PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Histaminová intolerance 40 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2023;69(1):37-40 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz i vyšší katalytickou kapacitu enzymů při degradaci aminosubstrátů ve srovnání s enzymy živočišného původu (2). Antihistaminika Pro úplnost je ještě třeba uvést terapii antihistaminiky, ale i zde chybí důkaz o účinnosti potvrzený randomizovanými klinickými studiemi (10). Probiotika Jak již bylo zmíněno, množství histaminu a ostatních biogenních aminů ovlivňuje přítomnost bakteriálních kmenů. Existuje tedy hypo‑ téza, že na zvýšené hladině biogenních aminů a histaminu se kromě zhoršené degradace v důsledku deficitu DAO může podílet i naru‑ šená střevní flóra (21). U pacientů s HIT byla prokázána nižší bakteri‑ ální diverzita s narušenou střevní bariérou (21). Podkladem dysbiózy je zvýšené množství proteobakterií, snížené množství bakterií rodu Bifidobacterium (21). Nabízí se tak možnost probiotické terapie tímto rodem. Nicméně i tato hypotéza potřebuje prověření na větší skupině pacientů (21). Diferenciální diagnostika HIT Jak již bylo řečeno, v rámci diferenciální diagnostiky HIT je třeba vyloučit stavy spojené se zvýšením hladiny plazmatického histaminu (IgE mediované alergické reakce, systémová mastocytóza, MCAS). Mezi tyto stavy patří i intoxikace histaminem tzv. scombroid syndrom. Jedná se o otravu způsobenou konzumací nadměrného množství histami‑ nu a ostatních biogenních aminů. Vzhledem k tomu, že většinou je původcem otravy rybí maso, je název scombroid odvozen, latinského označení čeledi makrelovití Scombridae. Nicméně, jak již bylo uvedeno výše, zdrojem biogenních aminů mohou být i jiné potraviny, většinou nějakým způsobem zrající, fermentované nebo zkažené. Podobně jako u HIT je výskyt scombroid syndromu pouze odhadován, udává se, že stojí za až kolem 5 % alimentárních otrav. V čerstvých rybách se hista‑ min nenachází, vzniká až působením enzymu histidindekarboxylázy. Uvedený enzym obsahují bakterie v rybích žábrách a v gastrointes‑ tinálním traktu. Klíčové pro aktivaci histidindekarboxylázy je teplota skladování, pokojová teplota enzym zvýšeně aktivuje, teploty pod bodemmrazu enzym inhibují. Maso kontaminované ryby má normální vzhled i chuť a vyprodukovaný histamin nezničí žádný způsob zpra‑ cování potraviny. Intoxikace histaminem je charakterizován krátkou inkubační dobou (20–30 minut po požití) a odezněním symptomů během několika hodin (2). Klinické projevy a rychlost nástupu potíží často imitují alergickou reakci a mají i stejně široké projevy. Zahrnují kožní, gastrointestinální, neurologické nebo kardiovaskulární projevy (2). Předpokládá se, že průběh histaminové intoxikace může být ovlivněn alkoholem nebo dalšími biogenními aminy v potravě (2, 5). Závěr HIT má velmi širokou klinickou manifestaci, která pacienty může přivést do ambulancí nejrůznějších specialistů. Často není možné odlišit, jestli se jedná o samotnou HIT nebo současnou manifestaci i jiného onemocnění. Stanovení diagnózy HIT, aktuálně spočívá ve vyloučení ostatních možných příčin a pozitivním klinickém efektu po zavedení nízkohistaminové diety (2). Diagnóza HIT je tedy diagnosis per exclusi‑ one. Existuje sice celá řada možných vyšetření, nicméně jejich výsledky jsou rozporuplné. Rovněž na poli terapie chybí průkaz její efektivity a základem léčby zůstává nízkohistaminová dieta. I zde je prostor pro realizaci klinických hodnocení k průkazu efektivity terapie. Nadějné a elegantní řešení je ovlivnění střevního mikrobiomu (2). Kdy tedy přemýšlet o HIT? Diagnózu HIT bychom měli zvažovat při přítomnosti alespoň 2 ≥ HIT symptomů, které se manifestují do 4 hodin po konzumaci potra‑ viny (Tab. 2). Současně je třeba zohlednit další diagnózy a používanou medikaci. LITERATURA 1. Shulpekova YO, Nechaev VM, Popova IR, Deeva TA, Kopylov AT, Malsagova KA, et al. Food Intolerance: The Role of Histamine. Nutrients. 2021;13(9). 2. Comas‑Basté O, Sánchez‑Pérez S, Veciana‑Nogués MT, Latorre‑Moratalla M, Vidal ‑Carou MDC. Histamine Intolerance: The Current State of the Art. Biomolecules. 2020;10(8). 3. Panula P. Histamine receptors, agonists, and antagonists in health and disease. Handb Clin Neurol. 2021;180:377-87. 4. RILEY JF. HISTAMINE AND SIR HENRY DALE. Br Med J. 1965;1(5448):1488-90. 5. Kovacova‑Hanuskova E, Buday T, Gavliakova S, Plevkova J. Histamine, histamine intoxicati‑ on and intolerance. Allergol Immunopathol (Madr). 2015;43(5):498-506. 6. Brock I, Eng N, Maitland A. Adult‑onset mast cell activation syndrome following scom‑ broid poisoning: a case report and review of the literature. J Med Case Rep. 2021;15(1):620. 7. Doeun D, Davaatseren M, Chung MS. Biogenic amines in foods. Food Sci Biotechnol. 2017;26(6):1463-74. 8. Visciano P, Schirone M, Paparella A. An Overview of Histamine and Other Biogenic Amines in Fish and Fish Products. Foods. 2020;9(12). 9. Fuchs M, Švarcová I, Macková L, Mynaříková H. Histaminová intolerance, snížená aktivita diaminooxidázy. Alergie2011. p. 229-33. 10. Hrubisko M, Danis R, Huorka M, Wawruch M. Histamine Intolerance‑The More We Know the Less We Know. A Review. Nutrients. 2021;13(7). 11. Tuck CJ, Biesiekierski JR, Schmid‑Grendelmeier P, Pohl D. Food Intolerances. Nutrients. 2019;11(7). 12. Schnedl WJ, Enko D. Histamine Intolerance Originates in the Gut. Nutrients. 2021;13(4). 13. Wagner A, Buczyłko K, Zielińska‑Bliźniewska H, Wagner W. Impaired resolution of wheals in the skin prick test and low diamine oxidase blood level in allergic patients. Postepy Der‑ matol Alergol. 2019;36(5):538-43. 14. Reese I, Ballmer‑Weber B, Beyer K, Dölle‑Bierke S, Kleine‑Tebbe J, Klimek L, et al. Guideli‑ ne on management of suspected adverse reactions to ingested histamine: Guideline of the German Society for Allergology and Clinical Immunology (DGAKI), the Society for Pediatric Allergology and Environmental Medicine (GPA), the Medical Association of German Aller‑ gologists (AeDA) as well as the Swiss Society for Allergology and Immunology (SGAI) and the Austrian Society for Allergology and Immunology (ÖGAI). Allergol Select. 2021;5:305-14. 15. Komericki P, Klein G, Reider N, Hawranek T, Strimitzer T, Lang R, et al. Histamine intolerance: lack of reproducibility of single symptoms by oral provocationwith histamine: a randomised, double‑blind, placebo‑controlled cross‑over study. Wien KlinWochenschr. 2011;123(1-2):15-20. 16. Comas‑Basté O, Latorre‑MoratallaML, Bernacchia R, Veciana‑Nogués MT, Vidal‑CarouMC. New approach for the diagnosis of histamine intolerance based on the determination of his‑ tamine and methylhistamine in urine. J Pharm Biomed Anal. 2017;145:379-85. 17. Sánchez‑Pérez S, Comas‑Basté O, Veciana‑Nogués MT, Latorre‑Moratalla ML, Vidal ‑Carou MC. Low‑Histamine Diets: Is the Exclusion of Foods Justified by Their Histamine Con‑ tent? Nutrients. 2021;13(5). 18. Schnedl WJ, Schenk M, Lackner S, Enko D, Mangge H, Forster F. Diamine oxidase supple‑ mentation improves symptoms in patients with histamine intolerance. Food Sci Biotech‑ nol. 2019;28(6):1779-84. 19. Sánchez‑Pérez S, Comas‑Basté O, Rabell‑González J, Veciana‑Nogués MT, Latorre‑Moratalla ML, Vidal‑Carou MC. Biogenic Amines in Plant‑Origin Foods: Are They Frequently Underesti‑ mated in Low‑Histamine Diets? Foods. 2018;7(12). 20. Kettner L, Seitl I, Fischer L. Evaluation of porcine diamine oxidase for the conversion of histamine in food‑relevant amounts. J Food Sci. 2020;85(3):843-52. 21. Schink M, Konturek PC, Tietz E, Dieterich W, Pinzer TC, Wirtz S, et al. Microbial patterns in patients with histamine intolerance. J Physiol Pharmacol. 2018;69(4).
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=