HLAVNÍ TÉMA Dopady nekontrolované hypertenze na CNS 106 | VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ / Vnitř Lék. 2023;69(2):105-108 / www.casopisvnitrnilekarstvi.cz rozvoji mozkového edému a event. krvácení. Rozvíjejí se symptomy hypertenzní encefalopatie – zrakové obtíže, poruchy vědomí, som‑ nolence, zmatenost. Dlouhodobé působení zvýšeného TK u pacientů s hypertenzí je spojeno se zvýšeným napětím cévní stěny, kdy dochází ke změnám dobře popsaných molekulárních mechanismů a snižuje se mikrovasku‑ lární reaktivita. To znamená, že. klesá schopnost mozku udržet perfuzi za daného krevního tlaku (3). Jde o tzv. posun křivky kompenzačních mechanismů doprava. Mozek pacienta s hypertenzí sice dobře zvládá vyšší hodnoty TK, ale zároveň mu pak hrozí poškození při nižším nor‑ málním TK. Postupná přestavba cévní stěny v důsledku dlouhodobého působení vysokého TK je navíc podkladem hypertenzní mikroangi‑ opatie provázené zvýšeným rizikem ruptury cévní stěny a mozkového krvácení při náhlé elevaci TK. Důsledkem hypertenzní mikroangiopatie jsou také chronické změny mozkové tkáně v podobě leukoaraidózy a mikrokrvácení. Změny jsou patrné na MR i u jedinců bez jakýchkoliv klinických příznaků. Rozvíjejí se pomalu, ale postupně vedou k deficitu mozkových funkcí ve všech doménách. Patří mezi ně kognitivní deficit až demence, motorické poruchy včetně parkinsonismu, senzitivní i senzorické deficity. Jde o chronické změny provázející hypertenzi, které pacientům hrozí stejně jako akutní dekompenzace zahrnující hy‑ pertenzní encefalopatii, ischemickou CMP a intracerebrální hemoragie. Z chronických změn je dobře doložený vliv hypertenze na pokles kognitivních funkcí. Ve studii zahrnující 198 965 jedinců starších 60 let vyvinulo demenci během 15 let sledování 6270 osob. Přítomnost hy‑ pertenze zvyšovala toto riziko statisticky významně o 19 % (HR = 1,19, 95% CI 1,11–1,27) (Obr. 2) (4). Při rozvoji demence se uplatňuje i faktor času. Podle dat ze stu‑ die CARDIA zahrnující 2946 osob průměrného věku 55 let bylo po zohlednění věku, pohlaví, rasy, vzdělání, přítomnosti diabetu, BMI, kouření, konzumace alkoholu, sedavého životního stylu, užívání antihypertenziv a systolického TK (STK) zjištěno snížení výkonu v kognitivních testech v závislosti na věku nástupu hypertenze. Pokles kognitivních funkcí byl nejvyšší při vzniku hypertenze před 35. rokem věku (5). Toto zjištění podporuje i analýza dat z UK Biobank, která ukázala, že hypertenze v mladším až středním věku (do 54 let) urychluje atrofii mozku (Obr. 3) (6). Opět, čím byl nástup hypertenze časnější, tím byl dopad na atrofii mozkové tkáně větší. Souvislost s nálezem na MR mozku má také trajektorie průběhu TK od mládí do dospělosti (7). Vliv hypertenze na progresi kognitivního deficitu do stadia demence Hypertenze také akceleruje již přítomnou Alzheimerovu chorobu a jiná degenerativní onemocnění mozku. Cestou mikrovaskulární‑ ho poškození a snížené lymfatické clearance zvyšuje perivaskulární akumulaci amyloidu v mozku a k tvorbě amyloidových plátů přispívá 100 PaO2 PaCO2 CPP tlak (mm Hg) 75 50 25 Obr. 1. Vliv hypertenze na autoregulaci mozkové perfuze (2) Bez hypertenze Čas sledování (roky) Počet jedinců v riziku Pravděpodobnost přežití bez demence Incidence demence Hypertenze Bez hypertenze 0 45170 153795 44840 152385 44274 150102 43551 147110 42482 142254 40946 135542 28662 92336 1858 4950 0,90 0,92 0,94 0,96 0,98 1,00 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112131415 Hypertenze Obr. 2. Hypertenze zvyšuje riziko vzniku demence (4)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=