Vnitřní lékařství 2/2023

HLAVNÍ TÉMA Co je nového v léčbě chronického srdečního selhání? | 87 / Vnitř Lék. 2023;69(2):82-87 / VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Komplexní péče o pacienty se srdečním selháním Srdeční selhání je komplexní syndrom s mnoha klinickými, psy‑ chologickými a dalšími souvislostmi. Vzhledem ke komplexnosti problematiky srdečního selhání se doporučuje zařadit pacienty se srdečním selháním do programu multidisciplinární péče s cílem snížit riziko hospitalizace pro srdeční selhání i mortalitu. Za tímto účelem je doporučeno budovat a v současné době fungují i vznikají ambulance nebo jednotky srdečního selhání. Zaměření programu péče o pacien‑ ty se srdečním selháním by mělo být flexibilní a mělo by zahrnovat prevenci progrese onemocnění, kontrolu příznaků a možnost udržení pacientů v jejich preferovaném místě péče až do konečného stadia srdečního selhání. K vedení ambulance srdečního selhání je třeba personální obsazení kompetentními a odborně vzdělanými pracov‑ níky a podpora zapojení pacientů/pečovatelů do pochopení a vedení léčby jejich stavu. Odborná doporučení akcentují možnost snadného přístupu ke zdravotní péči, s cílem předcházet dekompenzacím, hospitalizacím a zvládat je. Léčba pacientů se srdečním selháním by měla být optimalizovaná s důrazem na změny životního stylu, farmakologické možnosti a přístrojovou léčbu. Pacienti by měli být edukováni a měli by pochopit podstatu svého onemocnění srdečním selháním. Měli by mít kromě možnosti ambulantních návštěv i mož‑ nost telefonických konzultací, ev. telemonitoringu, např. k domácí úpravě farmakoterapie, zejm. titrace dávky diuretika (24). Rozebrána je i problematika mechanických srdečních podpor u pacientů s nejtěžší formou srdečního selhání (25). Závěr Počet pacientů se srdečním selháním se neustále zvyšuje. Srdeční selhání je komplexní syndrom vyžadující komplexní péči o pacienty. Prognóza srdečního selhání není dobrá. V současné době přicházejí nové terapeutické možnosti, ať farmakologické, nebo přístrojové, které mají potenciál zlepšit kvalitu života postižených pacientů a prodloužit jejich kvalitnější život. LITERATURA 1. McDonagh TA, et al. 2021 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure. Eur Heart J. 2021 doi: 10.1093/eurheartj/ehab368. 2. Špinar J, Špinarová L, Vítovec J. Co internistům přinášejí nová doporučení ESC pro léč‑ bu srdečního selhání 2021? Vnitř Lék. 2022;68(2):104-110. 3. Heidenreich PA, Bozkurt B, Aguilar D, el al. 2022 AHA/ACC/HFSA Guideline for the ma‑ nagement of heart failure: a report of the American College of Cardiology/American Heart Association Joint Committee on Clinical Practice Guidelines. J Am Coll Cardiol. 2022;79:1757-1780. 4. McMurray JJ, Packer M, Desai AS, et al. PARADIGM‑HF Investigators and Commit‑ tees. Angiotensin‑neprilysin inhibition versus enalapril in heart failure. N Engl J Med. 2014;371:993-1004. 5. Seferovic JP, Claggett B, Seidelmann SB, et al. Effect of sacubitril/valsartan versus ena‑ lapril on glycaemic control in patients with heart failure and diabetes: a post‑hoc analysis from the PARADIGM‑HF trial. Lancet Diabetes Endocrinol. 2017;5:333-340. 6. Damman K, Gori M, Claggett B, et al. Renal effects and associated outcomes during angiotensin‑neprilysin inhibition in heart failure. JACC Heart Fail 2018;6:489-498. 7. Zelniker TA, Wiviott SD, Raz I, et al. SGLT2 inhibitors for primary and secondary prevention of cardiovascular and renal outcomes in type 2 diabetes: a systematic review and meta­ ‑analysis of cardiovascular outcome trials. Lancet 2019;393(10166):31-39. 8. McMurray JJV, Solomon SD, Inzucchi SE, et al. [DAPA‑HF Trial Committees and Investi‑ gators]. Dapagliflozin in Patients with Heart Failure and Reduced Ejection Fraction. N Engl J Med. 2019;381(21):1995-2008. 9. Packer M, Anker SD, Butler J, et al. [EMPEROR‑Reduced Trial Investigators]. Cardiovascular and Renal Outcomes with Empagliflozin in Heart Failure. N Engl J Med. 2020;383(15):1413– 1424. 10. Zannad F, Ferreira JP, Pocock SJ, et al. SGLT2 inhibitors in patients with heart failure with reduced ejection fraction: a meta‑analysis of the EMPEROR‑Reduced and DAPA‑HF trials. Lancet. 2020;396(10254):819-829. 11. Prázný M. SGLT-2 inhibitory a jejich uplatnění v praxi – update 2022. Vnitř Lék. 2022;68(2):96-103. 12. Armstrong PW, Pieske B, Anstrom J, et al. Vericiguat in Patients with Heart Failure and Reduced Ejection Fraction. N Engl J Med. 2020;382:1883-1893. DOI: 10.1056/NEJMoa1915928. 13. Špinar J, Špinarová L, Vítovec J. Vericiguat u nemocných se srdečním selháním a sní‑ ženou ejekčí frakcí – studie VICTORIA. Vnitř Lék. 2021;67(3):180-182. 14. Anker SD, Butler J, Filippatos G, et al. Empagliflozin in Heart Failure with a Preserved Ejection Fraction. N Engl J Med 2021;385:1451-1461 DOI: 10.1056/NEJMoa2107038. 15. Scott D. Solomon SD, McMurray JVV, Claggett B, el al. Dapagliflozin in Heart Failure with Mildly Reduced or Preserved Ejection Fraction N Engl J Med. 2022;387:1089-1098. DOI: 10.1056/NEJMoa2206286. 16. Vaduganathan M, Docherty KF, Claggett FL, et al. SGLT-2 inhibitors in patients with heart failure: a comprehensive meta‑analysis of five randomised controlled trials. Lancet. 2022;400:757-767. Available from: https://doi.org/10.1016/S0140-6736(22)01429-5. 17. Haluzík M, Kubíčková M, Veselý J, el al. Expertní konsenzus k praktickým aspektům spo‑ lupráce kardiologa a diabetologa v péči o pacienty s chronickým srdečním selháním s re‑ dukovanou ejekční frakcí. Vnitř Lék. 2021;67(7):404-410. 18. Viklický O, Ryšavá R, Tesař V, el al. Expertní stanovisko ke spolupráci diabetologů a in‑ ternistů s nefrology v péči o nemocné s chronickým onemocněním ledvin. Vnitř Lek. 2022;68(7):426-431. 19. van der Meer P, et al. Mitochondrial Function, Skeletal Muscle Metabolism, and Iron Deficiency in Heart Failure. Circulation. 2019;139(21):2399-2402. 20. Anker SD, et al. FAIRHF Trial: Ferric carboxymaltose in patients with heart failure and iron deficiency. N Engl J Med. 2009;361(25):2436-2448. 21. Ponikowski P, et al. CONFIRMHF Trial: Beneficial effects of longterm intravenous iron therapy with ferric carboxymaltose in patients with symptomatic heart failure and iron deficiency. Eur Heart J. 2015;36(11):657-668. 22. Ponikowski P, et al. AFFIRMAHF Trial: Ferric carboxymaltose for iron deficiency at dis‑ charge after acute heart failure: a multicentre, doubleblind, randomised, controlled trial. Lancet. 2020;396(10266):1895-1904. 23. Melenovský V, Táborský M, Linhart A, et al. Expertní konsenzus k významu deficitu žele‑ za a možnosti jeho korekce u pacientů se srdečním selháním. Vnitř Lék. 2021;67(8):495-497. 24. Lazárová M, Hlavinka A, Šulc P, et al. Využití telemedicíny u pacientů se srdečním se‑ lháním. Vnitř Lék. 2022;68(3):154-158. 25. Pavlů L, Vícha M, Jelínek J, et al. Dlouhodobá mechanická srdeční podpora v terapii chronického srdečního selhání – reálná praxe. Vnitř Lék. 2021;67(8):E3-E6.

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=