali opožděnou remisi pupence, což autoři interpretovali jako sníženou degradační schopnost. Nicméně na základě tohoto testu může být obtížné odlišit HIT od jiných, např. alergických poruch (13). Vzhledem k tomu, že střevo je hlavním místem působení DAO, se jako nejnadějnější možností diagnostiky HIT jeví měření intestinální aktivity DAO pomocí biopsie tlustého střeva (2). Zvažovanou možností je i provokační test histaminem. Dostupné jsou výsledky dvou dvojitě zaslepených studií, nicméně jejich výsledky jsou rozporuplné (14, 15). Neinvazivní zkoumanou možností diagnostiky insuficience DAO je sta‑ novení vylučování histaminu a jeho metabolitů v moči. Hypotézou je, že jedinci s histaminovou intolerancí by mohli mít jiný profil vylučování histaminu a jeho metabolitů v moči než ostatní jedinci (16). Všechny tyto metodiky je třeba ověřit na větších počtech pacientů. Terapeutické možnosti V současné době je hlavní strategií terapie dodržování nízkohis‑ taminové diety (2, 17). Suplementace exogenním DAO je považována jako doplňková léčba (10, 18). Nízkohistaminová dieta Nízkohistaminová nebo bezhistaminová dieta je nyní považována jako základní léčba HIT (2, 11). Neexistuje však jediné dietní doporučení nízkohistaminové diety (2). Histamin je velmi široce zastoupen v celé řa‑ dě potravin (2, 17), nejdůležitější viz tabulka 1. Kromě samotné potraviny je třeba zohlednit i čerstvost, zpracování nebo hygienické podmínky, za kterých byla potravina skladována nebo kterým byla vystavena. Všechny tyto faktory ovlivňují množství histaminu. Nicméně je nutné zohlednit i obsah ostatních biogenních aminů, jako jsou putrescin a kadaverin (5, 19). Účinnost nízkohistaminové diety byla prokázána v celé řadě klinických studií (2). Exogenní suplementace DAO V současnosti je dostupná perorální substituce DAO, jedná se o doplněk stravy s doporučeným dávkováním 15 minut před jídlem obsahujícím histamin. Hlavním zdrojem enzymu DAO jsou prasečí ledviny, jedná se o proteinový extrakt prasečí ledviny s enterosolvent‑ ním povlakem (2, 20). Kromě živočišného zdroje mohou být zdrojem substituce DAO i rostliny, konkrétně naklíčené klíčky luštěnin, které mají Tab. 1. Zdroje histaminu Na histamin bohaté potraviny rajčata, lilek, baklažán, papriky, špenát, kokos, avokádo, ryby, kuřecí maso, uzené masné produkty, skladované a konzervované maso, konzervované potraviny, zrající sýry, bílé pečivo, alkoholické nápoje Léky ovlivňující metabolismus histaminu (snižující aktivitu a inhibující DAO, narušující metabolismus nebo distribuci a uvolňování histaminu) antimalarika, antibiotika, antihypertenziva, antiparazitika, tuberkulostatika, analagetika, antitusika, antirevmatika, antiseptika, protizánětlivé léky, mukolytika, antidepresiva, antiemetika, myorelaxancia, antihistaminika (H1 a H2 antagonisté), vitaminy, antihypotenziva, antiarytmika, diuretika, prokinetika, bronchodilatancia, cytostatika, antiparkinsonika, anxiolytika, radiokontrastní látky chlorochin, cefalosporiny, klavulanová kyselina, kolistin, verapamil, klonidin, hydralazin, pentamidin, isoniazid, metamizol, diclofenac, acetylcystein, amitriptylin, metoklopramid, suxamethonium, cimetidin, promethazin, thiamin, kyselina askorbová, thiopental, morfin, kyselina acetylsalicylová, dobutamin, propafenon, amilorid, aminofylin, cyklofosfamid, inhibitory monoaminooxidázy, kodein, acematacin, akriflavin. Histaminoliberátory korýši, měkkýši, vepřové maso, bílek, mléko, anannas, jahody, papája, mango, citrusy, banán, rajčata, špenát, pohanka, arašídy, lékořice, čokoláda, kakao, ocet, koření, alkohol, luštěniny, aditiva Tab. 2. Klinické symptomy histaminové intolerance Projevy HIT Gastrointestinální většinou postprandiální nadýmání a nevolnost, střevní diskomfort, průjem, bolest břicha, zácpa, vomitus, meteorismus Negastrointestinální respirační systém rhinitis, nazální kongesce, kýchání, dyspnoe, brochospasmus nervový systém bolest hlavy, migrenózní stavy, závratě kardiovaskulární systém tachykardie, arytmie, hypotonie, hypotenze, kolapsový stav kožní systém pruritus, urtikárie, erytém, ekzém, otok ostatní dysmenorea
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=